Blíží se konec neoliberalismu?

V průběhu 90. let 20. století a na samém začátku třetího tisíciletí rostl světový obchod dvakrát rychleji než HDP. I díky tomu ve světě výrazně klesla chudoba a v řadě regionů došlo k podstatnému zvýšení životní úrovně. Globalizace byla symbolem pokroku, bohatství a produktivity, stoupenci neoliberalismu zakládajícího si na uvolňování regulace a na podpoře volného obchodu byli na koni. Růst obchodu nahrával mimo jiné expanzi nejziskovějších sektorů, jako jsou finance a technologie.

Právě masivní růst těchto sektorů je však největším trnem v oku těch, kdo neoliberalismus odmítají. Stačí nahlédnout pod pokličku Spojených států. Finanční sektor v USA generuje zhruba 25 % souhrnných firemních zisků, na celkovém počtu existujících pracovních míst se však podílí jen 4 %. Podobná je situace i při pohledu z jiného úhlu - horní decil amerických podniků podle ziskovosti vykazuje osmkrát vyšší ziskovost než průměrná firma. Ještě začátek 90. let vypadal v tomto ohledu úplně jinak.

Neregulovaným byznysem za lepší svět?

Výzkum Cesara Hidalga a jeho kolegů z MIT ukázal, že v zemích, kde se v posledních dekádách podařilo snížit ekonomickou nerovnováhu sektorů, k čemuž došlo například v Jižní Koreji, došlo zároveň k poklesu příjmové nerovnosti. A naopak, což je pro změnu případ třeba Norska.

Nárůst ekonomické nerovnováhy mezi jednotlivými sektory ekonomiky je důsledkem nejen strukturálních změn jako takových, ale i přístupu vlád k těmto změnám. Když vyspělý svět na konci 70. let ovládl neoliberalismus, přestali se politici tolik starat o růst velkých společností. Díky tomu mohli vzniknout průmyslové, technologické nebo finanční giganty, které si dnes v mnohém nezadají s menšími státy.

Politické zásahy na spadnutí

Nyní podle odpůrců neoliberalismu přetekl pomyslný hrnek. Nové firmy jsou ve složité situaci, jejich velcí soupeři jim dávají minimum prostoru, velké podniky mají navíc nejen obrovskou ekonomickou, ale i politickou sílu, příjmová nerovnost se zvyšuje a bohaté firmy hromadí hotovost, z níž světu neplynou žádné přínosy.

O blížícím se začátku konce neoliberalismu hovoří třeba Scott Galloway, podnikatel a profesor marketingu na New York University Stern School of Business. Podle něj má Evropská unie připravenou "matku všech pokut" a je připravená ji shodit na americké technologické obry, jako jsou Amazon, Apple, Facebook a Microsoft. "Evropě, na rozdíl od Spojených států, plyne z těchto gigantů minimum přínosů, ale velké množství rizik spojených například s bezpečností a ochranou soukromí," říká Galloway s tím, že evropští politici již nejsou ochotni jen tiše sledovat pokračující růst těchto a podobných firem. Lze přitom čekat, že jakmile se k akci odhodlá jedna strana, budou následovat odvetné kroky po celém světě.

Zdroj: World Economic Forum