Evropské trhy nemají ještě vyhráno. Jak řeckou dohodu zhodnotí ratingovky?

Zaprvé je potřeba si uvědomit, že v řadě (věřitelských) zemí musí schválení záchranného balíku dodatečně posvětit parlament, což se v zemích jako Finsko a Německo nemusí obejít bez problémů.

Dále si je potřeba uvědomit, že je celý záchranný balík postaven na tom, že se dobrovolné restrukturalizace dluhu zúčastní velmi vysoké procento privátních investorů. Vzhledem k tomu, že v tisku se čas od času objevují spekulace, že řada privátních investorů nakoupila řecké dluhopisy za směšné ceny z čistě spekulativních důvodů, v posledních týdnech a měsících může být jejich motivace zúčastnit se restrukturalizace velmi nízká.

A s tím souvisí i velký otazník, jež visí nad tím, jak se vlastně k celé restrukturalizační dohodě postaví ratingové agentury. Ty přitom mohou být velmi rozladěny z toho, že řecký parlament v nejbližších hodinách přijme zákon, který bude nakonec nutit přijmout restrukturalizační dohodu i ty věřitele, kteří na ni "dobrovolně" nechtějí přistoupit. Takovou akci ze strany řeckého státu totiž ratingovky mohou vyhodnotit přinejmenším jako selektivní bankrot.

Při známé averzi k původem anglosaským ratingovým agenturám by si EU možná z takového rozhodnutí nemusela dělat těžkou hlavu, avšak finanční trhy znepokojeny být nakonec mohou. Půjde totiž o bezprecedentní krok, s nímž se bude muset vyrovnat především ECB. Ta bude totiž muset eventuálně rozhodnout o tom, zda bude možné půjčovat likviditu bankám, které jí jako (proti)zástavu nabídnou vládní dluhopisy země, jež byla označena za bankrotáře.

Art Cashin: Odpis řeckých dluhů může trhy vrátit do středověku

A tak je klidně možné, že po počáteční euforii z toho, že řecká vláda 20. března divoce nezbankrotuje, přijde již brzy vystřízlivění motivované právě zásahy ratingových agentur. První nepříjemné známky kocoviny by se pak mohly projevit v nižší poptávce po vládních dluhopisech Itálie a Španělska, jejichž prodej je naplánován na příští týden.