Co musíte ráno vědět (18. prosince)

Jak uplynulý týden zakončily akcie v Evropě a ve Spojených státech, jak pokračují jednání energetické skupiny ČEZ o prodeji bulharských aktiv a kdo by měl v ideálním případě zaplatit příští prezidentské volby v Burundi? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v pátek posílily, tři hlavní indexy se dostaly na nová rekordní maxima
Americké akcie zakončily týden v kladném pásmu, všechny tři hlavní indexy skončily na nových zavíracích maximech a výše posunuly i svá absolutní maxima. Obchodní aktivita ale byla před víkendem s blížícími se vánočními svátky slabší. Index Dow v pátek posílil o 0,58 % na nové zavírací maximum 24 651,74 bodu, širší index S&P 500 se zvýšil o 0,9 % na nové zavírací maximum 2 675,81 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite skončil se ziskem 1,17 % na novém zavíracím maximu 6 936,58 bodu. Všechny tři hlavní indexy výše posunuly i svá absolutní maxima - Dow na 24 688,62 bodu, S&P 500 na 2 679,63 bodu a Nasdaq Composite na 6 945,82 bodu. Index volatility VIX spadl o 10,2 % na 9,42 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se mírně zvýšil na 2,351 %. V plusu skončily všechny hlavní sektory, nejvýrazněji se zvýšily sektor necyklického spotřebního zboží, technologické odvětví a sektor zdravotní péče. Za celý uplynulý týden index Dow přidal 1,33 %, S&P 500 se zvýšil o 0,92 % a Nasdaq Composite posílil o 1,41 %.
Saxo Bank: 10 šokujících předpovědí na rok 2018
ANKETA: Americké akcie v roce 2018 ve výhledu českých investičních profesionálů
2. Evropské burzy se v pátek na směru neshodly, za celý týden mírně klesly
Evropské akciové trhy v pátek uzavřely smíšeně. Investoři se vraceli k zasedáním ECB a britské centrální banky a zároveň je znervózňovaly spekulace z USA, podle kterých by v krajním případě nemusela být schválena daňová reforma prezidenta Donalda Trumpa. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,19 % na 388,19 bodu, za celý týden pak klesl o 0,27 %. Britský FTSE 100 stoupl o 0,57 % na 7 490,57 bodu (za celý týden +1,31 %), francouzský CAC 40 odepsal 0,15 % na 5 349,30 bodu (za celý týden -0,92 %) a německý DAX vzrostl o 0,27 % na 13 103,56 bodu (za celý týden -0,38 %).
Bitcoinové futures mohou vyvolat kolaps ve stylu Lehman Brothers
3. Pražská burza v pátek klesla, objem obchodů překonal 1,25 miliardy korun
Pražská burza v pátek nenavázala na zisk ze čtvrteční seance, index PX klesl o 0,32 % na 1 062,05 bodu. Dolů trh táhly hlavně Komerční banka a Erste Group Bank, dařilo se naopak energetické skupině ČEZ nebo pojišťovně VIG. Objem obchodů byl s více než 1,26 miliardy korun výrazně nadprůměrný, důvodem bylo převážení indexů PX a CECE EUR. V týdenním horizontu pražská burza podle indexu PX stagnovala.
ČEZ, Komerční banka a MONETA Money Bank: České blue chips pohledem technické analýzy
Švejkův kraj: Vláda bez důvěry a klidná koruna
4. Očekávané události
V noci na pondělí zveřejní Japonsko statistiku zahraničního obchodu a Čína odtajní index cen domů. Dopoledne na trh Eurostat pošle zprávu o inflaci v eurozóně a ČR zveřejní zprávu o výrobní inflaci. Ve Spojených státech pak odpoledne vyjde index cen domů od NAHB. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Američtí republikáni představili konečný návrh daňové reformy
Republikáni v pátek představili konečnou podobu návrhu daňové reformy ve Spojených státech, která zahrnuje snížení daně z příjmu právnických osob na 21 % z nynějších 35 %. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh představuje největší reformu daní v USA od roku 1986. Počítá rovněž se snížením daní pro bohaté jednotlivce a střední třídu. Nejvyšší sazba daně z příjmu fyzických osob by podle něj měla klesnout na 37 % z 39,6 %.
6. ČEZ vede exkluzivní jednání s jedním zájemcem o bulharská aktiva
Energetická společnost ČEZ vede exkluzivní jednání s jedním zájemcem o jejích zbývajících aktivech v Bulharsku. Agentuře Reuters to řekl místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač. Jméno zájemce neuvedl. ČEZ se již dohodl na prodeji své bulharské elektrárny ve Varně. Jednání o prodeji aktivit v oblasti distribuce a obnovitelné energie pokračují, dodal Pleskač.
7. Volkswagen na Slovensku dokončil investice za 800 milionů eur
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen dokončila investice v hodnotě téměř 800 milionů eur do výroby sportovně-užitkových vozidel Porsche Cayenne. V pátek to oznámila společnost. Kromě vozidel Porsche Cayenne Volkswagen na Slovensku vyrábí SUV Volkswagen Touareg a Audi Q7, stejně jako malé automobily. Podnik se připravuje na výrobu nového modelu Audi Q8 a nové generace Volkswagenu Touareg.
8. Vláda USA a firma AT&T se nedohodly ohledně převzetí Time Warneru
Americká vláda a telekomunikační společnost AT&T se nedokázaly dohodnout na vyřešení sporu ohledně plánu AT&T na převzetí mediální firmy Time Warner. Sporem se tak bude muset zabývat soud. Proces by měl začít 19. března, trvat by měl zhruba 15 dnů, vyplývá ze soudních dokumentů.
9. Kuba převzala podíl Venezuely ve společné rafinerii
Venezuela se stáhla ze společného podniku s Kubou, který provozoval rafinerii v Cienfuegos. Karibský ostrov tak získá úplné vlastnictví závodu. Informovala o tom kubánská státní média. Důvod rozchodu není jasný. Bývalý vládní úředník Venezuely uvedl, že Kuba převzala podíl 49 %, který vlastnila venezuelská ropná společnost PDVSA, jako splátku za dluhy.
10. Česko má zájem na dobrém fungování eurozóny, řekl Babiš
Česká republika má zájem na dobrém fungování eurozóny, uvedl v pátek český premiér Andrej Babiš. V Bruselu se zúčastnil jednání takzvaného eurosummitu, na který byli kromě prezidentů a premiérů zemí platících eurem pozváni i jejich kolegové z ostatních zemí Evropské unie s výjimkou Británie, která z EU odchází. Svým unijním kolegům Babiš potvrdil, že se bude snažit v Česku dokončit ratifikaci fiskálního paktu z roku 2012.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Peníze na prezidentské volby chce Burundi mimo jiné strhnout z mezd státních zaměstnanců
Burundská vláda chce uhradit náklady na prezidentské volby v roce 2020 z příspěvků od občanů. Část prostředků hodlá strhnout z platů státních zaměstnanců. Cílem je nahradit klesající zahraniční pomoc, kterou chudý a násilím zmítaný středoafrický stát dostává.
Přispět by měla každá domácnost, řekl ministr. Státní zaměstnanci podle něj odevzdají alespoň desetinu měsíčních platů a studenti s hlasovacím právem ročně v přepočtu přibližně 12 korun. Kolem 65 % obyvatelstva Burundi žije pod hranicí chudoby, vyplývá z údajů Světové banky.
Ministr tvrdí, že příspěvky by měly být poskytovány dobrovolně. "Celkové náklady voleb ještě nejsou známy, ale jakmile získáme potřebné prostředky, fundraisingovou kampaň zastavíme," citovala ministrova slova agentura Reuters.
Do roku 2015 financovalo Burundi volby penězi ze zahraničí. Mezinárodní dárci jako Evropská unie ale poté svou pomoc omezili. Důvodem je násilí v zemi, jehož předběžné vyšetřování zahájil loni v dubnu Mezinárodní trestní soud (ICC).