Jak zareagují trhy na další likviditu od ECB?
Dnes budou oči investorů, či chcete-li spekulantů pohybujících se na globálních finančních trzích, upřeny na ECB, která se pokusí zopakovat kouzelnický trik s názvem repo operace na dodání (půjčení) tříleté likvidity bankám.
V předchozím, či spíše prvním kole si během operace především italské a španělské banky nabraly od ECB téměř 500 miliard eur, přičemž následně rozjely obchod nazývaný podle francouzského prezidenta "Sarko Trade". Byl to totiž právě prezident Sarkozy, který explicitně vyzýval banky k tomu, aby si za 1 % půjčily na tři roky u ECB (proti kolaterálu) a získanou likviditu vrazily do vládních dluhopisů členských zemí eurozóny.
Tyto dluhopisy přitom samozřejmě nesou více než 1 %, a tak komerční banky slíznou smetanu v podobě prakticky bezrizikového zisku plynoucího právě z rozpětí mezi zápůjční repo sazbou ECB a výnosy nakoupených dluhopisů.
Před druhým kolem tendru na tříletou likviditu od ECB tak na trhu panují poměrně optimistická očekávání plynoucí z toho, že levné peníze od centrální banky již vykonaly mnoho dobrého v podobě růstu cen (a recipročně poklesu výnosů) dluhopisů zranitelných zemí eurozóny. Žádný oběd však není zadarmo, a tak je potřeba být na pozoru před tím, že oznámení o výši tendru, respektive toho, kolik si banky půjčily, nemusí nutně způsobit všeobecnou euforii. Naopak, trhy mohou začít být nervózní z toho, že se bilance ECB nafukuje extrémně rychle, což může časem vyvolat nežádoucí inflační tlaky.
Připočteme-li k tomu zprávy o plánovaném irském referendu o fiskálním paktu eurozóny či informaci o rozhodnutí německého ústavního soudu, který včera omezil flexibilitu kancléřky Merkelové při poskytování dalších půjček, můžeme snadno dojít i k tomu, že dnešní repo tendr ECB již mnoho pozitivního eurozóně a ostatním trhům nemusí přinést.
