Brexit, USA, Čína a ostatní: Světový obchod na křižovatce

Prakticky každá země byla donedávna součástí nějaké regionální obchodní dohody. Jako poslední se do světového obchodu zapojilo Mongolsko, když v roce 2016 uzavřelo dohodu s Japonskem. Počet takzvaných preferenčních obchodních dohod (preferential trade agreements, PTA) vzrostl od roku 1990 z 20 na 300. Pak ale přišly brexit, odstoupení USA z Transpacifického partnerství a nové vyjednávání Severoamerické dohody o volném obchodu a světový obchod utrpěl šok.

PTA jsou sice politickým rozhodnutím, ale přinášejí vyšší produktivitu a prospívají spotřebitelům, podporují reformu hospodářské politiky a dodavatelské řetězce a mají další pozitivní přínosy z hlediska regionálního míru a bezpečnosti. A i když se jejich vliv různí, ekonomové se shodují, že podporují vzájemný obchod, a mají tak pozitivní vliv na růst hospodářství.

Couvání USA

Když se v roce 2016 vyjednávaly dohody TPP (Trans-Pacific Partnership) mezi USA a jihovýchodní Asií a TTIP (Trade and Investment Trans-Atlantic Partnership) mezi USA a EU, byla očekávání velká. Probleskovaly sice obavy z nákladů a vlivu na země, které nebudou součástí dohod, ale převažoval optimismus.

USA však odstoupily od TPP, pozastavily jednání o TTIP, přišly s návrhem opětovného vyjednávání o NAFTA a začaly revidovat některé závazky v dohodě s Jižní Koreou. Brexit znamenal doslova pohromu, po dlouhou dobu nemyslitelnou. Zároveň to znamená nutnost opětovného vyjednání několika desítek obchodních dohod mezi EU a Británií. To vše vede k otázce, zda je trend uzavírání mezinárodních dohod u konce a jaké to bude mít následky.

Aktivní EU

Odpovědí může být postoj EU, která přistoupila k obnovení svých smluv s Vietnamem, Kanadou, Japonskem a brzy by mělo dojít také na Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay. Nejlepší obranou se zdá být útok.

Také v Asii se věci hýbou správným směrem. Japonsko se zhostilo vůdčí role v obnovení TPP, která se nově bude jmenovat Comprehensive and Progressive Trans-Pacific Partnership (CPTPP) a má být podepsána všemi původně zahrnutými zeměmi kromě USA ještě v březnu. Zároveň se pracuje na dohodě mezi EU a Japonskem, což je vnímáno velice pozitivně, a také se jedná o Partnerství regionální ekonomické spolupráce (Regional Cooperation Economic Partnership, RCEP) Japonska, Jižní Koreje a Číny.

Čína v centru dění

Asi nejambicióznější iniciativou ke zlepšení regionální hospodářské integrace a propojení v transkontinentálním měřítku je novodobá hedvábná stezka (One belt One road, případně Belt and Road Initiative, BRI). Ta zahrnuje jak investice do infrastruktury a nových dopravních koridorů, tak do finančního sytému s cílem zvýšit účinnost a usnadnit hospodářské toky.

Mimo dění však nezůstávají ani jiné regiony, jako je Afrika, kde se bude uzavírat Kontinentální dohoda o volném obchodu (Continental Free Trade Agreement, CFTA), jejíž cílem je hlavně liberalizace obchodu. V Jižní Americe se pak hodně čeká od dohody mezi zeměmi sdružení volného obchodu Mercosur (Mercado Común del Sur; Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Venezuela) a EU. Stále silnější vliv má také Pacifická aliance, jejímiž členy jsou Mexiko, Kolumbie, Peru a Chile, vyjednává se s novými přidruženými členy, kterými jsou Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Singapur.

Mezinárodní obchod na tom není špatně. USA sice svým přístupem vyvolaly určitou nejistotu, ale EU, Japonsko a Čína využily situaci a staly se tahouny dalšího rozvoje globálního obchodu. Svým přístupem jsou vzorem i pro ostatní země, které ještě s uzavíráním mezinárodních smluv otálejí, případně je ruší.

Zdroj: World Economic Forum