Čínský rozpočet na obranu vzroste o 8,1 %, ekonomika má dále růst zhruba o 6,5 %
Čínský rozpočet na obranu vzroste oproti loňsku o 8,1 %. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy vydané u příležitosti pondělního zahájení výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy parlamentu. Čínský premiér Li Kche-čchiang při této příležitosti řekl, že čínská armáda by měla být "silná jako kámen". Výdaje Číny na obranu ostře sledují nejen její sousedé, ale také Washington, neboť naznačují širší strategické záměry Pekingu.
Čínský premiér Li Kche-čchiang v pondělí na zasedání parlamentu řekl, že Peking nebude tolerovat žádné snahy o samostatnost Tchaj-wanu a bude usilovat o zachování územní celistvosti Číny. Ve vztahu k autonomním územím Macao a Hongkong bude podle něj vláda "do puntíku" dodržovat princip "jedna země, dva systémy".
Navýšení rozpočtu na obranu podle Reuters pravděpodobně posílí obavy Tchaj-wanu ohledně čínských záměrů v době, kdy Peking na ostrově zvyšuje svou vojenskou přítomnost.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud samostatnost vyhlásí. Peking popudil zákon připravovaný nyní ve Spojených státech, jehož cílem je zintenzivnění oficiálních styků mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Zákon čeká jen na podpis prezidenta Donalda Trumpa. V pátek Čína Tchaj-wanu podle Reuters vzkázala, že se "jedině spálí", pokud bude spoléhat na cizince. Čínská státní média varovala před hrozbou války.
Současný čínský prezident Si Ťin-pching označil modernizaci vojska za jeden z klíčových bodů vlády. Peking investuje mimo jiné do stavby letadlových lodí, raketových systémů či do stíhaček s technologií stealth, díky které jsou obtížně zjistitelné radary. Loni vzrostly výdaje na obranu o sedm procent.
Letos mají výdaje na obranu podle agentury AP činit v přepočtu 173 miliard dolarů, podle agentury Reuters 175 miliard dolarů. Diplomaté citovaní Reuters nicméně soudí, že skutečná suma vynaložená na obranu bude mnohem vyšší a část z ní se schová za civilní výdaje.
Modernizace čínské armády, která je co do počtu vojáků největší na světě, vzbuzuje obavy sousedních zemí, zejména pokud jde o územní konflikt týkající se Jihočínského moře.
Li v pondělí podle Reuters také zopakoval, že čínská vláda si stanovila za cíl udržet ekonomický růst na úrovni okolo 6,5 procenta, podobně jako loni. Tento údaj podle Reuters zůstává beze změny, ačkoli loni činilo tempo růstu čínské ekonomiky 6,9 procenta a překonalo vládní cíl.
Každoroční plenární zasedání parlamentu potrvá do 20. března. V neděli 11. března bude rozhodovat o změně ústavy, která by prezidentu Si Ťin-Pchingovi umožňovala vládnout neomezeně dlouho.
Zdroj: ČTK
Aktuality
