Byl by svět bez papírových peněz bezpečnější?
Hit "Money, Money, Money" je bezesporu jedním z nejproslulejších songů o penězích. Švédská čtveřice ABBA jím kdysi - v 70. letech - notově vystihla, jak moc peníze hýbou světem. A v současnosti jím hýbou ještě mnohem vehementněji.
Spoluautor písně Björn Ulvaeus, exčlen skupiny, by snad i proto rád svět peněz zbavil dočista. Alespoň tedy mincí a bankovek. "Nevidím důvod, proč bychom vůbec měli dále tisknout bankovky," říká skladatel.
Švédští pionýři
Za rychlejší přechod na digitální ekonomiku, k elektronickým penězům, začal horovat zejména poté, co potřetí za sebou přepadli a okradli jeho syna. "Kdyby nebylo hotovosti, co by tihle zloději dělali?" A statistika mu dává za pravdu: **počet bankovních loupeží klesl ve Švédsku ze 110 případů v roce 2008 na pouhých 16 v loňském roce.
Švédsko je v oblasti přechodu na nové formy peněz zjevně rádo avantgardou: roku 1661 jako první v Evropě uvedlo bankovky, dnes je zase na čele snah o zavedení výhradně elektronických plateb. Už dnes představují bankovky a mince pouhá tři procenta celé švédské ekonomiky, zatímco průměr v zemích eurozóny činí devět procent a v USA jde o sedmiprocentní podíl.
Dokonce i některé švédské kostely instalovaly čtečky platebních karet, aby věřící mohli církev obdarovat elektronicky. Někteří ekonomové pak míní, že rozmach elektronických plateb ve Švédsku částečně vysvětluje nižší míru tamní korupce v porovnání se zeměmi typu Řecka či Itálie.
Jenže klíčový klad digitální ekonomiky může být snadno i jejím zásadním záporem. Stopy, které elektronická směna zanechává, na jedné straně omezují možnosti kriminální aktivity, ale na straně druhé zvyšují možnosti vlád, úředníků a jiných orgánů bdít nad občany v duchu "Velkého bratra". Ideálním řešením do budoucna je tedy rostoucí elektronizace plateb, jež však bude doprovázená jejich rostoucí anonymizací.
Aktuality
