(Ne)velký problém Uberu
Podle dubnové studie americké centrální banky pro asi 75 % všech Američanů, kteří pracují na částečné úvazky, přivydělávají si na krátkodobé smlouvy a tak dále, činí jejich výdělek z těchto aktivit do 10 % jejich rodinných příjmů.
Zjištění Fedu ohledně přivýdělků a práce na krátkodobé smlouvy (v Americe se používá výraz gig economy, kdy práce není spojena s benefity od zaměstnavatele, tváří se jako spolupráce, případně jde vyloženě o práci "na sebe"; v Česku pro podobnou oblast máme od 90. let hezký výraz švarcsystém) potvrzují také údaje z trhu se spolujízdou (no prostě ty taxíky bez taxametru a nápisu taxi; typicky Uber).
V USA je 833 tisíc řidičů Uberu, přepočteno na celoroční plné úvazky jde ale jen o 100 tisíc pozic. Ve světle celkové zaměstnanosti v Americe (bezmála 150 milionů úvazků) se možná v souvislosti s tímto odvětvím sdílené ekonomiky (a s dalšími "přivýdělky") trochu přehání.
Možná je to tím, že za automobilové služby Američané utrácejí jen malou část svých příjmů. Ale možná jde také o to (a druhý graf to naznačuje), že Američanů pracujících "na sebe" je zkrátka málo.
Čím si tedy gig economy zasluhuje takovou pozornost? Jestli to náhodou není tím, že spousta finančníků žijících na Manhattanu a zásobujících svět svými reporty jezdí s Uberem, a propadá i díky tomu mylnému pocitu, že jedno z nejdražších světových sídel je proxy celé ekonomiky.
Zdroj: Fed, Deutsche Bank
