Tržní dopady spoření v rozvíjejících se zemích
Číňané spoří nejvíce ze všech obyvatel rozvíjejících se zemí, zato Rusové na spoření a investování tolik nemyslí. Indové se pomalu, ale jistě odvracejí od tradičního zlata a nemovitostí směrem k finančním aktivům, jako jsou akcie a podílové fondy. Bohatství rozvíjejících se zemí roste a je to patrné i z chování střadatelů.
Banka Credit Suisse se ve svém průzkumu The Emerging Consumer Survey každoročně dívá na změny ve spotřebitelském chování v osmi rozvíjejících se zemích (Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Jihoafrická republika a Turecko). V letošním vydání se banka poprvé zaměřila také na to, jak se mění chování v oblasti spoření.
Bohatství v těchto zemích roste rychlým tempem, mezi lety 2000 a 2017 se jejich podíl na globálním bohatství zvýšil z 11 % na 19 %. Do roku 2022 by mělo bohatství v mladých ekonomikách růst o 6,5 % ročně, zatímco v rozvinutých zemích jen o 3,3 %. Samotná Čína by měla do celkového bohatství v následujících pěti letech přispět částkou asi 10 bilionů dolarů.
Rychlý růst má dopad na to, jak lidé v rozvíjejících se zemích spoří a kam ukládají bohatství. To může mít vliv i na místní a globální finanční trhy.
Čína spoří ve velkém
Úspory v Číně rostou extrémně rychle nejen ve světovém měřítku, ale také v porovnání s ostatními rozvíjejícími se trhy. Číňané v průměru vkládají téměř třetinu svých celkových výdajů do úspor (průměr mladých trhů je 14 %), u mladých lidí mezi 18 a 29 lety až 35 % výdajů směřuje na spoření. Není to jen tím, že by lidé v Číně byli tak uvědomělí, může jít o obavy z nedostatečné sociální péče v zemi.
Banky vedou
Ve většině rozvíjejících se zemí je nejoblíbenějším nástrojem spoření bankovní účet. Oblíbenost produktů v jednotlivých zemích se liší, zejména v Číně, Indii a Jihoafrické republice se stále více prosazují i jiné kanály, jako jsou životní pojištění nebo podílové fondy.
Celkově ale tyto země za rozvinutými trhy ve využívání sofistikovanějších nástrojů zaostávají. Například v Indii drží lidé ve finančních aktivech pouze 14 % svých úspor, což je v porovnání se světovým průměrem, který se drží kolem 50 %, opravdu málo. Průzkum ale ukazuje na jasný posun v chování indických střadatelů, protože podíl lidí, kteří využívají zlato jako nástroj spoření, klesl na 31 %, což je nejnižší hodnota od roku 2010. Podíl akcionářů naopak vzrostl na 19 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2010.
To může ukazovat na trvalou změnu chování střadatelů nejen v Indii, ale také v ostatních zemích, díky čemuž bude v nejbližší době pravděpodobně docházet k výrazné realokaci aktiv. Rychlý růst by ale mohl být zpomalen ekonomickými a politickými výkyvy v jednotlivých zemích, což se například v roce 2017 projevilo v dolarovém hodnocení celkového bohatství v Turecku nebo Brazílii, jejichž měny v posledním roce hodně ztrácely. I tak ale mají tyto země v oblasti spoření a tvorby bohatství obrovský potenciál.
Zdroj: Credit Suisse
