Anketa: Hrozí světu inflační katastrofa?
Centrální banky napumpovaly v posledních letech do ekonomiky závratné množství nových peněz. Je proto potřeba se obávat příchodu výrazné inflace v příštích letech? PROFIT se ptal světových ekonomických es.
Jim Rogers
Miliardář, investiční guru
Historie říká, že kdykoli se v minulosti začaly ve velkém tisknout peníze, vedlo to k vyšším cenám zboží, k inflaci. Vždy tomu tak v dějinách bylo a nevím, proč by to mělo být nyní jiné.
Získávají na tom hlavně bankéři. Banky jsou doslova přeplněny levně získanými penězi, které mohou obratem investovat a inkasovat velmi zajímavé zisky. Neříkám, že by to neměly dělat. Měly. Ale to, že je vlády takhle obdarovávají, není dobré pro zbytek společnosti.
Lidé, kteří díky opatřením peníze od vlády získávají, jsou pochopitelně spokojeni, jsou na tom lépe. Ovšem celkově se situace zhoršuje - zabředáváme do dluhu ještě hlouběji. Tiskne se více a více peněz, což věci jen zhoršuje. Nakonec za to všichni draze zaplatíme.
Vernon Smith
Laureát Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2002
Domnívám se, že obavy z potenciálních inflačních dopadů toho veškerého úvěru, který byl poskytnut, mají své opodstatnění. Soukromý dluh se totiž přeměňuje v dluh veřejný. Až akutní hrozby odezní, centrální banky budou mít těžkou práci s navrácením svých bilancí na úrovně, kde tradičně byly, aniž by tím zažehly růst cenové hladiny.
Nezapomeňme, že poprvé od krize 30. let jde nyní o celkovou krizi rozvah domácností, bank i firem. Jelikož je to teprve druhá taková krize za posledních 80 let, politici a ekonomové zodpovědní za hospodářskou politiku neznají zaručený recept na její řešení. Inflace by však mohla snížit reálnou hodnotu veškerého toho dluhu. Lidé pak budou moci splatit dluh s měnou, která není tak silná, jako byla ta, v níž se zadlužili.
Hernando de Soto Polar
Prezident Institutu pro svobodu a demokracii
Nyní existují v zásadě dva scénáře. Podle prvního se Sarkozymu, Merkelové a dalším nakonec podaří obnovit jakousi důvěru v euroekonomiku. Zuby nehty se budou snažit zabránit pádu bank a poskytnou trhům tolik likvidity, kolik jen bude možné.
V rámci toho tak možná dají vzniknout citelnější inflaci, což je jeden ze způsobů zdanění obyvatelstva. Ekonomika se bude plácat na špinavém dně, stagnovat, churavět a během 10 či 20 let se splatí dluhy, vše se konečně pročistí a bude možný zdravý růst.
Druhou možností je celkový kolaps. Dojde k runům na banky, započne těžká krize. Její výhodou bude, že všichni lidé konečně budou moci prozřít, oč vlastně jde. Bude možné začít úplně nanovo.
Hans Hermann-Hoppe
Emeritní profesor Nevadské univerzity v Las Vegas
Pokud centrální banky neučiní to, k čemu se v minulosti nikdy neuchýlily, tedy pokud nestáhnou peníze zpět z trhu, očekávám drastickou inflaci. Je to prostě základní abeceda ekonomie: když se množství statků a služeb v ekonomice příliš nezmění, zatímco se znásobí množství peněz, odrazí se to ve vyšších cenách. Tak je tomu vždy.
Navíc inflace je výhodná pro vlády i banky - to je právě ten důvod, proč banky mají k vládám tak blízko. Jak to funguje? Centrální banka vytváří peníze a první, kdo je dostane, jsou velké komerční banky. Další na řadě jsou největší klienti těchto bank a tak dále.
Všichni ti, kteří nejsou velkými hráči, kteří mají své příjmy fixovány, ve výsledku chudnou. A ti, kdo jsou u peněz mezi prvními, se při inflaci obohacují na jejich úkor.
