Co musíte ráno vědět (18. července)

1. Americké akcie v úterý posílily díky optimismu šéfa Fedu a firemním výsledkům

Akcie na burze v USA v úterý zpevnily. Hlavním impulzem byl optimistický projev šéfa americké centrální banky, přispěly také solidní čtvrtletní výsledky, které hlásí americké firmy. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,22 % a obchodování uzavřel na 25 119,89 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,40 % na 2 809,55 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,63 % na 7 855,12 bodu. Index volatility VIX klesl o 6 % na 12,06 % a výnos 10letých vládních dluhopisů USA nepatrně stoupl a zakončil na 2,86 %. Dařilo se kryptoměnám v čele s bitcoinem, který připsal bezmála 10 % a obchoduje se nad 7 000 USD.

2. Evropské burzy v úterý stouply, dařilo se sektoru základních materiálů

Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování v zelených číslech, když náladu na trzích určovala zejména výsledková sezóna. Investoři rovněž vyhodnocovali projev šéfa Fedu. Regionální index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,31 % na 385,23 bodu, britský FTSE 100 stoupl o 0,34 % na 7 626,33 bodu, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,24 % na 5 422,54 bodu a německý DAX získal 0,8 % na 12 661,54 bodu. Nejvíce se dařilo sektoru základních materiálů (+1,27 %), který do plusu poslaly pozitivní výsledky některých firem.

3. Pražská burza v úterý oslabila, akcie Avastu zlevnily o více než 2 %

Pražská burza v úterý nenavázala na růst z pondělního obchodování, index PX přišel o 0,63 % na 1 081,39 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Erste Group Bank a Komerční banky, dařilo se naopak PFNonwovens. Objem obchodů byl s 274 miliony korun výrazně podprůměrný. Nejobchodovanější byly akcie ČEZ, které zlevnily o 0,09 % na 570,50 Kč. Nejvyšší ztrátu zaznamenal Avast, jenž odevzdal 2,11 % na 69,50 Kč.

4. Očekávané události

Spojené království ve středu zveřejní inflační statistiku, maloobchodní tržby a DCLG index cen domů. Údaje o růstu spotřebitelských cen vyjdou také pro eurozónu. Spojené státy odtajní statistiku zahájené výstavby a udělených stavebních povolení a také pravidelné týdenní zprávy o počtu žádostí o hypotéku a o zásobách ropy na americkém území. Svou dvoudenní výpravu do Kongresu završí šéf americké centrální banky Jerome Powell a Fed rovněž vydá takzvanou Béžovou knihu, ve které centrální banka průběžně hodnotí stav amerického hospodářství. Výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí budou reportovat například společnosti Abbott Laboratories, Morgan Stanley, IBM, American Express, Alcoa či Novartis. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Banka Goldman Sachs zvýšila zisk, bude mít nového šéfa

Americká finanční společnost Goldman Sachs ve druhém čtvrtletí zvýšila zisk meziročně o 44 % na 2,35 miliardy dolarů. Firma, která je podle objemu aktiv pátou největší bankou ve Spojených státech, v úterý také uvedla, že jejího generálního ředitele Lloyda Blankfeina na podzim ve funkci vystřídá provozní ředitel a prezident podniku David Solomon.

6. EU a Japonsko podepsaly dohodu o volném obchodu

Evropská unie v úterý podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to podle agentury DPA japonský premiér Šinzó Abe i předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker. Dohoda, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu. Cílem dohody je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Kritici se však obávají, že dohoda povede k oslabení norem pro ochranu životního prostředí a spotřebitelů v EU.

7. Powell: Trh práce USA zůstane několik let silný, úrokové sazby se budou dále zvyšovat

Americký trh práce zůstane ještě několik let silný a inflace se bude pohybovat kolem dvouprocentního cíle centrální banky. Úrokové sazby by se přitom měly dále pozvolna zvyšovat. Ve své pololetní zprávě o ekonomice a měnové politice to v úterý uvedl šéf Fedu Jerome Powell. Za nejistoty, které by mohly ohrozit současný výhled, označil obchodní a daňovou politiku, nicméně poznamenal, že je zatím obtížné odhadnout konečné důsledky současných obchodních jednání, stejně jako ekonomické dopady nedávných změn ve fiskální politice.

8. Boeing zvýšil odhad globální poptávky po letadlech o tři procenta

Americký výrobce letadel Boeing zvýšil odhad vývoje poptávky po letadlech na příštích 20 let o tři procenta. Očekává, že se ve světě prodá 42 700 strojů v hodnotě 6,3 bilionu dolarů. Ještě loni Boeing odhadoval odbyt jen 41 030 letadel.

9. Walmart a Microsoft prohloubí technologickou spolupráci

Maloobchodní řetězec Walmart a softwarová společnost Microsoft prohloubí technologickou spolupráci na poli cloudových služeb a umělé inteligence. Strategickým partnerstvím chtějí konkurovat svému největšímu rivalovi, internetovému prodejci a cloudovému expertovi v jednom, firmě Amazon.

10. Volkswagen v prvním pololetí dosáhl rekordního odbytu

Německý automobilový koncern Volkswagen v letošním prvním pololetí poprvé dodal zákazníkům více než 5,5 milionu vozů. Jeho odbyt tak meziročně vzrostl o sedm procent. Oznámila to v úterý podle agentury DPA firma, jejíž součástí je mimo jiné mladoboleslavská Škoda Auto.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před 50 lety se zrodil procesorový gigant Intel

Když v roce 1971 vyrobila americká společnost Intel svůj první mikroprocesor, sotva kdo mohl tušit, že se tím otevírá jedna z významných kapitol dějin výpočetní techniky. Během následujících desetiletí se firmě podařilo získat na trhu s procesory výsadní postavení, o které přišla až před několika lety, kdy jí prvenství sebrala společnost Samsung.

U zrodu Intelu stáli pracovníci společnosti Fairchild Semiconductor Robert Noyce a Gordon Moore. Oba vědci disponovali znalostmi z oboru polovodičů a chutí pustit se do vlastního podnikání. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál, a tak se před 50 lety, 18. července 1968, v kalifornském Mountain View zrodila nová firma.

Třetím zaměstnancem Intelu se po Noyceovi a Mooreovi stal Andrew Grove, který ve firmě zastával funkce prezidenta a výkonného ředitele a za jehož vládnutí se Intel rozrostl v klíčového hráče na poli mikroprocesorů.

Zajímavou peripetii představovala volba názvu společnosti. Zakladatelé uvažovali o pojmenování Moore Noyce, což ale při ledabylejším vyslovení znělo jako "more noise" (více hluku). Proto prý raději zvolili jméno Integrated Electronics Corporation, z jehož počátečních písmen se záhy zrodil název Intel.

Aby si zajistili právo používat tuto značku, museli ale pánové Moore a Noyce nejprve vyplatit 15 000 dolarů společnosti Intelco. Vložená investice se vyplatila. Podle žebříčku BrandZ Top 100, který sestavuje reklamní agentura WPP a poradenská firma MilwardBrown, je hodnota značky 28,3 miliardy dolarů.

V roce 1969 společnost získala své desítky let charakteristické logo s písmenem "e" posunutým o půl řádku dolů. Od roku 1991 začal Intel používat slogan "Intel Inside" a v roce 2005 společnost změnila logo i slogan, tentokrát na "Leap ahead" (Skok kupředu).

Intel nejprve produkoval počítačové paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla rozšířit své výrobní portfolio. Zatímco akvizice společnosti vyrábějící digitální hodinky se ukázala být slepou cestou, rozhodnutí produkovat mikroprocesory bylo pro budoucnost firmy osudové.

Svůj první mikroprocesor, pojmenovaný lakonicky Intel 4004, představila společnost v roce 1971. Pionýrské čtyř- a osmibitové procesory našly uplatnění zejména v kalkulačkách, zanedlouho ale už svým výkonem stačily i na jednoduchý počítač.

Cestu k pozici procesorové jedničky nastoupil Intel v roce 1981. Mikroprocesor s označením Intel 8088 si totiž pro svůj nově vyvíjený počítač vybrala společnost IBM. Takzvané IBM PC kompatibilní počítače se postupně staly nejrozšířenějším standardem a na vlně popularity "písíček" se přirozeně vezl i Intel se svými výrobky. V průběhu 80. let uvedl Intel na trh dnes již legendární procesory s označením 286, 386 a 486.

Jejich logickým nástupcem měl být Intel 586, ale nestalo se tak. Příčinou byl spor s konkurenční společností Advanced Micro Devices. Ta své produkty označovala stejným číselným kódem, což Intel považoval za nekalou praktiku a obrátil se na soud. Spor však prohrál, a vlastně jako východisko z nouze označil nový procesor nikoli číslem, ale jménem. Tak se zrodil název Pentium. První Pentia se na trhu objevila v roce 1993 a díky masivní reklamní kampani se jejich název stal prakticky synonymem pro slovo procesor. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že první série Pentií obsahovala konstrukční vadu, což se Intel zákazníkům pokusil zatajit a k výměně přistoupil až poté, co se aféra dostala na veřejnost.

Nepříjemností je pro Intel stále nevyřešený spor s Evropskou komisí, která firmě v roce 2009 udělila tehdy rekordní pokutu 1,06 miliardy eur za to, že poskytovala výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices.

I přes úspěšných pět desítek let, kterými prošel, nemá Intel v konkurenčním počítačovém byznysu nic jistého. Loni ho po pětadvacetileté nadvládě předstihl v tržbách jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics. Tržby Intelu, který nyní sídlí v kalifornském městě Santa Clara, činily 62,8 miliardy dolarů při čistém zisku 9,6 miliardy. K loňskému roku Intel zaměstnával 106 000 lidí.