KONTEXT (letní speciál): Megatrendy, které (z)mění svět (3. díl)
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou je historicky se opakujícím derivátem soupeření mezi odcházející a nastupující mocností. Bezesporu poškodí obě země (a mnohem více další menší, otevřené ekonomiky, jako je Česko) a možná zpomalí probíhající převažování sil, na přesunu těžiště hospodářské a politické moci směrem na globální východ ale jen těžko něco změní. Peking, Dillí a spol. totiž mají na své straně (i) kvalitu.
Těžiště (nejen) hospodářské moci se postupně přelévá na globální východ a jih. Čína se již po přepočtu podle parity kupní síly stala globální ekonomickou jedničkou, její nominální HDP by pak mohl být podle IHS Markit vyšší než americký v roce 2024. Konkurenční analýzy nabízejí alternativní měřítka a o něco vzdálenější horizont, drtivá většina se nicméně shoduje, že USA během příštích dvou desítek let přijdou o prvenství.
Společně s tím si v žebříčku největších (a nejvýznamnějších) ekonomik budou postupně vylepšovat pozice Indie, Brazílie a další rozvíjející se země. Jejich nástup ilustruje analýza McKinsey, podle které bezmála polovinu světového růstu v letech 2010-2025 zajistí čtyři stovky měst v rozvíjejících se zemích. V 95 % jde přitom o malá a středně velká sídla, "o nichž většina západních manažerů nikdy ani neslyšela".
Kvantita, jinými slovy rychlejší hospodářský růst jištěný nižší srovnávací základnou, dokáže i mnohé respektované a respektu hodné ekonomy oslepit. Každé (možné) zpomalení pak považují za signál, že to s nástupem rozvíjejících se zemí nebude tak žhavé. Opomínají přitom kvalitativní a z dlouhodobého pohledu udržitelnější posun k nejvyšším patrům světové ekonomiky, který Čína, Indie a další ruku v ruce s rychlým růstem v posledních dvou desítkách let hlásí.
Mnohé firmy z globálního východu a jihu se v rámci řetězců vypracovaly na úrovně, kde se vyrábí všude ceněná a chtěná vysoká přidaná hodnota. Společně s tím se objevila řada nových či redefinovaných řetězců, kterým značky z rozvíjejících se ekonomik vévodí, a to i díky stále kvalitnějšímu a masivnějšímu lokálnímu výzkumu a vývoji.
Zatímco mnozí západní investoři stále pojímají sázku na čínské, indické, brazilské či ruské akcie jako adrenalinem nabitou spekulaci na možný skokový růst, Šanghaj, Dillí a další již nabízejí nejednu jistotu (měřeno globálními standardy). Tou mohou být dobře známé tituly jako Alibaba, ale také spousta nynějších lokálních hvězdiček, z nichž by již zítra mohly být světové hvězdy.
Stále více největších firem světa sídlí na globálním východě či jihu. Ještě v roce 2000 takových bylo v pětistovce časopisu Fortune jen 5 %, v roce 2025 jich tam bude mít jen Čína podle analytiků z McKinsey více než Evropská unie i USA. V součtu podle nich tou dobou bude mezi firmami s obratem přes miliardu dolarů bezmála polovina firem s centrálami v zemích, které jsou dnes označovány jako rozvíjející se.
