Americké akciové indexy ve středu vzrostly, růst výnosů dluhopisů ale investory znejistěl

Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,20 % na 26 828,39 bodu, širší index S&P 500 se zvýšil o 0,07 % na 2 925,51 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,32 % na 8 025,09 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,65 % na 11,61 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vyletěl o jedenáct bazických bodů na 3,18 %.

Organizace ADP oznámila, že soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v září vytvořili zhruba 230 000 pracovních míst. To představuje nejvýraznější přírůstek od února.

Vzhůru zamířily mimo jiné akcie největší americké automobilky General Motors (+2,07 %). Investoři reagovali na zprávu, že japonský konkurent Honda investuje 2,75 miliardy dolarů do divize GM pro výrobu samořízených vozů.

Růst výnosů vládních bondů USA pomohl finančnímu sektoru, akcie Bank of America (+1,42 %), Wells Fargo (+1,00 %) nebo JPMorgan (+0,94 %) posílily zhruba o procento. Hlavním indexům pomohl také vzestup akcií společnosti Apple (+1,22 %).

Knihkupectví Barnes & Noble (ve středečním after-marketu +23 %) oznámilo, že zkoumá možnosti dalšího strategického vývoje firmy. Hovoří se o jejím prodeji.

Na devizovém trhu posiloval americký dolar. Předpokládá se totiž, že příznivý vývoj ekonomiky USA umožní americké centrální bance pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Kolem 22.00 SELČ vykazovala jednotná evropská měna vůči dolaru pokles o zhruba 0,3 % na 1,1515 USD.

Euro sice bylo podpořeno zprávou o plánech Itálie na snižování rozpočtového deficitu, později však o své zisky přišlo. Italská vládní koalice minulý týden znepokojila finanční trhy oznámením, že na příští rok plánuje rozpočtový schodek na úrovni 2,4 % HDP. To představuje trojnásobek ve srovnání s cílem předchozí vlády. Uvedla navíc, že schodek by se měl na této úrovni držet i v dalších dvou letech.

Italský ministr hospodářství a financí Giovanni Tria ve středu nicméně prohlásil, že vláda hodlá od roku 2020 schodky postupně snižovat. Evropský komisař pro měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici úpravu rozpočtových plánů italské vlády přivítal. Poukázal však na přetrvávající riziko, že rozpočet na příští rok nebude v souladu s pravidly Evropské unie.

Ceny ropy na světových trzích pokračují v růstu. Vystoupaly na další čtyřleté maximum, a to navzdory nečekaně výraznému zvýšení zásob suroviny v amerických skladech a navzdory zprávách o vyšší produkci v Saúdské Arábii a Rusku. Trhy se totiž podle analytiků soustředí na očekávané zavedení amerických sankcí proti Íránu, které mají začátkem listopadu zamezit vývozu ropy z této země.

Objem zásob ropy ve Spojených státech vzrostl minulý týden podle údajů státního Úřadu pro energetické informace (EIA) o osm milionů barelů. Je to největší zvýšení od loňského března a zároveň čtyřikrát více, než očekávali analytici.

Saúdská Arábie od října zvýšila těžbu na 10,7 milionu barelů denně a v listopadu se chystá dodávat ropy na trh ještě více, jak ve středu oznámil saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih. Nejvíce ropy, a to 10,72 milionu barelů denně, těžil tento vůdčí člen Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v listopadu 2016.

Že je ropa drahá a že by Rusko mohlo zvýšit těžbu, ve středu prohlásil také ruský prezident Vladimir Putin. Rusko a Saúdská Arábie uzavřely v září dohodu o zvýšení produkce ropy, aby přispěly k zastavení růstu její ceny, a informovaly o tom Spojené státy ještě před setkáním členů OPEC v Alžírsku na konci měsíce. Agentuře Reuters to sdělily čtyři zdroje obeznámené s tímto jejich plánem.

Trhy ale přese všechno vyhlížejí začátek listopadu a oznámené sankce proti Íránu, třetímu největšímu producentovi ropy v rámci OPEC. "Ode dneška až do 4. listopadu nemá žádná zpráva význam," řekl agentuře Reuters analytik Bob Yawger z banky Mizuho v New Yorku.

Hlavní středeční události na amerických trzích

• Americký internetový prodejce Amazon (ve středu -0,94 %) zvýší mzdy statisícům svých nejhůře placených zaměstnanců v USA. Od 1. listopadu dostanou nejméně 15 dolarů na hodinu. Nové minimum platí pro všechny zaměstnance včetně těch, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek nebo na výpomoc. Obdobný krok Amazon připravuje i v Británii a vyzval konkurenty, ať učiní totéž.
• Japonská automobilka Honda investuje 2,75 miliardy dolarů do divize amerického konkurenta General Motors pro výrobu samořízených vozů. Firmy ve středu oznámily, že jejich cílem je vyvinout samořízený vůz, který bude možné vyrábět ve velkých objemech pro globální trh.
• Irská komise pro ochranu dat (DPC) zahájila vyšetřování americké internetové společnosti Facebook kvůli bezpečnostní chybě, která umožnila hackerům přístup k téměř 50 milionům uživatelských účtů. Komise uvedla, že se zaměří zejména na to, zda Facebook neporušil nová pravidla Evropské unie pro ochranu soukromí (GDPR). O možném vyšetřování již v úterý informoval server CNBC, podle kterého by Facebook mohl dostat pokutu až 1,63 miliardy dolarů.
• Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve středu nařídil Spojeným státům, aby zrušily část protiíránských sankcí, a to těch, které ovlivňují humanitární dovoz a rovněž služby spojené s bezpečnostní íránského civilního letectví. Informovala o tom agentura AP. Spojené státy letos zavedly proti Íránu nové sankce poté, co vypověděly mezinárodní jadernou dohodu s Teheránem z roku 2015. Íránci se v dohodě zavázali omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí. Americký prezident Donald Trump ale dokument kritizoval, mimo jiné s argumentem, že se nevztahuje na íránský balistický program.
• Počet žádostí o hypotéku ve Spojených státech v týdnu do 28. září po sezónním očištění údajů stagnoval. Uvedla to Asociace hypotečních bankéřů (MBA).
• Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v září vytvořili 230 000 pracovních míst. Oznámila to ve středu organizace ADP. Je to mnohem více, než čekali analytici v anketě agentury Reuters, kteří v průměru odhadovali, že vznikne 185 000 pracovních příležitostí. V srpnu vzniklo 168 000 pracovních míst.
• Růst aktivity v americkém sektoru služeb v září zpomalil. Index nákupních manažerů v sektoru klesl na 53,5 bodu ze srpnové úrovně 54,8 bodu. Vyplývá to ze středeční zprávy společnosti Markit Economics. Čekal se ale pokles indexu až na 52,9 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů se rovněž snížil, a to na 53,9 bodu z 54,7 bodu.
• USA: ISM index nákupních manažerů mimo zpracovatelský sektor v září stoupl na 61,6 bodu z 58,5 bodu v srpnu (odhad: 58 bodů).
• EIA: Zásoby ropy na území USA v minulém týdnu vzrostly o 7,975 milionu barelů (odhad: +1,985 milionu barelů, předchozí týden: +1,852 milionu barelů).

Zdroj: CNBC, ČTK