Saxo Bank: 10 šokujících předpovědí na rok 2019

"Letošní předpovědi mají jednoho společného jmenovatele: čeho je moc, toho je příliš. Svět by se měl probudit a začít pracovat na reformách. Ne proto, že chce, ale proto, že musí. Rok 2019 by proto měl přinést odklon z dosavadní cesty," říká Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank.

"Dostáváme se ke konci fáze hromadění nového dluhu, příští rok budeme doplácet na všechny předchozí chybné kroky. Velký úvěrový cyklus již vykazuje příznaky napětí a příští rok ovlivní i vyspělé trhy. Centrální banky poté budou muset přemýšlet o tom, co dělat dále. Tištění peněz od roku 2008 jen prohloubilo jámu plnou dluhů a centrální banky již nyní tento závazek nedokáží řídit," upozorňuje Jakobsen.

Níže uvedené předpovědi nepředstavují oficiální tržní předpovědi Saxo Bank pro rok 2019. Jedná se pouze o možné události, které jsou málo pravděpodobné, a které by proto v případě, že nastanou, mohly vyvést z rovnováhy celý trh, který víceméně odpovídá konsenzuálnímu výhledu.

1. ECB se vrátí k nákupům dluhopisů

V roce 2019 můžeme být svědky neudržitelného růstu veřejného dluhu, populistické revolty, růstu úrokových sazeb, poklesu likvidity, utahování měnové politiky nebo postupného otevírání evropské diskuze o postupu při nové krizi.

Nákaza plynoucí z Itálie může ochromit evropské banky i celou EU, která se kvůli tomu může dostat do recese. ECB v reakci na to může spustit nové kolo programu TLTRO s cílem zabránit velkým škodám. Ani to ovšem nemusí stačit, nákaza se může rozšířit do Francie a dále.

Německo a zbytek jádra Evropy odmítají rozdělení EU, a tak nebudou mít jinou možnost než se vrátit k nákupům dluhopisů. Hospodářská a měnová unie rozšíří mandát ECB na krytí dluhu nad 50 % HDP tištěním peněz nebo výkupem dluhopisů. Zbytek dluhu bude garantován eurodluhopisy.

EU zároveň zruší kontroverzní cíle Paktu stability a růstu. Nová fiskální pravidla umožní deficit do 3 % HDP přenést na ostatní země eurozóny. Dluh nad tímto prahem bude pod přímou kontrolou Evropské komise.

2. Apple poskytne financování Tesle

Společnost Apple by si příští rok mohla uvědomit, že pokud chce být ještě silnější součástí života lidí, je dalším krokem automobilový sektor. Koneckonců i sám Steve Jobs na sklonku svého života poukazoval na to, že aby společnost zůstala velká, musí někdy bezhlavě investovat, aby se vyhnula nasycení trhu a stagnaci.

S ohledem na to, že Tesla potřebuje větší finanční stabilitu a Apple chce rozšířit ekosystém o auta mnohem více než jen prostřednictvím aplikace Apple CarPlay, dojde k racionální investici. Apple investuje do podniku Tesla, což Tesle zajistí finanční zdroje a 40% prémii k tržnímu ocenění akcií, čímž se cena titulu dostane na 520 dolarů. To je přitom mnohem více, než dokázal letošní pochybný tweet Elona Muska.

3. Trump donutí Powella odejít z čela Fedu

Na prosincovém zasedání Fedu prosadí guvernér Jerome Powell zvýšení úrokových sazeb jen těsnou většinou. Americká ekonomika a americké akcie zažijí v reakci na to v prvním čtvrtletí 2019 dramatický pád. Během letních měsíců, kdy budou americké akcie v hlubokém útlumu, se výnosová křivka v USA dostane dokonce do inverze.

Rozhněvaný Donald Trump v reakci na toto dění Powella odstraní z čela centrální banky a nahradí jej šéfem Fedu v Minnesotě Neelem Kashkarim. Ten dosud zastával výhradně holubičí postoj ve prospěch snižování sazeb a byl kritikem zpřísňování měnové politiky.

Nový guvernér bude zároveň méně rezistentní vůči pokusům manipulovat Fedem pro potěšení republikánů, což Trump následně umně využije i při prezidentských volbách v roce 2020.

Kashkari slíbí prezidentovi nakoupit dluhopisy v hodnotě pěti bilionů dolarů s nulovým úrokem a nekonečnou splatností, což prezidentovi umožní financovat nové infrastrukturní projekty.

USA se vrátí na cestu silného růstu z doby před finanční krizí. Inflace dosáhne 6 %, přestože plán byl pouze 3 % a politika Fedu počítá stále jen s 1 %. Svět tak bude svědkem snížení zadluženosti prostřednictvím finanční represe na úkor spotřebitelů.

4. Britským premiérem se stane Corbyn. Libra dosáhne parity s dolarem

Labouristická strana vyhraje volby a jmenuje Jeremyho Corbyna novým premiérem. Ten slíbí komplexní kompromisní reformy a druhé referendum o brexitu. Díky své popularitě a silné většině v parlamentu se Corbynova vláda pustí do rozsáhlé kampaně ve stylu poloviny 20. století s cílem vymýtit sociální nerovnost ve Spojeném království.

Corbynův kabinet využije nové zdroje daňových příjmů, například přísně progresivní daň z nemovitostí zaměřenou na bohaté. Vláda navíc požádá centrální banku o pomoc formou takzvaného lidového kvantitativního uvolňování.

Dalším opatřením bude univerzální základní příjem. Veřejně prospěšné služby a železnice budou znárodněny a fiskální deficit se zvýší na 5 % HDP. Inflace prudce vzroste, nové investice do podnikání vymizí a zahraniční obyvatelé prchnou ze země i se svým majetkem.

Britská libra v důsledku nedostatku investic či stále nedořešených otázek kolem brexitu zkolabuje a z úrovně 1,3 USD, kde strávila téměř celé druhé pololetí 2018, a spadne na 1 USD.

5. Krize korporátních dluhopisů: Po General Electric bude následovat Netflix

Rok 2019 bude možná rokem dominového pádu v oblasti korporátních dluhopisů. Vše odstartuje společnost General Electric, která ztratí důvěryhodnost na úvěrových trzích. Investoři rychle podlehnou panice kvůli závazkům společnosti v hodnotě 100 miliard USD z minulých let.

Nákaza se přesune i na společnost Netflix, u níž bude trh znepokojovat také velmi vysoké zadlužení. Hodnota čistého dluhu společnosti Netflix vůči zisku EBITDA po započtení kapitálových výdajů dosáhne hodnoty 3,4 a absolutní hodnota dluhu stoupne na více než 10 miliard USD. Náklady na financování Netflixu se zdvojnásobí, což zpomalí tvorbu obsahu a negativně ovlivní cenu akcií firmy.

Do odvětví videostreamingu vstoupí Walt Disney, což ještě více zpomalí růst Netflixu. Negativní řetězová reakce na trhu korporátních dluhopisů vyvolá nejistotu, důsledkem čehož bude výprodej ze strany ETF, jež se budou stahovat z dluhopisového trhu. Tento černý den se stane prvním varováním pro sektor pasivních investic, který během turbulentních období reaguje na změny vždy negativně.

6. Austrálie znárodní čtyři velké banky

Realitní trh v Austrálii se dostane do velkých problémů, které způsobí pokles poskytování úvěrů. Výsledkem zasedání Královské komise bude zmrazení úvěrové činnosti bank. Ty budou nuceny nadále utahovat kohouty poskytování úvěrů. Austrálie následně poprvé za téměř 30 let spadne do recese, protože pokles cen realit zničí bohatství domácností i spotřebitelské výdaje.

Dále klesne HDP a prasknutí bubliny s nedobytnými dluhy sníží marže a zisky bank. Ztráty finančních domů budou příliš velké, a banky proto budou od australské centrální banky požadovat záchranná opatření, v krajním případě i rekapitalizaci a sekuritizaci hypoték.

7. Německo spadne do recese

Německo bylo světovým lídrem po celá desetiletí, v roce 2019 se mu ale nebude dařit dostatečně využívat nové technologie. Klenotem německé ekonomiky tvořícím 14 % HDP je automobilový průmysl. Ten má být motorem s novým milníkem - 100 miliony prodaných automobilů v roce 2018.

Automobilkám se v roce 2018 ale nakonec podaří prodat jen 81 milionů vozů, což je jen o dvě procenta více než v roce 2017. Znamenat to bude konec dlouhodobého trendu vysokého ročního růstu o 5-10 % trvajícího od roku 2000. Do roku 2040 by měly 55 % všech nových prodejů vozů a 33 % všech automobilů na silnicích představovat elektromobily.

Německo se však teprve začíná přeorientovávat na nový technologický trend a oproti konkurenci je roky pozadu. V roce 2019 budou vrcholit antiglobalizační nálady. Země se proto zaměří na domácí trh, redukci nákladů, produkci, lepší využití dat a snižování uhlíkové stopy, tedy přesný opak toho, co bylo pro Německo přínosné od roku 1980. V důsledku toho Německo ve třetím čtvrtletí 2019 spadne do recese.

8. Sluneční bouře způsobí škody za dva biliony dolarů

Život na Zemi existuje díky stabilním "dodávkám" energie ze Slunce. To ale není vždy jen klidnou koulí hořícího vodíku. Astronomové dobře vědí, že Slunce je obří vřící kotel, který dokáže vyprodukovat neuvěřitelnou sílu ve formě solárních erupcí.

V roce 2019, kdy se na plné obrátky rozjede 25. sluneční cyklus, zasáhne sluneční bouře také západní polokouli. Většina satelitů bude vyřazena z provozu, což způsobí v našem světě závislém na GPS neuvěřitelný chaos.

A účet za způsobené škody? Přibližně dva biliony dolarů, což je zhruba o 20 % menší škoda ve srovnání s tím nejhorším scénářem, který odhaduje studie Lloyds o potenciálních finančních rizicích slunečních bouří publikovaná v roce 2013.

9. Prudký růst teploty donutí vlády k zavedení celosvětové daně z dopravy

Svět bude nadále trápit nepříznivé počasí a Evropa opět zažije extrémně horké léto, což způsobí paniku ve městech po celém světě. Dosud měly letecký a lodní průmysl významná daňová privilegia, to se ale změní, když se tato odvětví stanou předmětem nové globální daně z dopravy. Zavede se světová daň na leteckou přepravu a daň z tonáže v lodní dopravě, jejíž hodnota bude propojena s emisemi uhlíku.

Nový daňový poplatek bude stanoven na 50 USD za tunu emisí CO₂, což ve srovnání s předchozími návrhy bude znamenat dvojnásobek a výrazně to převýší i úroveň 15 eur za tunu v letošním roce. Nová daň zvýší cenu letenek a námořní přepravy, protože dopravní firmy přenesou vyšší náklady na spotřebitele.

USA a Čína již v minulosti zpochybnily daň z paliv v letecké dopravě odvoláním se na chicagskou Úmluvu o mezinárodním civilním letectví z roku 1944. Čína však změní postoj, což přinutí změnit názor i USA. Bude tak přijata celosvětová daň z letecké a námořní dopravy a akcie spojené s turismem, leteckými společnostmi a lodní dopravou se ponoří do nejistoty slabších budoucích výsledků.

10. MMF a Světová banka zastaví měření HDP a budou hodnotit produktivitu

Na jarním setkání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky dojde k překvapivému rozhodnutí. Hlavní ekonomky Pinelopi Goldbergová a Gita Gopinathová oznámí záměr zastavit měření hrubého domácího produktu zemí.

Úroveň HDP podle nich nedostatečně odráží vliv nízkonákladových služeb založených na technologiích a tento ukazatel nezohledňuje environmentální otázky, což dokazují hrozivé dopady znečištění na lidské zdraví a zhoršení životního prostředí nejen v Indii, ale po celém světě.

Produktivita je bezpochyby jedním z nejpopulárnějších, zároveň však i jedním z nejproblematičtěji chápaných výrazů v ekonomii. Jednoduše řečeno ji definuje výkon za odpracovanou hodinu. Ve skutečném světě je však produktivita mnohem složitějším pojmem a lze ji považovat za největší determinant životní úrovně v čase. Pokud se země snaží zlepšit spokojenost a zdraví lidí, musí produktivita růst.

Bezprecedentní rozhodnutí MMF a Světové banky bude symbolizovat také konec éry centrálních bank, jež se staly v časech po světové finanční krizi synonymem kolapsu globální produktivity.

Zdroj: Saxo Bank