KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (4. díl: degradace životního prostředí)
Pokud svět nevezme boj proti změně globálního klimatu vážně, Země se do konce století oteplí až o 5 °C. S tím spojené katastrofální důsledky (a snahy o jejich odvrácení) jsou součástí dalšího z megatrendů formujících svět zítřka. Jejich příčiny a dopady jsme v rámci přípravy na "český Davos" zkoumali společně s hlavním ekonomem ČSOB Martinem Kupkou. Studii doplněnou o komentáře a tipy předních investičních expertů vám nabízíme exkluzivně až do konce roku.
Růst populace a životní úrovně znamená mimo jiné zvyšující se poptávku po přírodních zdrojích, jako jsou voda, potraviny nebo energie. Zásoby mnoha z nich jsou přitom omezené, a jejich úbytek navíc ve stále větší míře urychluje zhoršování životního prostředí způsobené člověkem. Probíhající změna klimatu přispívá k tomu, že je nyní 53 % zemědělské půdy postiženo (nad)průměrnou degradací. Škodliviny v ovzduší se podepisují pod jedno z devíti úmrtí.
Dalším z mnoha problémů je úbytek lesů, v jehož důsledku dochází k vymírání živočišných druhů, které bylo v uplynulém století stokrát rychlejší než do té doby. To podle výzkumníků z Aarhus University znamená, že z úbytku savců očekávaného v příštích padesáti letech by se naše planeta vzpamatovávala 3-5 milionů let.
Otázkou je, zda má člověk vůbec šanci se konce této doby dožít. Do roku 2050 se čeká růst poptávky po vodě o 55 % a po potravinách o 60 %, spotřeba energie se má zvýšit globálně o 37 %. I proto konzultanti z PricewaterhouseCoopers varují před prudkými změnami cen zdrojů a narůstající nejistotou způsobenou regulací.
Zdroj: OECD Science, Technology and Innovation Outlook (2016)
Podle poslední dostupné Zprávy o životním prostředí se kvalita životního prostředí v Česku po roce 2000 zásadně nemění, je však stále více ovlivňována prohlubujícími se projevy změny klimatu (častější sucho i přívalové srážky, silný vítr). Nebývalé sucho nejenže narušuje stabilitu a funkci řady ekosystémů, ale odráží se i ve fungování několika hospodářských odvětví (energetika, zemědělství, lesní a vodní hospodářství).
Díky výrazné finanční podpoře a dalším podpůrným nástrojům klesají emise látek znečišťujících ovzduší, přesto byla situace i v roce 2017 u nás neuspokojivá. Silný ekonomický růst z posledních let se promítá do odpadového hospodářství, kde se produkce odpadů dlouhodobě nesnižuje a míra skládkování komunálního odpadu zůstává vysoká (v roce 2017 45 %).
Upadající kvalita životního prostředí byla před 30 lety jedním z hlavních motivů odporu veřejnosti vůči tehdejšímu režimu. Nyní se ukazuje, že po relativně snadném a rychlém zlepšení v 90. letech nebude zachování pozitivního trendu snadné, dílem v důsledku postupného vyčerpání vnitřních rezerv a dílem kvůli přelévání negativních exogenních vlivů do životního prostředí ČR (ekologická globalizace).
Jan Maňák (BNP Paribas Asset Management): Každý rok na Zemi přibude 82 milionů lidí, v roce 2050 nás bude již 9,8 miliardy. Poptávka po vodě přitom roste ještě rychleji, vyšší životní úroveň totiž doprovází rostoucí spotřeba. Vodovodní infrastruktura navíc zaostává, výjimkou nejsou potrubí stará 100 a více let. Mnohé země mají problém s dostupností pitné vody i kvůli klimatické změně, která se projevuje častějšími záplavami, případně suchem. Investice do společností starajících se o to, aby byla (pitná) voda dostupná i zítra, tedy cesta, kterou jde například fond Parvest Aqua, se proto určitě vyplatí. Zajímavé jsou přitom v tomto kontextu akcie těch, kdo přispívají ke snížení spotřeby vody a péči o ni, případně cenné papíry výrobců zařízení na její distribuci.
