ČR mírně zaostává za Evropou v podílu výdajů na vědu na HDP
Česká republika mírně zaostává za evropským průměrem z hlediska celkových výdajů na výzkum a vývoj vztažených k hrubému domácímu produktu. Vyplývá to z analýzy, kterou v pondělí projedná vláda. Mezi lety 2008 a 2016 ale v Česku vzrostla intenzita výzkumu a vývoje o 0,44 procentního bodu, což je nejvíce z nových členských států Evropské unie.
Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku předloni dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 10,3 miliardy, tedy o 12,8 %. Podíl výdajů na vědu na HDP byl 1,79 %, což je méně než v letech 2013-2015. Tehdy se ČR s více než 1,9 % blížila průměru Evropské unie, který činí necelá dvě procenta.
Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček v prosinci ČTK řekl, že českým cílem jsou dvě procenta na konci roku 2021. Pro rok 2030 má rada za cíl tříprocentní výdaje. Zvláštní zmocněnec Evropské komise pro otevřený přístup Robert-Jan Smits v listopadu na mezinárodní konferenci Next100 Symposium v Praze upozornil, že členské státy EU se již v minulosti domluvily, že budou investovat tři procenta.
Mezi země EU, které na výzkum a vývoj dávají mnohem víc peněz než ČR, patří Švédsko, Rakousko nebo Německo s podílem výdajů na HDP kolem tří procent. Podobně vysokou úroveň vykázaly v roce 2016 Spojené státy (2,8 %), více pak Japonsko (3,1 %), Izrael a Jižní Korea (více než 4,3 % HDP).
Ve srovnání veřejných výdajů bylo Česko v roce 2016 s podílem výdajů na vědu na HDP 0,6 % blízko evropskému průměru (0,63 %). Předčilo i země jako Velkou Británii, Japonsko nebo Čínu, na srovnatelné úrovni bylo s Belgií či Nizozemskem. Naopak zaostávalo za Francií, Německem, Švýcarskem či všemi skandinávskými státy.
V roce 2016 vykázalo Česko nejvyšší hodnotu ukazatele intenzity výzkumu a vývoje nejen mezi novými členskými státy s výjimkou Slovinska, ale také v porovnání s jihoevropskými zeměmi Portugalskem, Španělskem či Itálií, vyplývá dále z materiálu.
Zdroj: ČTK
