Co nám (opravdu) hrozí v roce 2019?
Propady na akciových trzích, geopolitické turbulence, rozšíření obchodní války. Zapomeňte na to, rizika, která budou mít na lidstvo největší dopad a patří zároveň mezi nejpravděpodobnější, má na nás nachystána příroda.
Podle publikace Global Risks Report, kterou pravidelně vydává Světové ekonomické fórum, hrají environmentální rizika prim mezi největšími hrozbami již třetí rok po sobě. "Ze všech rizik, která sledujeme, jsou právě ta související se životním prostředím nejnebezpečnější a směřují svět do katastrofy," píše se ve zprávě.
Platí přitom, že tato rizika dominují jak z hlediska dopadů, tak pravděpodobnosti. Environmentální rizika jsou v první trojici nejpravděpodobnějších hrozeb a zároveň jde o čtyři z pěti rizik, která budou mít na lidstvo největší dopad.
Počasí nás zabije
Extrémní výkyvy počasí se dostaly na první místo podle pravděpodobnosti poté, co jsme v roce 2018 (a pociťujeme to i na začátku roku 2019) byli svědky bezprecedentních výkyvů počasí, bouří a povodní. Na druhém místě je neúspěch při zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, což je dáno nedostatečným řešením hrozeb vyvolávaných změnou klimatu a stále pomalým snižováním emisí skleníkových plynů. Zpráva vysloveně tvrdí, že dopady nečinnosti v tématu klimatu jsou stále jasnější. Zvýšené tempo ztráty biologické rozmanitosti je obzvláště znepokojující.
Při pohledu na tweety amerického prezidenta je ale jasné, že většina lidí to tak nevnímá, případně to prostě nechápe.
Závislost na technologiích
Velká rizika číhají také v kybernetickém prostoru. Velké kybernetické útoky a podvody s daty, která hrají významnou roli v mnoha oblastech života, jsou rovněž na vysokých příčkách pravděpodobnosti i celkového negativního dopadu. V loňském roce došlo k několika velkým krádežím dat, které se týkaly milionů lidí, a stejně tak se stupňují kybernetické útoky na veřejné a velké soukromé instituce. Podle respondentů průzkumu budou tyto útoky stále častější a nebezpečnější a samotná zpráva má za to, že to odráží nestabilitu způsobenou prohlubováním integrace digitálních technologií ve všech aspektech života.
Dalším významným bodem, který se objevuje v obou seznamech, jsou rizika spojená s vodou. Rozumí se pod tím významný pokles kvality a množství sladké vody, který má za následek škodlivé účinky na lidské zdraví nebo na hospodářskou činnost.
Nezanedbatelná jsou i makroekonomická rizika související s ekonomickými konfrontacemi mezi hlavními mocnostmi a erozí mnohostranných obchodních pravidel a dohod. A nelze opomenout ani riziko vytvoření bubliny na trzích investičních aktiv v některé z velkých ekonomik, což souvisí s rostoucí tržní volatilitou a zpomalováním ekonomického růstu.
Rizika neexistují izolovaně, jsou propojena a každé má potenciál ovlivnit ta ostatní. Když se například podíváme na ztrátu biologické rozmanitosti v potravinovém řetězci lidí, ta může ovlivňovat zdravotní a socioekonomický vývoj a mít negativní vliv například na produktivitu nebo regionální bezpečnost. Poslední žebříček řadí rizika právě podle propojenosti a vzájemného ovlivňování.
Zdroj: World Economic Forum
