Co musíte ráno vědět (13. března)

1. Americké akcie v úterý zpevnily, index Dow ale stáhly dolů cenné papíry Boeingu

Americké akcie v úterý pokračovaly v růstu, podpořila je zejména data o vývoji inflace. Index Dow ale kvůli dalšímu propadu akcií firmy Boeing oslabil. Akcie tohoto podniku klesají v reakci na víkendovou havárii Boeingu 737 MAX 8 v Etiopii a návazné kroky aerolinek a úřadů. Index Dow odepsal 0,38 % na 25 554,66 bodu, širší S&P 500 však přidal 0,3 % na 2 791,52 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,44 % na 7 591,03 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,91 % na 13,77 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil asi o čtyři bazické body na 2,6 %.

2. Evropské burzy se v úterý před hlasováním o dohodě o brexitu na směru neshodly

Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování smíšeně, když investoři čekali na výsledek britského hlasování o brexitové dohodě. Pozornost poutalo rovněž zveřejnění americké inflační statistiky. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,06 % na 373,25 bodu, britský FTSE 100 zpevnil o 0,29 % na 7 151,15 bodu, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,08 % na 5 270,25 bodu a německý DAX klesl o 0,17 % na 11 524,17 bodu. Pomyslným vítězem dne se stala francouzská strojírenská firma Spie, jejíž akcie vyletěly vzhůru zhruba o 8,5 % poté, co společnost zveřejnila lepší než očekávané výsledky hospodaření za uplynulý rok.

3. Pražská burza v úterý nepatrně stoupla, akcie Avastu zdražily o více než procento

Pražská burza zakončila úterní obchodování téměř beze změny, index PX zpevnil o 0,06 % na 1 060,36 bodu. Nahoru trh táhly zejména akcie elektrárenské společnosti ČEZ a Komerční banky, nedařilo se naopak Monetě Money Bank. Objem obchodů byl s 341 miliony korun podprůměrný. Akcie energetické skupiny ČEZ byly nejobchodovanější a zdražily o 0,56 % na 543 Kč. Nejvyšší zisk zaznamenala antivirová firma Avast, jejíž cenné papíry před středečním ranním zveřejněním výsledků hospodaření za loňský rok stouply o 1,11 % na 91,50 Kč.

4. Očekávané události

V noci na středu Japonsko zveřejní údaje o strojních objednávkách a Čína se pochlubí objemem přímých zahraničních investic. V Evropě dopoledne vyjde průmyslová výroba eurozóny a španělská inflační statistika. Spojené státy na trh pošlou index výrobních cen, objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, výdaje ve stavebnictví a pravidelné týdenní zprávy o počtu žádostí o hypotéku a o zásobách ropy na americkém území. Výsledky hospodaření budou reportovat společnosti Samsonite International, E.ON, adidas, innogy a Avast. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Provozní zisk Škody Auto loni klesl téměř o 15 %

Provozní zisk automobilky Škoda Auto se loni navzdory růstu tržeb snížil o 14,6 % na 1,4 miliardy eur. Uvedla to v úterý mateřská společnost Volkswagen v tiskové zprávě o hospodaření svých značek. Pokles provozního zisku byl podle firmy způsoben zejména nepříznivým vývojem měnových kurzů, negativními vlivy přechodu na nový systém testování emisí WLTP, růstem personálních nákladů a výdaji souvisejícími s novými produkty.

6. VW chce do deseti let uvést na trh téměř 70 modelů elektromobilů

Německý automobilový koncern Volkswagen hodlá během příštích deseti let uvést na trh téměř 70 nových modelů s elektrickým pohonem namísto dříve plánovaných 50. Společnost Volkswagen nyní očekává, že do roku 2028 vyrobí celkem 22 milionů elektromobilů založených na vlastních platformách. Doposud přitom předpokládala, že tato produkce dosáhne 15 milionů vozů.

7. Finanční metropolí Evropy zůstane londýnská City asi i po brexitu

Pokud Británie 29. března skutečně opustí Evropskou unii, dotkne se to jejího finančního sektoru asi méně, než se původně očekávalo. I po brexitu bude totiž londýnská City, která je ekonomickým centrem Londýna a kde sídlí řada bank a dalších finančních institucí, dvakrát větší než její evropská konkurence. Hovoří pro to i skutečnost, že v rámci přípravy na brexit bylo podle únorového zjištění agentury Reuters přesunuto z Londýna zatím jen asi 2 000 pracovních míst. To je asi třetina toho, co se odhadovalo ještě v září.

8. Siemens loni v Evropě předstihl Huawei v patentových přihláškách

Počet patentových přihlášek v Evropě v loňském roce vzrostl téměř o pět procent na více než 174 000, což představuje nový rekord. Nejvíce přihlášek loni v Evropě podal německý průmyslový konglomerát Siemens, který tak odsunul na druhou příčku čínského výrobce telekomunikačních zařízení Huawei. Vyplývá to z úterní zprávy Evropského patentového úřadu (EPO).

9. Merkelová: Německo si bezpečnostní standardy stanoví samo

Německo bude o bezpečnosti v souvislosti s čínskou firmou Huawei se Spojenými státy mluvit. Bezpečnostní standardy si ale stanoví vlastní, řekla v úterý v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová. Washington na Berlín tlačí, aby neumožnil čínským firmám podílet se na výstavbě komunikačních sítí páté generace (5G). Jinak hrozí omezením výměny zpravodajských informací.

10. Asi 5 000 bankéřů v EU si vydělalo přes milion eur

Téměř 5 000 bankéřů v Evropské unii si v roce 2017 vydělalo přes jeden milion eur, přestože jim regulační orgány omezily bonusy. Vyplývá to z údajů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), podle něhož většina z těchto bankéřů pracuje v Británii.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Před osmi lety došlo k havárii elektrárny ve Fukušimě, Japonci stále odklízejí radioaktivní půdu

Zdá se, že ani ledový vítr vanoucí od pobřeží nebrání mužům v ochranných maskách, přilbách a rukavicích, aby pokračovali v největší světové úklidové akci po jaderné havárii. Stranou veřejnosti odvážejí dalších 1 000 černých pytlů naplněných radioaktivní půdou a vykládají je na gigantická síta. Krytý dopravní pás veze půdu na okraj obrovské jámy, kde je udusána a připravena na další převoz, po němž by měla zůstat netknutá dalších téměř 30 let, napsal britský deník The Guardian v článku k osmému výročí havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.

V letech po katastrofě odstranilo asi 70 000 dělníků vrchní vrstvu půdy, větve stromů, trávu a další kontaminovaný materiál z oblastí poblíž domů, škol a veřejných budov při historicky nejdražším programu za 2,9 bilionu jenů (630 miliard korun). Chtějí tak snížit radiaci na úroveň umožňující desítkám tisíc evakuovaných obyvatel vrátit se domů. Dekontaminační operace vyprodukovala miliony metrů krychlových radioaktivní půdy nacpané do pytlů, které teď pokrývají rozsáhlé území prefektury Fukušima.

Japonská vláda slíbila převézt zeminu do dočasného úložiště a pak, v roce 2045, na trvalé místo. Podle dohody s místními obyvateli má být stálé úložiště mimo vlastní prefekturu, neboť lidé odmítali, aby se z okolí jejich bydlišť stala jaderná skládka. Vládní plán naložení s kontaminovanou půdou se ale rozpadá, jelikož se jí nepodařilo najít ani jednu lokalitu, kde by místní správa dovolila toxický odpad uskladnit.

Zatímco dělníci uvnitř pobořené jaderné elektrárny se všemožně snaží zabránit úniku více než jednoho milionu tun radioaktivní vody, venku pokračují práce na odstranění, zpracování a uskladnění půdy, jejíž objem do roku 2021 dosáhne až 14 milionů metrů krychlových.

Akce má podle pracovníka ministerstva životního prostředí Džiróa Hiracuky trvat ještě dva roky. "Zákon nám ukládá najít konečné úložiště mimo Fukušimu, takže zde půdu nemůžeme nechávat donekonečna. Je pravda, že stále musíme hledat vhodné místo, ale bude hodně záležet na tom, kolik budeme potřebovat prostoru a jaká bude úroveň radioaktivity zeminy," uvedl.

Odpor se zvedl také proti nápadu použít půdu s nižší radiací - méně než 8 000 becquerelů na kilogram - do základů silnic, hrází a dalších infrastrukturních projektů ve Fukušimě.

Provizorní úložiště se rozprostírá mezi městy Okuma a Futaba na západ od elektrárny, kde je úroveň radiace stále příliš vysoká na to, aby se sem lidé mohli vrátit. Dosud bylo na toto místo svezeno 2,3 milionu metrů krychlových půdy, což je asi 15 % z celkového objemu. Na operaci se podílí tisíce dělníků, včetně řidičů, kteří každý den podniknou 1 600 jízd tam a zpět. Doposud uskutečnily nákladní vozy 355 000 převozů, přičemž práce stále nejsou u konce.

"Jsem si vědom, že někteří lidé říkají, že by bylo lepší nechat to tady, ale lidé v Okumě a Futabě si už užili dost zlého a souhlasili, že tady zemina může být nechána pouze pod podmínkou, že bude následně odvezena pryč z Fukušimy," řekl Hiracuka.

Navzdory snahám o dekontaminaci se jen malá část nuceně evakuovaných obyvatel mohla vrátit domů. Minoru Ikeda, který se účastnil dekontaminační akce, uvedl, že si dělníci práci usnadňují. "Byly doby, kdy nám řekli, ať necháme kontaminovanou vrchní vrstvu půdy a prostě jen ať odstraníme listí, abychom stihli všechno podle plánu. Někdy jsme se na sebe podívali a jako bychom si řekli, co tu sakra děláme," poznamenal Ikeda. Je skeptický vůči tvrzení vlády, že se podaří najít pro půdu trvalé úložiště. "Ani na minutu nevěřím, že budou schopni odvést všechnu tu půdu pryč z Fukušimy. Vláda musí přijít s plánem B," zdůraznil.