ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, čeká na další vývoj

Ponechání úrokových sazeb beze změny se očekávalo, analytici nicméně před zasedáním ČNB uváděli, že tento scénář nyní není tak jednoznačný jako při předchozích jednáních měnové autority. Pro ponechání sazeb na stávajících úrovních hlasovalo pět členů bankovní rady, dva zvedli ruku pro zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu. V prosinci i letos v únoru hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby rovněž dva členové výboru, konkrétně Vojtěch Benda a Aleš Michl.

Ekonomové se shodují, že ČNB ke zvýšení úrokových sazeb, které by jinak bylo vzhledem k výši inflace a kurzu koruny pochopitelné, nepřistoupila kvůli nejistotě ohledně dopadů ekonomického vývoje v zahraničí.

Dvoutýdenní repo sazba je nyní na úrovni, kde byla naposledy začátkem roku 2009. Loni centrální banka sazby zvýšila pětkrát, z toho čtyřikrát na zasedáních, jež po sobě bezprostředně následovala, naposledy v listopadu.

"Bankovní rada za sebou má těžké rozhodování. Na jedné straně rovnice stála slabá koruna a přehřátý trh práce generující inflační tlaky, na druhé straně byla slábnoucí zahraniční poptávka. Předpokládáme, že ČNB sazby letos poprvé a naposled zvýší na příštím zasedání v květnu," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

"Rizika z globálního vývoje přetrvávají, což nabádá k vyšší opatrnosti. Na březnovém jednání zároveň bankovní rada ČNB neměla k dispozici novou prognózu, tu bude mít až na příštím jednání začátkem května. Vzhledem k tomu, že tato dvě jednání od sebe dělí pouhý měsíc, který je z pohledu měnové politiky nevýznamný, rozhodla se centrální banka počkat," řekl ekonom Jakub Seidler z ING Bank, podle kterého by letos banka mohla sazby v případě zlepšení globálního sentimentu zvýšit dvakrát.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč čeká v letošním roce jedno zvýšení úrokových sazeb. "Kdy a zda vůbec k takovému kroku dojde, bude záviset hlavně na oživení hospodářského růstu v Německu a eurozóně obecně a s tím souvisejícím vývoji inflačních očekávání," uvedl.

Podle analytičky Elišky Jelínkové z Raiffeisenbank se cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku blíží k svému vrcholu. "V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky. Základní úroková sazba se pravděpodobně ani nestihne normalizovat, úroveň z období před globální finanční krizí je v tomto hospodářském cyklu zřejmě nedosažitelná," napsala Jelínková.

Únorová makroekonomická prognóza

Bankovní rada ČNB označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady možné výraznější zpomalení růstu globálního hospodářství a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Za riziko ve prospěch růstu cen označila banka pomalejší budoucí posilování koruny. Za nejistoty Rusnok označil možný neřízený brexit a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.

Rusnok dále řekl, že po dočasném růstu inflace v první polovině letošního roku ČNB v prognóze očekává, že se inflace vrátí ke 2% cíli. "S prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb," uvedl Rusnok.

V únorové makroekonomické prognóze centrální banka zhoršila odhad růstu českého HDP v letošním i příštím roce. Letos podle ní ekonomika posílí o 2,9 % (předchozí prognóza: 3,3 %) a příští rok by se měl HDP zvýšit o 3,0 % (předchozí prognóza: 3,3 %).

Inflace by měla v prvním čtvrtletí 2020 činit 2,0 % (předchozí prognóza: 2,1 %), v druhém čtvrtletí 2020 by měla klesnout na 1,9 % (předchozí prognóza: 2,0 %).

Kurz české koruny by měl letos činit v průměru 25 EUR/CZK (předchozí prognóza: 24,70 EUR/CZK). V roce 2020 by pak měla koruna posílit na průměrnou úroveň 24,20 EUR/CZK (proti předchozí prognóze beze změny).

Za hlavní rizika pro aktuální prognózu považuje centrální banka na straně proinflačních rizik slabší korunu a neřízený brexit. Nejistě hledí rovněž na hrozbu dalšího růstu protekcionistických tendencí ve světovém obchodě.

Růst HDP v čtvrtém čtvrtletí dosáhl 2,8 %, inflace v únoru stoupla na 2,7 %

Meziroční růst české ekonomiky v čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhl 2,8 %. K růstu HDP přispěla zejména domácí poptávka. Významně podle ČSÚ vzrostla investiční aktivita podniků, vyšší výdaje byly zaznamenány i u vládních institucí a růst podpořila také útrata domácností.

Spotřebitelské ceny v únoru stouply meziročně o 2,7 % po 2,5% růstu v lednu. Na zrychlení růstu cen se podílelo především zdražení potravin, vyšší ale byly i náklady na bydlení.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila.

Zdroj: ČNB, ČTK, ING Bank