ČNB v květnu zvýšila úrokové sazby, 2týdenní repo sazbu posunula z 1,75 % na 2 %

"Zatímco argumenty proti zvyšování sazeb se opakovaly na několika posledních zasedáních, aniž by nabývaly na významu, argumenty ve prospěch vyšších sazeb jsou nyní zřetelně silnější než začátkem roku," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Možnost zvýšení úrokových sazeb naznačili v posledních dnech i někteří členové bankovní rady. Například guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že bankovní rada stojí na tenké hraně mezi jedním letošním zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu a jejich zachováním na dosavadní úrovni. Viceguvernér Marek Mora uvedl, že je připraven podpořit růst úrokových sazeb, pokud pro to bude hovořit nová prognóza. Člen rady Tomáš Holub pak uvedl, že díky odkladu brexitu se otevírá prostor pro zvýšení sazeb v první polovině letošního roku, a tradičně se ve směru růstu sazeb vyjádřil také člen bankovní rady Vojtěch Benda.

"Hlavním důvodem květnového rozhodnutí ČNB byla pravděpodobně vyšší inflace v kombinaci s méně posilující korunou ve srovnání s očekáváním centrální banky. Naopak pro ponechání sazeb na dosavadní úrovni spíše hovořil pokračující nejistý vývoj v zahraničí, zejména v průmyslu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. ČNB podle něj nyní zvolí vyčkávací taktiku, dokud se výrazněji nezlepší signály přicházející ze zahraničí. "Samotná inflace by měla začít od května postupně klesat, a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb," dodal.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu. S tou je podle něj konzistentní zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny roku 2020. "Prognóza nevidí potřebu dalšího zvyšování sazeb zhruba v následujícím roce," uvedl Rusnok na tiskové konferenci.

Rovněž upozornil, že do budoucna nelze vyloučit zvýšení ani snížení sazeb. Základní scénář odhadů banky s tím ovšem nepočítá.

"Prognózu aktualizujeme a žijeme v prostředí velmi proměnlivém, ve kterém se nejistoty zdůrazňují v plynoucím čase, proto nelze vyloučit žádný pohyb. Tedy ani zvýšení, pokud by to bylo nutné. Ale stejně tak si hypoteticky dokážu představit i pohyb opačným směrem, pokud by se situace dramaticky změnila. Nic z toho ale není hlavní scénář," řekl.

K aktuálnímu hlasování Rusnok uvedl, že nejde o žádnou dramatickou změnu. "Vypadá to dramaticky, ale je to evoluční vývoj daný novými znalostmi situace a jejího výhledu," vysvětlil.

Vrchol cyklu zpřísňování měnové politiky?

"Podle našeho názoru a v souladu s naší prognózou čekající postupné ochlazování růstu české ekonomiky a pokles inflace rozhodnutí bankovní rady završilo aktuální cyklus zvyšování sazeb v Česku. ČNB se už může pomalu připravovat na otočení kormidla k nižším sazbám. Další krok ČNB bude podle naší prognózy v prvním čtvrtletí roku 2020 směřovat dolů, zpět blíže k úrokovým sazbám v eurozóně, kterým jsme kvůli prudkému zrychlení růstu domácí ekonomiky, přehřátému trhu práce a vyšší inflaci utekli," říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Odlišný názor má ekonom z Komerční banky Viktor Zeisel. "Předpokládáme, že nejde o poslední zvýšení sazeb v letošním roce. V jeho druhé polovině ČNB podle nás sazby ještě jednou zvýší. Inflační tlaky neustávají a situace by se měla zlepšit i v zahraničí," uvádí.

Dvoutýdenní repo sazba je nyní na úrovni, kde byla naposledy začátkem roku 2009. Loni centrální banka sazby zvýšila pětkrát, z toho čtyřikrát na zasedáních, jež po sobě bezprostředně následovala, naposledy v listopadu.

Makroekonomická prognóza ČNB

Centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 % a v příštím roce na 2,8 %. V únorové prognóze banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,9 % a příští rok o 3 %.

Zároveň banka podle nové prognózy čeká slabší korunu. Průměrný kurz letos bude podle nové prognózy 25,30 EUR/CZK a příští rok koruna posílí na 24,70 EUR/CZK. V předchozí prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok kurz 25,00 EUR/CZK a pro příští rok 24,20 EUR/CZK.

V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2 %. V únoru počítala s 1,9 %. Pro třetí čtvrtletí 2020 odhad banka ponechala na 2 %. Celkově inflační tlaky podle Rusnoka polevují.

Rizika pro odhadovaný ekonomický vývoj jsou podle guvernéra zhruba vyrovnaná. Mezi rizika a nejistoty Rusnok zařadil výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Dalším rizikem jsou protekcionistická opatření ve světovém obchodě a vývoj kurzu koruny.

Ministerstvo financí v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,4 % z lednových 2,5 %. Důvodem je hlavně zhoršení ekonomického vývoje v zahraničí. Pro příští rok MF nechalo odhad na 2,4 %. Česká bankovní asociace tento týden zhoršila odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,4 % z únorových 2,6 %. Pro příští rok ČBA odhaduje růst ekonomiky o 2,3 %. Mezinárodní měnový fond podle jarního výhledu předpokládá pro ČR na letošek tempo růstu 2,9 %. Loni česká ekonomika stoupla o 2,9 %.

Růst HDP v čtvrtém čtvrtletí dosáhl 2,6 %, inflace v březnu stoupla na 3 %

Meziroční růst české ekonomiky v čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhl 2,6 %. K růstu HDP přispěla zejména domácí poptávka. Významně podle ČSÚ vzrostla investiční aktivita podniků, vyšší výdaje byly zaznamenány i u vládních institucí a růst podpořila také útrata domácností. Údaje za letošní první čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad 15. května.

Spotřebitelské ceny v březnu stouply meziročně o tři procenta po 2,7% růstu v únoru. Na zrychlení růstu cen se podílelo především zdražení potravin, vyšší ale byly i ceny elektřiny nebo pohonných hmot. Údaje za duben zveřejní ČSÚ 13. května.

Zdroj: ČNB, ČTK