7 grafů jako důkaz: Svět se mění k lepšímu
Žijeme v nejlepším obdobím lidské historie. Kdo tvrdí, že ne, musí být blázen. Stačí se podívat na následující grafy.
1. Střední délka života
Ani v době průmyslové revoluce se střední délka života nedostala nad 35 let. Růst začala až ke konci 19. století. Dnes se v Evropě pohybuje nad 80 lety. Nejnižší je stále v Africe, i tam ale došlo k výraznému posunu. Ještě v první polovině 20. století se v Africe lidé dožívali v průměru méně než 30 let, dnes více než dvojnásobku.
2. Dětská úmrtnost
Ještě na začátku 19. století byla šance na to, že se dítě dožije více než pěti let, jen zhruba 50%. Pokroky v oblasti zdravotnictví a celkový růst životní úrovně však udělaly své. Dnes je vyspělý svět u nuly a radikální zlepšení zaznamenaly také rozvíjející se země. Celosvětová míra úmrtnosti dětí do pěti let se snížila na zhruba 5 %.
3. Míra porodnosti
Ačkoli světová populace stále roste, míra porodnosti prudce klesá. Za 50 let se porodnost snížila na polovinu. Zejména v posledních letech přitom klesá nejen v rozvinutém, ale i v rozvíjejícím se světě, výrazně například v 30milionové Angole, 40milionové Ugandě nebo 100milionové Etiopii. Výrazně méně dětí se v přepočtu na jednu ženu rodí rovněž ve více než miliardové Indii, v současnosti druhé nejlidnatější zemi světa.
4. HDP na obyvatele
Mezi roky 1200 a 1820 narostl HDP na obyvatele v západní Evropě na trojnásobek. Do začátku 21. století narostl HDP na obyvatele dokonce na 50násobek. A podle všeho tento trend jen tak neskončí. V západní Evropě a ve Spojených státech růst dosahuje zhruba 2 % ročně, reálné příjmy lidí se tak v těchto regionech zdvojnásobí každých zhruba 36 let.
5. Příjmová nerovnost
V několika posledních dekádách se světu mimořádně dařilo i v boji proti extrémní chudobě. Situace se zlepšila ve všech regionech, nejvýrazněji v Asii. Loni bylo také oznámeno, že vůbec poprvé polovina civilizace není chudá či náchylná k propadu do chudoby a že každou sekundu se střední třída rozrůstá o pět lidí.
6. Život v demokracii
Po většinu historie žil dominantní počet lidí v nedemokratických státních zřízeních. Rychle se situace začala měnit ve druhé polovině 20. století. Dnes už v demokracii žije zhruba polovina světové populace, přičemž z nedemokratických zřízení připadá velká část na autokracie, v nichž zase většina připadá na Čínu.
7. Válečné konflikty
Tvrdit, že světu vládne mír, by bylo hodně odvážné. Přece jen je potřeba vnímat lokální ozbrojené konflikty na Blízkém východě nebo třeba v Africe. Z pohledu velkých ozbrojených konfliktů je ovšem 21. století alespoň zatím obdobím klidu.
Zdroj: World Economic Forum
