ECB v říjnu ponechala úrokové sazby beze změny, Draghi se rozloučil holubičím projevem

Úrokové sazby podle měnové autority eurozóny na současných nebo nižších úrovních zůstanou do doby, než se inflace v měnovém bloku dostane k cíli v blízkosti 2 %.

Minulý měsíc ECB snížila depozitní sazbu o desetinu procentního bodu z -0,4 %. Současně navíc banka v září oznámila, že obnoví nákupy aktiv, které ukončila loni v prosinci. Objem kvantitativního uvolňování má být 20 miliard eur měsíčně, program bude spuštěn 1. listopadu.

Obnovené QE může pokračovat i roky

ECB předpokládá, že kvantitativní uvolňování bude probíhat do doby, než si bude jistá účinností podpory ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Skončit by mělo krátce před tím, než se začnou zvyšovat úrokové sazby. Investoři ale neočekávají, že úroky vzrostou v nejbližším desetiletí, nákupy dluhopisů tak podle nich mohou pokračovat i roky.

Reinvestování prostředků získávaných průběžně z maturujících dluhopisů bude pokračovat jako dosud. Centrální banka v souvislosti s obnovením kvantitativního uvolňování minulý měsíc oznámila i úpravy některých parametrů podpůrného programu TLTRO III (nižší cena, delší doba splatnosti).

Představitelé centrálních bank některých zemí eurozóny, například Německa a Rakouska, zářijová stimulační opatření ECB zpochybňují. Ekonom Florian Hense z německé banky Berenberg je označil za velmi kontroverzní a dodal, že se teprve uvidí, zda přinesou zamýšlené výsledky.

Evropská centrální banka původní program kvantitativního uvolňování ukončila loni v prosinci. Prostřednictvím nákupů dluhopisů do evropské ekonomiky napumpovala nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur. Původně se předpokládalo, že letos by mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky ovšem obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.

Pokud je depozitní sazba záporná, znamená to, že komerční finanční domy musejí za své peníze uložené u ECB platit. Ta se tímto způsobem snaží přimět komerční banky k poskytování většího objemu úvěrů.

Tisková konference Maria Draghiho

"Cítím se jako někdo, kdo se snažil co nejlépe plnit mandát," řekl Draghi na tiskové konferenci. Za celých osm let, co banku vedl, ECB nezvýšila úroky ani jednou. Ekonomika eurozóny roste stále jen mírně a výhled dalšího vývoje je slabý. Nicméně díky slibu z roku 2012, že učiní pro záchranu eura cokoli, je Draghimu připisována zásluha na záchraně jednotné evropské měny před kolapsem.

Draghi na tiskové konferenci nechal otevřené dveře dalším stimulačním opatřením. Trval také na tom, že výhody uvolněné měnové politiky silně převažují nad riziky. Připustil nicméně, že banka pečlivě sleduje případné nezamýšlené důsledky mimořádně uvolněné měnové politiky a záporných úrokových sazeb.

Na dotaz, jakou radu by dal své nástupkyni Lagardeové, která se zasedání rovněž zúčastnila, Draghi řekl, že není potřeba žádných rad.

Draghi je v čele Evropské centrální banky od roku 2011. Jeho nástupkyně Christine Lagardeová donedávna působila jako šéfka Mezinárodního měnového fondu, v minulosti rovněž řídila francouzské ministerstvo financí.

Zářijový makroekonomický výhled

V zářijové prognóze centrální banka eurozóny proti výhledu z června zhoršila odhad růstu HDP v tomto i v příštím roce. Letos by se HDP měl zvýšit o 1,1 % (červnová prognóza: +1,2 %) a v roce 2020 by měl stoupnout o 1,2 % (červnová prognóza: +1,4 %). Výhled pro rok 2021 banka v září ponechala na 1,4 %. Inflace by letos měla dosáhnout 1,2 % (červnová prognóza: 1,3 %), příští rok by měl růst cen zpomalit na 1 % (červnová prognóza: 1,4 %) a v roce 2021 by se ceny měly zvýšit o 1,5 % (červnová prognóza: 1,6 %).

Růst HDP ve druhém čtvrtletí zůstal na 1,2 %, inflace v září klesla na 0,8 %

Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla stejným tempem jako v prvním kvartálu. Hrubý domácí produkt zemí eura vzrostl meziročně ve druhém čtvrtletí o 1,2 %. Proti prvnímu čtvrtletí evropská ekonomika narostla v období od dubna do června o 0,2 %.

Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v září kleslo na 0,8 % z 1,0 % v předchozím měsíci. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v září naopak stoupla na 1,0 % z 0,9 % v srpnu. V celé EU inflace klesla na 1,2 %, během prázdninových měsíců se držela na 1,4 %.

Na ekonomiku eurozóny mají negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie i zpomalování růstu čínské ekonomiky.

Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. HDP Německa se už ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 % a instituty IfW a Ifo minulý měsíc předpověděly, že klesne i v nynějším, třetím čtvrtletí. Pokles německé ekonomiky i ve třetím čtvrtletí tento týden připustila také německá centrální banka.

Zdroj: ECB, ČTK