Je kapitalismus v krizi?
O krizi kapitalismu se hovoří stále častěji, a to kvůli úpadku morálních hodnot nebo zhoršování příjmové a majetkové nerovnosti. Ekonom Branko Milanović si však myslí, že je to právě naopak a kapitalismus je na vrcholu, a to z hlediska geografického rozšíření i expanze.
Kapitalismus je z geografického hlediska dominantním ekonomickým systémem a "nadále expanduje do oblastí, jako jsou volný čas nebo sociální média, kde vytváří nové trhy a vytváří komodity z věcí, které dosud nebyly předmětem obchodu," míní Branko Milanović, srbsko-americký ekonom a profesor, jehož hlavním zájmem je studium ekonomického růstu a ekonomické nerovnosti.
Kapitalismus funguje ve všech vyspělých ekonomikách včetně Číny (svým způsobem), kde soukromý sektor vytváří 80 % přidané hodnoty. Po pádu komunismu a s přispěním globalizace a technologického pokroku vzniká množství nových, dosud neexistujících trhů, například s osobními daty, automobily, vlastními domy nebo byty (před vznikem služeb jako Uber, Lyft, Airbnb a dalších se nedaly považovat za kapitál), trhy s provozními službami pro samostatně výdělečně činné osoby a řada dalších, jako jsou péče o starší lidi, děti nebo domácí zvířata, donáška jídla a podobně.
"Společenský význam těchto nových trhů spočívá v tom, že vytvářejí nový kapitál a oceňují věci, které v minulosti nikdy nedokázaly změnit pouhé statky (s užitnou hodnotou) na komodity (se směnnou hodnotou)," tvrdí Milanović a přirovnává současnou kapitalistickou expanzi k rozšiřování kapitalismu v 18. a 19. století, o kterém mluvili Adam Smith i Karl Marx. Vytvořením nových trhů se tvoří i nová stínová hodnota těchto komoditizovaných věcí a služeb. "Neznamená to, že bychom všichni okamžitě běželi pronajímat své domy nebo řídit auta jako taxikáři, ale znamená to, že jsme si vědomi finanční ztráty, kterou tím utrpíme," míní Milanović. A doplňuje, že pro mnoho lidí je dosažení správné ceny důvodem, aby se zapojili do nového trhu, čímž jej posilují.
I díky tomu, že tyto nové trhy nevyžadují práci na plný úvazek, vzniká takzvaná gig ekonomika, kde jsou lidé zároveň dodavateli i odběrateli zboží a služeb. Na jednu stranu to sice umožňuje jednotlivcům uspokojovat všechny jejich potřeby na trhu, ale v dlouhodobém horizontu to vyvolává velké problémy.
Krize kapitalismu?
Proč se skloňuje krize kapitalismu? Důvodem může být globalizace a s ní spojená očekávání. Problém totiž je, že prospěch z globalizace není rovnoměrný. Podle Milanoviće se to podobá situaci z 19. století, kdy zisky z tehdejší globalizace shrábla prakticky jen Evropa.
S novým kolem globalizace se začalo mluvit také o tom, že to přinese prospěch pouze vyspělým západním zemím. Skutečnost je však jiná, prospěch z ní mají zejména asijské země, jako jsou Čína, Indie, Vietnam nebo Indonésie. Nenaplněná očekávání západní střední třídy v kombinaci s nízkým růstem jejích příjmů (a jejím propadem z hlediska globálních příjmových skupin) vede k nespokojenosti s globalizací. A to je pak nesprávně chápáno jako nespokojenost s kapitalismem.
Dalším problémem souvisejícím s novými trhy a novým přístupem k ekonomice a obchodu je to, že i z politiky je byznys. Kvůli tomu je politika zkorumpovanější, a i když se člověk během svého politického působení s korupcí přímo nesetká, využije zpravidla později kontakty a znalosti získané v politice k vydělávání peněz. I to vede k rozčarování a nespokojenosti.
"To, co je považováno za krizi kapitalismu, je tedy krize způsobená nerovnoměrnými dopady globalizace a kapitalistickou expanzí do oblastí, které nebyly tradičně považovány za vhodné pro komerční využití. Jinými slovy, kapitalismus se stal příliš mocným a v některých případech se dostal do střetu s tradičními názory. Buď bude pokračovat v dobývání zatím nekomercionalizovaných sfér, nebo začne být kontrolován a jeho pole působnosti bude omezeno na to, čím býval v minulosti," uzavírá Milanović.
Zdroj: GlobalPolicyJournal.com
