Klima jako rozhodující faktor ovlivňující ceny aktiv?
Globální "klimatické hnutí" loni výrazně posílilo. A snahy politiků i korporací se tomuto globálnímu fenoménu přizpůsobit či zalíbit mohou mít zásadní dopad na tržní dění.
Přechod k ekonomice s nízkými uhlíkovými emisemi (i když pomalejší, než je plánováno) by měl vytvářet dobré podmínky k růstu zisků pro firmy, které staví větrné elektrárny na moři, vyvíjejí elektrická vozidla a podobně. Analytici z Morgan Stanley předpokládají, že v následujících 30 letech bude vynaloženo až 50 bilionů dolarů na investice do obnovitelných zdrojů, vodíku, biopaliv a zachycování a ukládání uhlíku. Vzhledem k významným zlepšením v oblasti solární a větrné energetiky by mohl být růst v oblasti obnovitelných zdrojů velice rychlý, ale vysoké náklady jsou stále velkou brzdou v jiných oblastech odvětví čistých technologií, a to včetně skladování energie, baterií, vodíku nebo biopaliv.
Stimuly a daně
Pokud mají mít opatření v zájmu zastavení změn klimatu smysl, budou potřeba velké dotace či stimuly. V USA pomohly dotace navýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové kapacitě výroby energie mezi lety 2000 a 2018 ze 14 % na 28 %. V Evropě regulace emisí CO2 vedla ke zvýšení investic světových automobilek do vývoje elektrických aut.
Daně se nabízejí jako další nástroj pobídek k využívání (a budování) obnovitelných zdrojů energie, ale zatím nejsou příliš účinné. Daně v jedné zemi totiž nemají v ekonomice, kde není problém s přesunem odvětví do jiného regionu, takovou sílu. Bude tedy potřeba přijmout globální daň, případně uzavřít multilaterální dohody.
Politická vůle
Až dosud byla ochota vlád podnikat kroky k zastavení změn klimatu podmíněna možnými dopady na inflaci, dluhy nebo zaměstnanost. Podle Morgan Stanley však může dojít v následujících 12 měsících k zásadní změně. Je to dáno tím, že vzrůstá povědomí a znepokojení ze změn klimatu u běžné populace, což podporují média a protestní skupiny, ale také častěji se vyskytující extrémy v počasí.
Politická vůle něco s klimatem dělat postupně roste. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila záměr vytvořit klimatický plán zahrnující dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, zavedení zelené daně a podobně. USA sice chtějí odstoupit od Pařížské dohody, ale demokratičtí kandidáti na prezidenta mají klimatické změny ve svých prioritách hodně vysoko.
QE a klima
Klimatické změny mohu mít vliv i na politiku centrálních bank, konkrétně na programy na podporu ekonomiky. Christine Lagardeová, nová šéfka ECB, se již vyjádřila, že klimatické změny budou během jejího funkčního období prioritou, takže by centrální banka eurozóny mohla použít měnovou politiku k podpoře přístupů šetrných ke klimatu.
Je složité určit, kdy se klima stane rozhodujícím faktorem pro dění na trzích, ale podle Morgan Stanley bude rok 2020 v tomto směru velice důležitý. "Pokud příštích 12 měsíců nepřinese významnou odezvu ze strany světových lídrů, poroste pravděpodobnost, že uhlík ovlivní ceny aktiv prostřednictvím jiných kanálů. V letech 2016–2018 způsobily katastrofy související s klimatem, jako jsou požáry a hurikány, celosvětové hospodářské škody za více než 650 miliard USD. Klima tak podle nás bude v příštích měsících a letech klíčovým faktorem pro vývoj cen aktiv," uzavírají analytici z Morgan Stanley.
Zdroj: Morgan Stanley
