ECB v lednu ponechala úrokové sazby beze změny, zahajuje revizi své strategie

Úrokové sazby podle centrální banky eurozóny na současných nebo nižších úrovních zůstanou do doby, než se inflace v měnovém bloku dostane k cíli v blízkosti 2 %. Loni v září ECB snížila depozitní sazbu o desetinu procentního bodu z -0,4 %. Od 1. listopadu poté centrální banka obnovila nákupy aktiv, které ukončila v prosinci 2018. Objem kvantitativního uvolňování je v současnosti 20 miliard eur měsíčně.

Měnový výbor je podle guvernérky ECB Christine Lagardeové nadále připraven upravit všechny své nástroje, aby zajistil, že se inflace bude trvale přibližovat k cíli. Statistické údaje byly od posledního zasedání měnového výboru podle jeho šéfky v souladu s očekáváním. Mírný růst ekonomiky eurozóny by tak měl pokračovat.

Rizika, která by mohla zpomalit růst HDP, jsou spojena s geopolitickými faktory, růstem ochranářství a zranitelností rozvíjejících se trhů. Jsou ale již méně výrazná, protože některé nejistoty kolem zahraničního obchodu jsou na ústupu, poznamenala rovněž Lagardeová.

Pokud je depozitní sazba záporná, znamená to, že komerční finanční domy musejí za své peníze uložené u ECB platit. Ta se tímto způsobem snaží přimět banky k poskytování většího objemu úvěrů.

Tisková konference Christine Lagardeové

Na tiskové konferenci Christine Lagardeová oznámila začátek první revize strategie banky od roku 2003. Ústředním bodem revize má být změna formulace cenové stability. V současné době chce mít ECB inflaci těsně pod 2 %, je však možné, že cíl posune na rovná 2 %. Analytici se také domnívají, že bude za vážný problém nově považovat nejen příliš vysokou inflaci, ale také inflaci příliš nízkou.

"Budeme přezkoumávat celou řadu problémů, takže to bude o tom, jak to plníme, měříme, jaké nástroje máme nebo jak komunikujeme," řekla Lagardeová novinářům. "Bude to skutečně zahrnovat celý komunikační přístup, pokud jde o rozhodování, zveřejňování, použití jazyka, dosah, spolupráci se všemi zúčastněnými."

Christine Lagardeová je v čele Evropské centrální banky od 1. listopadu. Bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu a francouzská ministryně financí v letech 2007-2011 ve vedení vystřídala Maria Draghiho, který banku vedl od roku 2011.

"Na konkrétní novinky z dílny ECB si budeme muset pár měsíců počkat. V září očekáváme další snížení úrokových sazeb a zdvojnásobení objemu nákupů finančních aktiv v rámci kvantitativního uvolňování s tím, jak se zhorší makroekonomické prostředí," říká ekonom František Táborský z Komerční banky.

Obnovené QE může pokračovat roky

ECB předpokládá, že program kvantitativního uvolňování bude probíhat do doby, než si bude banka jistá účinností podpory ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Skončit by mělo krátce před tím, než začnou sazby růst. Investoři ale neočekávají, že úroky začnou růst v nejbližším desetiletí, nákupy bondů tak podle nich mohou pokračovat klidně roky. Reinvestování prostředků získávaných z maturujících dluhopisů bude pokračovat jako dosud.

Představitelé centrálních bank některých zemí evropské měnové unie, například Německa a Rakouska, stimulační opatření ECB zpochybňují. Ekonom Florian Hense z německé banky Berenberg je označil za velice kontroverzní a dodal, že se teprve uvidí, zda budou mít zamýšlené výsledky.

Evropská centrální banka původní program kvantitativního uvolňování ukončila v prosinci 2018. Prostřednictvím nákupů dluhopisů do evropské ekonomiky napumpovala 2,6 bilionu eur. Původně se předpokládalo, že by v roce 2019 mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky ale obnovily tlak na uvolnění měnové politiky.

Prosincový makroekonomický výhled

V prognóze z loňského prosince centrální banka eurozóny proti výhledu ze září zhoršila odhad růstu HDP v roce 2020. Ekonomika eurozóny by podle banky měla letos stoupnout o 1,1 % (zářijová prognóza: +1,2 %). Výhled pro rok 2021 banka v prosinci ponechala na 1,4 %. V roce 2022 by pak ekonomika měla vzrůst rovněž o 1,4 %.

Inflace by letos měla podle ECB dosáhnout 1,1 % (zářijová prognóza: 1 %), v roce 2021 by se ceny měly podle centrální banky zvýšit o 1,4 % (zářijová prognóza: 1,5 %) a v roce 2022 by měly stoupnout o 1,6 %.

Euro po tiskové konferenci skončilo o 0,2 % slabší vůči dolaru a poklesem až o pět bazických bodů na -0,30 % reagoval i výnos 10letých německých státních dluhopisů.

Růst HDP eurozóny v třetím čtvrtletí zůstal na 1,2 %, inflace v prosinci činila 1,3 %

Tempo růstu ekonomiky eurozóny proti předchozím třem měsícům se v třetím čtvrtletí udrželo na úrovni 0,2 %, v celé Evropské unii stouplo na 0,3 %. V meziročním srovnání se ekonomika eurozóny v třetím čtvrtletí zvýšila o 1,2 %, a její růst se tak rovněž shodoval s hodnotou za druhý kvartál. V celé EU meziroční růst zůstal rovněž na hodnotě z druhého čtvrtletí, kdy činil 1,4 %.

Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v prosinci stouplo na 1,3 % z 1 % v listopadu. V celé Evropské unii ceny v prosinci meziročně vzrostly o 1,6 %, zatímco o měsíc dříve stouply o 1,3 %.

Na ekonomiku eurozóny mají negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie i zpomalování růstu čínské ekonomiky.

Zdroj: ECB, ČTK