Co musíte ráno vědět (10. dubna)

Jak si ve čtvrtek před prodlouženým víkendem vedly akcie na světových trzích, kolik bilionů dolarů vydají vláda a centrální banka USA na podporu ekonomiky a jak vypadá kontrarián, který se toho vůbec nebojí? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve čtvrtek zpevnily navzdory slabé zprávě z trhu práce. Za týden S&P 50 stoupl nejvíce od roku 1974
Americké akcie ve čtvrtek potřetí za čtyři dny posílily. Index S&P 500 za sebou má nejvyšší týdenní nárůst od roku 1974. Americká centrální banka oznámila, že uvolní balíček 2,3 bilionu dolarů na úvěry malým a středním firmám a místním samosprávám. To zastínilo i zprávu amerického ministerstva práce, že o podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden nově asi 6,61 milionu lidí. Index Dow ve čtvrtek stoupl o 1,22 % na 23 719,37 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 1,45 % na 2 789,82 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite vzrostl o 0,77 % na 8 153,58 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,88 % na 41,67 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři a půl bazického bodu na 0,729 %. Za celý týden, který byl tentokrát o jeden den kratší, si index Dow připsal 12,67 %, S&P 500 12,10 % a Nasdaq Composite 10,59 %. Na Velký pátek se v USA obchodovat nebude, na Velikonoční pondělí už ale ano.
2. Evropské akcie ve čtvrtek kolísaly, nakonec ale všechny hlavní indexy zpevnily
Obchodování na západoevropských akciových trzích začalo ve čtvrtek v plusu. Dopoledne investoři začali vybírat zisky a indexy se svezly k nule. Odpoledne se ale nákupní apetit obnovil, a hlavní benchmarky se tak vrátily do zelených čísel. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,57 % na 331,80 bodu, britský FTSE 100 přidal 2,9 % na 5 842,66 bodu, německý DAX se zvýšil o 2,24 % na 10 564,74 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,44 % na 4 506,85 bodu. Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 7,36 %, FTSE 100 posílil o 7,89 %, DAX se zvýšil o 10,91 % a CAC 40 přidal 8,48 %. Evropské burzy zůstanou zavřené v pátek i v pondělí.
3. Pražská burza ve čtvrtek znovu rostla, táhly ji akcie Komerční banky a ČEZ. Od začátku týdne index PX posílil o 8,5 %
Pražská burza rostla i čtvrtý den v týdnu, index PX ve čtvrtek posílil o 1,5 % na 840,08 bodu. Nahoru ho táhly především akcie Komerční banky a elektrárenské skupiny ČEZ. Z hlavních titulů ztrácely jen Avast a textilka PFNonwovens. Za celý týden index PX stoupl o osm a půl procenta.
4. Očekávané události
V noci na pátek vyjde v Číně zpráva o inflaci. Tutéž informaci by měly odpoledne představit také Spojené státy, jež by večer měly vydat ještě bilanci federálního rozpočtu. Většina akciových trhů zůstane na Velký pátek zavřená. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Studie OSN: Virus může uvrhnout půl miliardy lidí do chudoby
Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů. Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
6. OPEC a další významní těžaři ropy by měli snížit produkci o 10-11 milionů barelů denně, uvedl íránský ministr
Organizace zemí vyvážejících ropu a další významní producenti suroviny v čele s Ruskem by měli v květnu a v červnu snížit produkci o 10 až 11 milionů barelů denně. Uvedl to ve čtvrtek večer íránský ministr ropného průmyslu Bidžan Namdar. Dohoda zemí ve formátu OPEC+ by měla vytvořit základ pro páteční jednání o dalších příspěvcích k redukci produkce suroviny od zemí ze skupiny G20.
7. O podporu v nezaměstnanosti požádalo v USA nově přes šest milionů lidí
O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech v týdnu do 4. dubna nově zhruba 6,606 milionu lidí. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, kdy to bylo 6,648 milionu lidí, je ale výrazně horší, než čekali analytici (5,25 milionu). Počet pokračujících žádostí vzrostl na 7,455 milionu z 3,059 milionu v předcházejícím týdnu (odhad: 8 milionů).
8. MMF: Koronavirus zasadí ekonomice nejhorší ránu od velké krize
Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Uvedla to ve čtvrtek výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky.
9. Kurzarbeit se asi v Německu dotkne více lidí než za finanční krize
O režim kurzarbeit, který má zabránit propouštění, už v Německu zažádalo kvůli dopadům koronaviru asi 650 000 firem. Uvedl to ve čtvrtek německý úřad práce. Počet takto pracujících lidí bude podle úřadu zřejmě mnohem vyšší než v období globální finanční krize před více než deseti lety. Přechodně snížit počet zaměstnanců už muselo kvůli ekonomickým dopadům pandemie i 29 % britských firem.
10. Powell: Fed bude nadále jednat důrazně, aktivně a agresivně
Centrální banka USA (Fed) bude nadále používat všechny nástroje, které má k dispozici, dokud americká ekonomika nezačne plně ožívat ze škod způsobených epidemií nemoci covid-19. Řekl to ve čtvrtek ve svém projevu šéf Fedu Jerome Powell. Poznamenal však také, že pravomoci centrální banky mají své limity.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Kontrarián se vším všudy
Chamath Palihapitiya je borec. Hrát si dnes na kontrariána dokáže každý, ale mluvit otevřeně o tom, že zombie společnosti jako například aerolinky by měly zkrachovat, na to už musí mít šéf investiční společnosti "koule".
A něco na tom bude, protože jak Palihapitiya říká, bankrot společnosti nemusí znamenat, že všichni zaměstnanci přijdou o práci nebo penzijní pojištění. O své peníze přijdou zejména spekulanti, kteří investovali do nezajištěného dluhu nebo akcií firmy, ale "to jsou pravidla této hry, je to v pořádku, protože toto jsou lidé, kteří by měli patřit mezi nejchytřejší investory na světě a zaslouží si totálně zkrachovat," tvrdí Palihapitiya.
Na otázku moderátora, proč by si vůbec někdo měl zasloužit krach, Palihapitiya uvedl, že to jsou hedgeové fondy, kdo spravuje peníze miliardářů, takže to vlastně nikoho nemusí zajímat. To, že nepojedou na drahou letní dovolenou, nemusí nikoho zajímat. Na ulicích dnes končí běžní lidé, za týden vzrostl počet nezaměstnaných v USA o více než šest milionů a z peněz daňových poplatníků se zachraňují bohatí manažeři firem nebo hedgeové fondy. Vlastně je to stejné jako s bankami před dvanácti lety.