Evropské akcie v pátek zpevnily, pomohl jim vývoj kolem léku na covid-19

Akcie na evropských trzích v pátek výrazně posílily, k růstu jim pomohl jednak slibný vývoj kolem léku na covid-19, jednak plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na postupné oživování americké ekonomiky dosud paralyzované šířením koronaviru. Téměř žádný vliv naopak neměla zpráva o propadu čínské ekonomiky, neboť se špatným výsledkem trh počítal.
Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se zvýšil o 2,63 % a obchodování uzavřel na 333,47 bodu. Za celý týden si tak připsal půl procenta a zaznamenal druhý týdenní nárůst za sebou. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 se zvýšil o 2,82 % na 5 786,96 bodu, index burzy ve Frankfurtu DAX vzrostl o 3,15 % na 10 625,78 bodu a burza v Paříži si podle indexu CAC 40 připsala 3,42 % na 4 499,01 bodu.
STOXX Europe 600 - 17. dubna 2020, zdroj: MarketWatch
Analytici upozorňují, že k optimismu hodně přispívá přesvědčení, že v nejvíce zasažených částech Evropy už pandemie zřejmě kulminuje. "Trh má pravdu, když říká, že to nejhorší z hlediska koronaviru je už za námi. Chybně ale předpokládá, že teď už to bude přímá cesta zpět k normálu," řekl Andrea Cicione ze společnosti TS Lombard.
Vzpruhou pro trh byla zpráva, že experimentální přípravek remdesivir od americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences vykazuje velmi slibné výsledky při léčbě pacientů s vážným průběhem nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. "Pokud se potvrdí, že remdesivir zabírá, bude to v boji s pandemií covidu-19 znamenat naprosto zásadní posun," uvedl analytik Jeffrey Halley ze společnosti OANDA.
Vzhůru se vydaly také akcie těžebních společností, kterým pomohly příznivé výsledky společnosti Rio Tinto, a také akcie strojírenské firmy Airbus. Ty těžily z oznámení, že americký rival Boeing příští týden obnoví výrobu dopravních letadel, kterou v americkém státě Washington před měsícem zastavil.
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Růst spotřebitelských cen v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu výrazně zpomalil. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,7 % a byla polovinu procentního bodu pod únorovou úrovní. Potvrdila to v pátek konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak vzrostly ceny o 1,2 %, což je o čtyři desetiny bodu méně než v únoru.
- Evropský parlament v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
- Německému automobilovému koncernu Volkswagen v prvním čtvrtletí meziročně klesl odbyt o 23 % na dva miliony vozů. Jen za březen propad činil 37,6 % na 623 000 vozů, oznámila v pátek firma, jejíž součástí je i mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Snaha zamezit šíření koronaviru vedla k zavádění karanténních opatření, zavírání závodů a propadu tržeb.
- U vstupní brány do slovenské továrny PSA stojí stany k měření teploty, na zemi jsou značky označující povinný rozestup lidí, na výrobních linkách zase přibyly přepážky. Jde jen o část ze série opatření, která továrna v Trnavě na západě Slovenska zavedla k ochraně zaměstnanců v době pandemie choroby covid-19. Byť z hygienického hlediska je závod podle svého výrobního ředitele Martina Dzamy po přerušení výroby 19. března k jejímu obnovení připraven, téměř všichni z asi 4 500 pracovníků podniku nadále zůstávají doma.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Celkový zahraniční dluh Ruska klesl v prvním čtvrtletí nejníže od roku 2009. Celkem k 1. dubnu činil dluh státu a podniků 450 miliard USD. Od začátku roku se tak snížil o 40,8 miliardy USD, hlavně kvůli přecenění po poklesu rublu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila centrální banka.
- Francouzská ekonomika letos kvůli koronaviru patrně vykáže osmiprocentní propad, řekl v úterý ministr financí Bruno Le Maire. Za poslední týden už vláda zhoršila výhled podruhé, ještě před pár dny čekala celoroční pokles hrubého domácího produktu o šest procent. Ministr pro státní rozpočet Gérald Darmanin očekává, že deficit veřejných financí letos dosáhne rekordních devíti procent HDP.
- Polská vláda začne od 19. dubna s "pomalým rozmrazováním" ekonomiky, ochromené opatřeními proti šíření koronaviru. Uvedl to v úterý v rozhlasové stanici RMF FM ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Další podrobnosti neuvedl. Podle vládního mluvčího Piotra Müllera by se mohla zmírnit omezení týkající se obchodů a rozhodnutí má být oznámeno v příštích dnech.
- Automobilka Renault se kvůli slabému odbytu rozhodla odejít ze ztrátového společného podniku s čínskou skupinou Dongfeng Group. Francouzský výrobce aut v Číně zůstává v jiných společných podnicích, partnerství s automobilkou Dongfeng ale bylo jeho největší výrobou osobních aut na tomto největším trhu s auty na světě. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.
- Spotřebitelské ceny v ČR v březnu zpomalily meziroční růst na 3,4 % z únorových 3,7 %. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot. Zmírnilo se rovněž zdražování elektřiny, tepla a teplé vody. Více se naopak platilo za potraviny a nealkoholické nápoje. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad.
- Automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) prodloužila odstávku výroby kvůli pandemii způsobené koronavirem. Výrobní linky by se měly v Kolíně rozjet v pondělí 4. května, řekl v úterý mluvčí TPCA Tomáš Paroubek. Původně byl návrat zaměstnanců plánován na pátek 17. dubna.
- Britská ekonomika by ve druhém čtvrtletí mohla kvůli dopadům koronaviru klesnout až o 35 %. Uvádějí to nezávislí analytici britského Úřadu pro rozpočtovou zodpovědnost. Ti v úterý také uvedli, že pokud hrubý domácí produkt zaznamená takový propad, lze očekávat poměrně rychlé oživení. Celoroční pokles by pak mohl dosáhnout 13 %, což v novodobých dějinách Británie nemá obdoby.
- Mezinárodní měnový fond kvůli pandemii způsobené koronavirem očekává letos propad globální ekonomiky o tři procenta. Ještě v lednu předpovídal na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu, a to o 3,3 %. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu globální ekonomiky. Světové hospodářství tak podle fondu směřuje letos k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
- Finanční představitelé skupiny hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 se shodli na potřebě zajistit finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se ekonomikám, které se potýkají s negativními dopady pandemie způsobené koronavirem. Uvedl to v úterý japonský ministr financí Taró Aso. Představitelé G7 rovněž oznámili, že jsou připraveni umožnit chudým zemím dočasné přerušení splátek dluhů v případě, že se k tomuto kroku připojí i další státy ze skupiny největších ekonomik světa G20, do které patří také například Rusko a Čína.
- Vedení energetické společnosti ČEZ navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu v hrubé výši 34 Kč na akcii. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno 18,3 miliardy Kč a stát jako majoritní akcionář z toho získá asi 12,8 miliardy Kč. V úterý to uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům 24 Kč za akcii, nejnižší dividendu za 12 let. Předloni byla dividenda 33 Kč na akcii.
- Maloobchodní tržby ve Francii se v březnu kvůli dopadům koronaviru meziměsíčně snížily o 24 %. Tržby z prodeje potravin sice klesly pouze o 0,9 %, tržby z prodeje průmyslového zboží se však propadly o 43 %. Uvedla to dnes francouzská centrální banka.
- Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to ve středu předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise, podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
- Řecko ve středu zahájilo prodej státních dluhopisů se splatností sedm let. Je to první emise dluhu této jihoevropské země od doby, kdy se její dluh stal způsobilým k tomu, aby jej v rámci programu boje s pandemií mohla nakupovat rovněž Evropská centrální banka. Ministerstvo financí dnes rovněž oznámilo, že přebytek primárního rozpočtu centrální vlády činil v prvním čtvrtletí 595 milionů eur, což bylo více, než vláda předpokládala.
- Ruský prezident Vladimir Putin ve středu doporučil vládě poskytnout přímou pomoc malým a středním podnikům, aby byly schopny vyplácet zaměstnancům minimální mzdy v dubnu a květnu. Podle šéfa státu také regiony mají dostat dodatečných 200 miliard rublů (asi 67 miliard Kč) na opatření proti koronaviru. Aerolinkám přislíbil 23 miliard rublů (asi 7,6 miliardy Kč) a klíčovým podnikům zvýhodněné úvěry.
- Slovenská ekonomika letos podle odhadu ministerstva financí klesne kvůli dopadům koronaviru o 7,2 %. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Příští rok by se exportně orientované slovenské hospodářství už ale mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 %. Ministerstvo to ve středu uvedlo ve své aktualizované ekonomické prognóze.
- Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v březnu kleslo na 1,3 % z únorových 1,7 %. Vyplývá to z finálních údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve čtvrtek zveřejnil německý statistický úřad. Data jsou v souladu s předběžnými čísly zveřejněnými na konci března. Meziměsíčně ceny v březnu vzrostly o 0,1 % po únorovém růstu o 0,6 %.
- Průmyslová výroba v eurozóně v únoru klesla proti předchozímu měsíci o 0,1 %. V celé Evropské unii pak zůstala beze změny. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Únor byl měsícem, kdy většina zemí v Evropě teprve začala uvažovat o zavedení opatření, která mají zabránit šíření nemoci způsobené novým koronavirem. V lednu výroba v obou regionech rostla o více než dvě procenta.
- Britské nízkorozpočtové aerolinky Easyjet očekávají, že sektor se bude zotavovat jen pomalu. Firma tvrdí, že se jí podařilo nashromáždit dostatek hotovosti do konce roku a krizi způsobenou pandemií nemoci covid-19 se jí patrně podaří přečkat. Letecká společnost na konci března z provozu odstavila všechny své stroje, piloti a palubní personál jsou doma a pobírají státní podporu. Omezení cestování kvůli pandemii zcela paralyzovalo letecký sektor.
- Přestože globální ekonomika nyní čelí recesi, která bude podle Mezinárodního měnového fondu zřejmě nejhlubší od velké hospodářské krize v 30. letech minulého století, mohla by později přijít další, ještě hlubší recese. Předpovídá to analytická společnost Economist Intelligence Unit.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Vývojář antivirového softwaru Avast vykázal za letošní první čtvrtletí upravené tržby 214,6 milionu dolarů. Oproti stejnému období v loňském roce je výsledek lepší o 1,3 %. Bez vlivu změn měnových kurzů je výsledek meziročně lepší o 1,5 %. Společnost nadále počítá s vyplacením finální dividendy z loňského zisku ve výši 10,3 centu na akcii.
- Provozní zisk německého automobilového koncernu Volkswagen se v letošním prvním čtvrtletí propadl na 900 milionů eur. Firma to ve čtvrtek oznámila na základě svých předběžných výsledků. Za loňské první čtvrtletí přitom Volkswagen vykázal provozní zisk 3,9 miliardy eur. Součástí koncernu je i mladoboleslavská automobilka Škoda Auto.
Zdroj: CNBC, ČTK
Aktuality
