Evropské akcie ve středu opět rostly, pomohly jim banky a remdesivir

Panevropský index Stoxx Europe 600 přidal 1,75 % na 347,06 bodu, britský index FTSE 100 posílil o 2,63 % na 6 115,25 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil o 2,22 % na 4 671,11 bodu a německý DAX přidal 2,89 % na 11 107,74 bodu. 

Německému indexu pomohly k nejlepšímu výsledku zejména akcie společnosti Deutsche Bank, která dnes sice reportovala výrazný pokles zisku, ale výsledky nakonec byly lepší než očekávání a akcie tak posílila o bezmála 12 %. Podobně na tom byly britské banky Barclays a Standard Chartered, jejichž akcie nakonec rovněž přidaly kolem 12 %. Mezi nejziskovější tituly se zařadily akcie rakouského výrobce čipů a senzorů AMS, které po dobrých výsledcích posílily o více než 24 %.

Pozitivní sentiment na trhu odpoledne podpořila zpráva o tom, že zkoušky léku remdesivir od společnosti Gilead ukázaly poměrně pozitivní údaje. "Nebude to lék, ale má potenciál k tomu, že pokud jej použijete dostatečně brzy v průběhu nemoci ... mohlo by to snížit možnost špatného výsledku," řekl Dr. Scott Gottlieb v rozhovoru pro CNBC. 

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Rakouské aerolinky Austrian Airlines, které jsou součástí největší německé letecké společnosti Lufthansa, požádaly v Rakousku o státní pomoc v hodnotě 767 milionů eur. Oznámil to mluvčí podniku.
• Ekonomická nálada na Slovensku se v dubnu, kdy v zemi přetrvávaly karanténní opatření kvůli koronaviru, výrazně zhoršila. Tříměsíční klouzavý průměr souhrnného indexu ekonomické nálady po úpravě o sezonní vlivy klesl nejníže od října 2009. Informoval o tom ve středu slovenský statistický úřad.
• Slovenská centrální banka ve středu zhoršila výhled letošního vývoje domácí ekonomiky, na kterou má nepříznivé dopady pandemie nemoci covid-19. Ve své nejnovější prognóze NBS předpokládá propad ekonomiky o 5,8 až 13,5 procenta, za nejpravděpodobnější scénář ale označila pokles přibližně o devět procent. Je tak pesimističtější než vláda, která očekává pokles hrubého domácího produktu o 7,2 %. V příštím roce by se slovenské hospodářství mělo podle NBS vrátit k silnějšímu růstu.
• Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii v dubnu rekordně klesla. Omezení zavedená s cílem zabránit šíření nemoci covid-19 totiž způsobila, že se ekonomická aktivita téměř zastavila. Největší byl propad v sektoru služeb. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise.
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Car Group kvůli dopadům pandemie propustí ve Švédsku 1 300 kancelářských pracovníků, aby snížil náklady. Pro Volvo, které je od roku 2010 v rukou čínské společnosti Geely Holding, ve Švédsku pracuje 24 000 lidí a 2 000 konzultantů. Automobilka ve středu uvedla, že i jejich smlouvy přezkoumává. Výroby se propouštění nedotkne.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie v dubnu klesla na 0,8 % z březnových 1,3 %. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve středu zveřejnil německý statistický úřad. Analytici očekávali, že inflace klesne na 0,5 %. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,4 % po březnovém růstu o 0,1 % (odhad: 0,1 %).
• Francouzská vláda zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských společností, aby omezila zahraniční vliv na strategická odvětví a technologie. V rozhovoru s televizí LCI to ver středu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podobný krok na začátku měsíce učinil i Berlín.
• Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom ve středu Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.
• Kvůli dopadům koronaviru na německou ekonomiku letos podle místní vlády klesne počet výdělečně činných osob o 370 000. Hrubý domácí produkt se pak sníží o 6,3 %, což bude nejvíce za dobu spolkové republiky. Vládní prognózu ve středu v Berlíně představil ministr hospodářství Peter Altmaier.

Výsledková sezóna

• Evropský výrobce letecké techniky Airbus vykázal za první čtvrtletí čistou ztrátu 481 milionů eur, zatímco před rokem vytvořil zisk 40 milionů eur. Podnik zrušil celoroční výhled, nevyplatí dividendy a minulý měsíc si vyjednal nové úvěrové linky. Šíření koronaviru totiž výrazně snížilo zájem o cestování letadlem a mnoho aerolinek zastavilo objednávky nových strojů. Šéf Airbusu Guillaume Faury právě skončené období označil za nejvážnější krizi, která kdy odvětví letecké dopravy potkala.
• Německé automobilové skupině Volkswagen v prvním čtvrtletí klesl provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek o 81,4 % na 900 milionů eur. Výsledky negativně ovlivnila pandemie nemoci covid-19, která snížila prodej. Firma tak ve středečním prohlášení potvrdila předběžné výsledky, které zveřejnila v polovině dubna. Automobilka očekává, že v zisku bude i za celý rok, prodej i zisk ale bude výrazně nižší než loni.
• Čistý zisk německé automobilové skupiny Daimler se v prvním čtvrtletí propadl o 92 % na 168 milionů eur. Automobilka musela kvůli šíření nemoci covid-19 přerušit výrobu a zaměřit se na ochranu hotovosti a snížení nákladů. Společnost, která vyrábí osobní automobily a dodávky značky Mercedes-Benz, to uvedla ve středečním prohlášení.
• Finančnímu ústavu Deutsche Bank v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o 67 % na 66 milionů eur. Výsledek ale překonal očekávání, trh totiž počítal se ztrátou. Klienti banky vlivem dopadu koronavirové krize na ekonomiku ve velkém upravovali svá portfolia, z čehož banka těžila prostřednictvím poplatků.

Zdroj: CNBC