Summit EU překvapivě s něčím hnul: Bankovní unie v roce 2013, hlavní problém ale zůstává ne(vy)řešen
Na probíhajícím summitu EU došlo k výrazném posunu v tématu bankovní unie. Ta by měla být zavedena postupně v průběhu příštího roku. Francouzi ji chtěli spustit co nejdříve, Němci naopak tlačili na odklad. Technické detaily by měly být doladěny do konce letošního roku.
6 tisíc bank pod čepcem
Kompromisu se také podařilo dosáhnout ohledně záběru. ECB bude nakonec dozorovat všech zhruba 6 tisíc bank v eurozóně. Začne těmi zachraňovanými, následovat budou nadnárodní. Jako ústupek Němcům, kteří z dohledu ECB chtěli vyjmout menší banky (šlo jim hlavně o jejich lokální Landesbanky), lze vnímat dohodu, že většina "každodenních činností" bude delegována na lokální autority.
Shoda ještě nepanuje v tom, kdy přesně dohled ECB formálně začne a od kdy ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky, aniž by tím zvyšoval zadlužení státu (jako tomu bude v případě Španělska). Francouzi to vidí už na první kvartál 2013, podle Němců je to příliš brzy.
Rozpočtový komisař si ještě počká na zavedení
Prosadit se (zatím) nepodařilo nedávný návrh německého ministra financí Wolfganga Schäubleho na zavedení "rozpočtového" komisaře, který by mohl vládám mluvit do jejich rozpočtů. Těsně před summitem ho v tomto podpořil ekonomický komisař Olli Rehn.
Angela Merkelová začala prosazovat vznik jakési rezervy ("fiscal capacity"), fondu, který by byl naplňován daní z finančních transakcí a investoval by do speciálních projektů. Šlo by de facto o samostatný rozpočet eurozóny. Tento návrh nebyl přímo odmítnut, ale pár zemí k němu má výhrady.
Pro země mimo eurozónu nejsou výše popsané návrhy a dohody závazné. Minimálně tedy do chvíle, než se rozhodnou do měnové unie vstoupit. Očekává se však, že třeba Polsko by se k bankovní unii mohlo přidat. Velká Británie se zase obává, že pokud bankovní unie vznikne, bude mít ECB v porovnání s regulátory v zemích mimo EMU příliš velký vliv, což by v důsledku znevýhodnilo jak je (regulátory), tak hlavně místní banky.
A jak vidí výstupy z evropského summitu Jan Bureš z Era Poštovní spořitelny?
Zdá se, že eurozóna nakročila k dalšímu stupni integrace. Na včerejším summitu EU se upeklo, že Evropské centrální bance bude v průběhu roku 2013 svěřen jednotný bankovní dohled nad celou měnovou unií. Detaily toho, jak bude taková supervize ECB vypadat, mají být údajně doladěny ve zbytku roku.
Jak už to tak v EU bývá, posun na novou úroveň integrace se narodil na pozadí kompromisu mezi Německem a Francií. V tomto případě byl německý souhlas s relativně rychlým přesunem bankovního dohledu na bedra ECB podmíněn příslibem Francie, že to bude německá Bundesbank, která bude vykonávat denní dohled nad malými regionálními bankami.
Z pohledu dalšího vývoje finančního systému v eurozóně jsou nicméně podstatné dvě věci. Zaprvé, vznikem jednotného bankovního dohledu bude naplněna nutná podmínka nutná k tomu, aby záchranný fond eurozóny (ESM) mohl kapitálově vstupovat do krachem ohrožených bank.
To je velké vítězství periferních zemí podporovaných Francií. Na druhou stranu se eurozóna stále ještě nemůže považovat za plnohodnotnou bankovní unii, neboť neexistuje společné pojištění vkladů, k čemuž z logických důvodů odmítá dát souhlas Německo.
Z pohledu vleklé eurokrize lze nicméně včerejší dohody ohledně ustavení jednotného bankovního dohledu považovat za krok správným směrem, který má potenciál definitivně zahnat návrat smrtící spirály, kdy slabé banky ohrozí fiskální pozici vládního sektoru, přičemž jeho slabé postavení na finančním trhu zpětně podkopává stabilitu domácích bank. Nedělejme si však iluze o tom, že by vznik jednotného bankovního regulátora mohl potlačit klíčový fundamentální problém eurozóny, kterým je divergence platebních bilancí členských zemí vyplývající z jejich rozdílné konkurenceschopnosti na globálních trzích.
Zdroj: Česká spořitelna
