Vítězové velké recese - 3. díl: Jak Nouriel Roubini skvěle načasoval nástup katastrofismu
Velká recese byla to nejlepší, co mohlo kariéru Nouriela Roubiniho potkat. Pesimistický makroekonom známý pod přezdívkou Doktor Zkáza se proslavil zejména tím, že předpověděl v roce 2006, jak a kdy globální finanční systém zkolabuje.
Roubiniho "věštecká" kariéra začala tím, že se odklonil od běžných aktivit profesora ekonomie. V roce 2005 změnil svou webovou stránku ve výzkumnou firmu, která vstoupila do povědomí veřejnosti pod názvem RGE Monitor a nabízela kolekci zpráv a úvah o světové ekonomice pro předplatitele. Nyní stoupá Roubiniho hvězda strmě vzhůru, stará URL RGE vás přesměruje na roubini.com, kde návštěvníky přivítá jeho zasmušilá tvář.
Profesor Roubini je v současnosti šéfem velkého byznysu. "Začali jsme v roce 2005 v pěti lidech, nyní jich zaměstnáváme minimálně sto," chlubí se Roubini. "Nejdříve jsme pracovali jen v New Yorku, dnes už máme velké kanceláře v Londýně a v indickém Novém Dillí. Z počátku jsme se zaměřovali jen na globální makro, ale v současnosti už zaměstnáváme řadu stratégů, kteří z našich predikcí vyvozují dopady na ceny aktiv."
Jak vidí Roubini současné intervence centrálních bank?
Roubini poslední dobou s vervou argumentoval, že Fed by měl činit více cílených nákupů cenných papírů, k čemuž se banka nakonec zavázala od září (v hodnotě 40 miliard USD měsíčně). Dále poukazuje na to, že zadlužení amerických spotřebitelů včetně hypoték a úvěrů na kreditních kartách potřebuje větší restrukturalizaci.
Roubini je přesvědčen, že Fed dosud svou práci odvádí lépe než ECB a že by recese byla mnohem horší bez silné politické odezvy hlavních ekonomik světa. "Velká recese se mohla zvrtnout ve Velkou depresi s pořadovým číslem dva, kdyby nenastoupilo velmi agresivní monetární a fiskální uvolnění," upozorňuje Roubini.
Při zpětném pohledu na jeho predikce je patrné, že se situace vyvíjí lépe, než sám očekával. Co Roubini správně odhadl, a kde naopak šlápl vedle?
V roce 2009 Roubini předpověděl, že americká ekonomika v druhé polovině roku poklesne a že se jí podaří dosáhnout v roce 2010 růstu pouze 0,5 až 1 %. Navzdory mnoha hrozbám nakonec americká ekonomika rostla ve všech šesti měsících, a to průměrně zhruba 2,5% tempem.
O několik měsíců později odhadoval, že míra nezaměstnanosti atakuje hranici 10 % a v roce 2010 bude dokonce kulminovat na 11 %. První polovina predikce se sice vyplnila – nezaměstnanost dosáhla 10 % v říjnu 2009 - nicméně od té doby byla každý měsíc nižší.
Roubini lépe než trh předpověděl, že oživení bude anemické vlivem bolestivého procesu oddlužování. Dodnes varuje, že se situace v USA může dále zhoršit (ale už ne o moc).
Pyšný může být rovněž na své projekce "bouře ve světové ekonomice". Touto frází varoval v srpnu 2008 před globální finanční krizí a recesí. Nicméně stejným způsobem pouštěl hrůzu i v roce 2009, kdy se obával růstu ceny ropy, daní a výnosů z vládních dluhopisů. Hurikán se nedostavil, ani tak to ale Roubiniho neodradilo, aby jeho příchod očekával v následujících letech. Dnes má pro své katastrofické scénáře zvlášť silné důvody: fiskální útes v USA, nekončící krizi v Evropě a tvrdé přistání přehřáté čínské ekonomiky.
Když přijde na jeho dlouhodobé úvahy o cenách některých aktiv, drží se Roubini tvrdošíjně svého ponurého tónu. V prosinci 2009 se cena zlata pohybovala kolem 1 200 USD a Roubini trh se zlatem podezříval z bubliny. Od té doby se zlato vyšplhalo až na 1 920 USD za unci. Roubini ale stále zlatu nevěří a považuje ho za sázku na riziko, protože nemá žádnou vnitřní hodnotu. Prohlásil, že aby se ještě více zhodnotilo, musel by na zemi propuknout armagedon, a to už se pak spíše vyplatí nakupovat zbraně a munici.
Jaké další strašáky Roubini předpovídá
Má velký strach ze závislosti americké ekonomiky na zahraničním kapitálu, který financuje masivní vládní výdaje a investice soukromého sektoru. Nerovnováhy v obchodních a kapitálových tocích se mírně napravily od vrcholu v roce 2006, ale ne dost na to, aby Roubini mohl klidně spát. Stále ho budí ze sna představa, jak jednoho dne zahraniční věřitelé ztratí důvěru v dolar a Amerika se ocitne na suchu.
Ani katastrofické scénáře ale Roubiniho podle jeho slov neodrazují od toho, aby si svůj život i práci patřičně užíval: "Mám rád svoji profesi. Pro někoho, kdo se zabývá makroekonomií, je dnes velmi zajímavá doba. Možná až moc."
A co když se Roubiniho pesimistické predikce nevyplní? Na svých stránkách zřejmě poznamená, že není nikdy na škodu uvědomit své čtenáře o potenciálních rizicích.
Další díl seriálu o vítězích Velké recese nabídneme na Investičním webu v neděli 21. října.
Zdroj: Foreign Policy
