Dr. Zkáza nezklame: Kvantitativní uvolňování není žádná legrace, ekonomické mechanismy jsou zničené
Nouriel Roubini, profesor na newyorské Stern School of Business a šéf Roubini Global Economics, tvrdí, že z rozhodnutí Fedu spustit třetí kolo kvantitativního uvolňování vyvstávají tři důležité otázky: Nastartuje QE3 ekonomický růst v USA? Dojde na trzích k dlouhodobému zvýšení rizikového apetitu? Budou jeho dopady na reálnou ekonomiku stejné jako na ceny akcií?
Mnozí nyní věří, že dopad QE3 na rally rizikových aktiv by měl být silnější než v případě QE1, QE2 nebo Operace Twist. Pro investory by měly být podstatnými signály velikost a dlouhodobý (neomezený) časový horizont třetí vlny kvantitativního uvolňování. I přes závazek Fedu k agresivní monetární expanzi bychom však měli počítat spíše s tím, že efekt QE3 v reálné ekonomice a na akciovém trhu nebude tak silný jako u předešlých kol. Možná pomine rychleji, než by kdokoli očekával.
První kola QE přišla v časech daleko nižších valuací akcií a slabších zisků. V březnu 2009 byl index S&P 500 na 660 bodech, zisky na akcii (EPS) amerických společností klesly na minima finanční krize a P/E valuace byly jednociferné. Dnes je index na více než dvojnásobku, EPS je okolo 100 USD a P/E ratio je nad 14.
Dokonce i během druhé vlny kvantitativního uvolňování v létě 2010 byly S&P 500, P/E valuace a EPS mnohem níže než dnes. Pokud ekonomický růst v USA zůstane anemický i přes QE3, promítne se to do výsledků firem, negativní efekty na valuace akcií na sebe nenechají dlouho čekat.
Absence fiskální podpory
Hlavním důvodem, proč QE3 nezafunguje stejně jako předešlé stimuly, je fakt, že mu tentokrát chybí fiskální podpora. QE1 a QE2 pomohly zabránit hlubší recesi s dvojitým dnem, protože byly doprovázeny výrazným fiskálním stimulem. QE3 bude spojeno s přesným opakem - restriktivní fiskální politikou, možná dokonce "fiskálním útesem".
I kdyby se americké vládě podařilo ekonomiku ochránit před úplným fiskálním útesem (který by z HDP mohl "ukrojit" až 4,5 %), je stále velmi pravděpodobné, že fiskální brzda ve výši minimálně 1,5 % HDP ekonomiku v následujícím roce opravdu postihne.
Za předpokladu, že tempo růstu HDP zůstane kolem současných 1,6 %, představuje už 1% fiskální brzda téměř stagnaci. Udržet růst na současných úrovních by muselo jedině výraznější oživení ve výrobě a na nemovitostním trhu. Zda je nastartuje QE3, není tak jisté.
V roce 2010 i 2011 hlavní ekonomické ukazatele naznačovaly, že zpomalení dosáhlo dna. Růst zrychloval už před oznámením kvantitativního uvolňování, QE tedy jen "pošťouchlo" zotavující se ekonomiku.
Aktuální data dokazují, že na tom americká ekonomika není lépe než v první polovině roku. Neutěšená situace na pracovním trhu, nízké kapitálové výdaje a pomalý růst příjmů – všechny tyto faktory naznačují, že růst ve třetím čtvrtletí nebude robustnější.
Transmisní kanály monetárního stimulu jsou ochromené
Hlavní transmisní kanály mezi monetární politikou Fedu a reálnou ekonomikou – dluhopisový, akciový, úvěrový a měnový trh – zůstávají paralyzované. Dluhopisový kanál může jen stěží podpořit růst. Výnosy dlouhodobých amerických státních dluhopisů jsou na rekordních minimech.
Úvěrový kanál rovněž nefunguje tak, jak by se ve zdravé ekonomice slušelo. Banky sice nahromadily většinu dodatečné likvidity v rámci programů Fedu, ale spíše než rostoucí úvěrovou aktivitu peníze umožnily tvorbu nadměrných rezervy. Ti, kteří by si dnes mohli půjčovat, mají hotovosti dost a se zvyšováním výdajů váhají. Na druhou stranu jsou tu zadlužené domácnosti a firmy (zejména malé a střední podniky), které by si půjčit potřebovaly, avšak nemají k úvěrům přístup.
Měnový kanál je podobně narušený. Vzhledem k oslabujícímu globálnímu růstu je vysoce nepravděpodobné, že se čistý export USA výrazněji zlepší, dokonce ani za pomoci slabého dolaru. Ostatní velké světové centrální banky zavádějí podobně expanzivní monetární politiku jako Fed, což tlumí dopady QE na hodnotu dolaru.
Efekt slabšího dolaru na obchodní bilanci (potažmo na ekonomický růst) je limitován dalšími dvěma faktory. Zaprvé, slabší dolar znamená vyšší dolarové náklady na komodity, což znemožňuje zlepšení obchodní bilance, protože USA jsou čistým dovozcem komodit. Zadruhé, jakékoli zlepšení HDP odvozené z růstu vývozu implikuje zvýšení dovozu. Empirické studie projektují, že celkový dopad slabšího dolaru bude na obchodní balanci téměř nulový.
Záchrana ve formě rally akciového trhu?
Poslední zbývající možnost, jak by mohl stimul Fedu zafungovat v reálné ekonomice, je efekt růstu bohatství z rally akciového trhu. Nicméně není tak jisté, že se bude opakovat historický vzorec, kdy QE3 vedlo k dlouhodobějšímu růstu cen akcií, za předpokladu, že jsou ostatní transmisní kanály monetární politiky zdecimované.
Šéf Fedu Bernanke nedávno zdůraznil význam dodatečného pátého transmisního kanálu - spotřebitelské důvěry. Závazek Fedu k dlouhodobějšímu udržení volnějších monetárních podmínek by mohl stimulovat soukromé výdaje.
Otázkou je, zda takové efekty budou výrazné a trvale udržitelné. Není mnoho důvodů, proč by důvěra měla růst v prostředí charakterizovaném probíhajícím oddlužováním, makroekonomickou nejistotou, slabým pracovním trhem a hrozící fiskální brzdou. QE3 sice omezuje krajní rizika ekonomické deprese, ale nelze očekávat, že samo o sobě povede k udržitelnému oživení v ekonomice, která zakusuje bolestivý proces deleveragingu.
Co tedy od QE3 čekat?
Krátkodobě povede QE3 ke zvýšenému rizikovému apetitu a podpoří mírné zlepšení cen aktiv. Akciový kanál nicméně růst HDP sám o sobě nezajistí. Pokud společně s ním nezačnou působit i ostatní transmisní mechanismy, ekonomický růst a očekávání ohledně korporátních tržeb a ziskovosti zklamou. Akciová rally se za čas rozplyne a dopad kvantitativního uvolňování bude stejně pomíjivý jako v případě prvních kol.
Zdroj: Project Syndicate
