Státy EU se přou, jak rozdělit peníze z fondu obnovy

Evropská komise chce mezi členské země rozdělit celkem 750 miliard eur, kvůli nimž se hodlá bezprecedentně zadlužit na finančních trzích. Nejpostiženější země Itálie a Španělsko by podle předběžných propočtů Bruselu měly dostat více než třetinu z celého balíku grantů a půjček. Velká část států nezpochybňuje nutnost vzájemné solidarity, po níž jihoevropské země volají. Spor se však vede o to, jak zajistit, aby nedostávaly peníze za to, že na tom byly špatně už před krizí.

"Pokud má fond financovat cestu z krize, neměl by vycházet z údajů, které platily před ní," řekl ČTK jeden z diplomatů. Skupina zemí z různých částí Evropy, do níž patří vedle Nizozemska, Rakouska, Irska či Maďarska také Česko, nechce, aby se objem národních obálek počítal z toho, jaká kde byla v minulých čtyřech letech nezaměstnanost. Právě toto hledisko však chce komise vedle hrubého národního produktu použít jako jeden z klíčů.

Nespokojené státy navrhují, aby Brusel vzal místo nezaměstnanosti v potaz rozdíl mezi výkonem ekonomik v průběhu loňského podzimu a letošního jara. Například maďarský ministr financí Mihály Varga v úterý uvedl, že rozdělování peněz je "šité na míru jižním státům". K jeho zemi je prý systém neférový a měl by být vyváženější.

Aktuálně nastavená kritéria však kromě jihoevropských zemí vyhovují například Polsku, které má být třetím největším příjemcem z fondu, ačkoli dopad covidu-19 na jeho ekonomiku bude podle odhadů EK patřit k nejmenším.

Klíč v rozdělení národních podílů je jedním z více sporných bodů, k jejichž řešení má otevřít cestu videokonference unijních prezidentů a premiérů příští pátek. Za ještě zásadnější označují diplomaté neshody okolo celkové výše společného unijního dluhu či poměru přímých plateb a půjček.

Zatímco jihoevropské země podporované Francií jsou v zásadě spokojeny s návrhem komise, aby ze 750 miliard tvořily dvě třetiny granty a zbytek půjčky. Německý ministr financí Olaf Scholz v úterý uvedl, že největší unijní ekonomika podporuje půl bilionu eur grantů, nikoli však zbylou část balíku. Takzvaná šetrná čtyřka zase volá po výrazně nižším podílu přímých plateb. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které tradičně vystupují proti společnému zadlužení EU, by navíc rády snížily i celkovou částku ve fondu. O tom mluví například i Česko či Maďarsko, které však až dosud patřily ke stoupencům co nejvyššího objemu unijních fondů, z nichž byly čistými příjemci.

Podle chorvatského ministra financí Zdravka Mariče se během úterní videokonference zástupci unijních vlád shodli, že přes rozdílné pohledy chtějí, aby státy dospěly k dohodě co nejdříve. Podle končícího chorvatského předsednictví by to v ideálním případě mohlo být během července, kdy balkánskou zemi v čele EU vystřídá Německo.

První velká debata přijde až na zmíněném videosummitu, od něhož si však diplomaté zásadní průlom neslibují. Unijní činitelé proto hovoří o tom, že by možná již během července mohlo dojít na osobní setkání lídrů s cílem posunout kupředu očekávaná složitá jednání jak o fondu, tak o příštím sedmiletém rozpočtu, který s ním je spojen.

Zdroj: ČTK