Český Senát doleva, španělské regiony poslaly vzkaz Rajoyovi
O víkendu proběhly dvoje zajímavé volby. První z nich byly volby do našeho Senátu, v druhém případě se jednalo o regionální volby ve Španělsku. V ani jednom případě sice nešlo o volby, které by měly okamžitě zbourat politickou scénu v příslušné zemi, nicméně výsledky voleb mohou ovlivnit dění věcí příštích celkem zásadně.
Rizikové prémie, které jsou u českých a po delší době i španělských vládních dluhopisů tak hezky utažené, by na vyšší politickou nejistotu mohly reagovat a pohnout se vzhůru.¨
Nejprve se krátce zastavme u voleb do českého Senátu. Spekulovat, jaký že to oněch 18 % voličů vyslalo politickým stranám signál, asi nemá příliš cenu. Pragmaticky vzato jde pouze o to, zda Nečasova vláda ustojí nadcházející hlasování o rozpočtu a bude při hlasování o daňových změnách schopna zpacifikovat "rebely" ve vládní ODS, kteří jsou pochopitelně po prohraných volbách na koni.
Zda se to povede, či bude mít ČR před prezidentskou volbou na krku vládu v demisi, bychom se měli dozvědět již na začátku listopadu, kdy proběhne kongres ODS (2. listopadu) a kdy se bude hlasovat o daňovém balíku (již zítra začíná další schůze poslanecké sněmovny).
Baskicko: Nástup separatistů
Co se týká regionálních voleb ve Španělsku, ty vyslaly dva rozporuplné signály. Dobrou zprávou je, že se lidovcům premiéra Rajoye podařilo více než obhájit mandát v Galícii, kde jeho strana již před jeho nástupem na post šéfa centrální vlády aplikovala tvrdé úspory. Špatnou zprávou je naopak vítězství nacionalisticky orientovaných stran v Baskicku, které zřejmě bude trvat na větší autonomii.
Centrální vláda přitom nemá na baskickou vládu účinnou páku v podobě "dočasné" pomoci z centrálního rozpočtu, jež je fiskálně slabším regionům nabízena výměnou za přenechání větší kontroly nad regionálním rozpočtem. Vzdorovití Baskové pomoc nepotřebují, a proto se po volbách mohou chovat ještě nezávisleji na centru, které je zodpovědné za výsledek celých veřejných financí Španělsku.
Aktuality
