Novým šéfem euroskupiny bude irský ministr financí Donohoe

Za favoritku hlasování byla označována španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová, které ale nepomohla ani podpora zástupců vlád čtyř ekonomicky nejsilnějších zemí EU - Německa, Francie, Itálie a Španělska. Donohoe dokázal získat na svou stranu většinu z 19 ministrů, kteří jej zvolili v tajném hlasování.

Nejmladší z kandidátů uspěl v konkurenci Calviñové a svého lucemburského kolegy Pierra Gramegny. Podporu mu před tajným hlasováním slíbila Evropská lidová strana, k níž náleží více než třetina ministrů financí eurozóny. Blíže než levicová Španělka byl také zástupcům severských zemí či Nizozemska, kteří prosazují přísnější fiskální politiku a obávají se velkého společného zadlužení. Calviñovou naproti tomu prosazovaly jihoevropské země či Francie usilující o štědré unijní investice do pokrizového oživení hospodářství.

"Těším se, že budeme v příštích letech se všemi kolegy z euroskupiny společně pracovat na tom, abychom zajistili férové a inkluzivní (hospodářské) oživení pro všechny," reagoval na své zvolení na Twitteru Donohoe.

Zástupci vlád 19 zemí hlasovali prostřednictvím videokonference a vítěz musel získat nejméně 10 hlasů. To se v prvním kole nikomu nepodařilo, načež odstoupil Gramegna. Ve druhém kole se většina přiklonila na stranu irského politika. Funkce se na dva a půl roku ujme v pondělí, kdy končí Centenovo funkční období.

"Nepochybuji, že bude skvělým předsedou euroskupiny," prohlásil o svém nástupci Centeno, podle něhož Donohoe již v posledních letech dokázal přispět k aktivní práci ministerského orgánu eurozóny.

Neformální skupina ministrů financí zemí platících eurem hrála významnou roli při dluhové krizi minulého desetiletí, od té doby však byla mnohdy terčem kritiky zvláště kvůli sporům ohledně prohlubování měnové či bankovní unie. Dlouhá noční jednání euroskupiny v minulých letech často končila bez praktických výsledků a někteří diplomaté hovořili také o tom, že po více než dvou desetiletích existence nastal čas na její zrušení.

V souvislosti s koronavirovou krizí však po počátečních sporech skupina schválila využití 540 miliard eur ze záchranného fondu eurozóny ESM na pomoc zasaženým ekonomikám a očekává se, že bude hrát důležitou roli i při rozhodování o podrobnostech pokrizového balíku obsahujícího 750 miliard eur. O jeho základních parametrech budou příští týden jednat lídři unijních zemí.

Zdroj: ČTK