Co musíte ráno vědět (14. července)

Jak se v pondělí dařilo akciím v Evropě a v USA, co chtějí bohatí lidé ve Spojených státech od světových vlád a proč už se nesvezete na segwayi? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie v pondělí převážně oslabily vinou poklesu technologických firem
Akcie ve Spojených státech zahájily týden smíšeně. Investoři vítají pokrok ve vyvíjení vakcíny proti nemoci covid-19 a pozitivní začátek výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí, obavy nicméně vzbuzuje zpřísňování opatření proti šíření koronaviru v některých částech Spojených států. Index Dow přidal 0,04 % na 26 085,80 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,94 % na 3 155,22 bodu, i když v průběhu seance se vyšplhal nejvýše od 25. února, a index Nasdaq Composite se snížil o 2,13 % na 10 390,84 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 17,96 % na 32,19 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o jeden a půl bazického bodu na 0,62 %.

2. Evropské akcie těžily na začátku týdne z optimismu napříč trhy
Akcie na západoevropských trzích v pondělí skončily v zelených číslech. Investoři vesměs počítají s tím, že firmy překonají očekávání analytiků v začínající výsledkové sezóně. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal rovné procento na 370,50 bodu, britský FTSE 100 vzrostl o 1,33 % na 6 176,19 bodu, francouzský CAC 40 se zvýšil o 1,73 % na 5 056,23 bodu a německý DAX skončil se ziskem 1,32 % na 12 799,97 bodu.
3. Pražská burza posílila, zdražila většina hlavních emisí
Pražská burza v pondělí díky růstu většiny hlavních emisí posílila. Index PX stoupl o 1,14 % na 952,47 bodu. Nejvýrazněji zdražily akcie výrobce lihovin Stock Spirits, a to o více než tři procenta, polepšila si ovšem naprostá většina hlavních emisí.
4. Očekávané události
V úterý se investoři dozvědí, jak se vyvíjí japonský průmysl a čínská obchodní bilance, britská nezaměstnanost, obchodní bilance i průmyslová produkce, inflace v Německu a Španělsku a také průmyslová výroba v eurozóně. Nejsledovanější ale budou indexy ekonomické nálady ZEW pro Německo a celou unii a v Americe vývoj spotřebitelských cen. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Desítky milionářů vyzvaly vlády k vyššímu zdanění bohatých
Desítky milionářů ze Spojených států a šesti dalších zemí vyzvaly vlády, aby zvýšily zdanění bohatých a získané peníze využily k financování programů, které si vyžádala pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Bloomberg.
6. Spotřeba ve Francii se už podle vlády téměř vrátila k normálu
Spotřebitelské výdaje ve Francii se už téměř vrátily k normálu a peníze, které domácnosti ušetřily v období restriktivních opatření zavedených kvůli koronaviru, by mohly podpořit spotřebu ve zbytku roku. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
7. Zakladatel Alibaby snížil svůj podíl v podniku
Zakladatel největšího čínského internetového obchodu Alibaba Group Holding Jack Ma v uplynulém roce snížil svůj podíl v podniku na 4,8 % z dřívějších 6,2 %. Prodal tak akcie, jejichž současná tržní hodnota se pohybuje kolem 8,2 miliardy dolarů. S odkazem na výroční zprávu podniku to v pondělí uvedla agentura Reuters.
8. Trh: Růst ceny elektřiny kvůli povolenkám zbrzdí nižší aktivita
Růst ceny elektřiny kvůli drahým emisním povolenkám bude brzdit nižší ekonomická aktivita po opatřeních proti šíření koronaviru. Shodla se na tom většina dodavatelů a analytiků, které v pondělí oslovila ČTK. Agentura Reuters informovala, že ceny emisních povolenek v Evropské unii se v pondělí vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu.
9. ČNB zvýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata
Česká národní banka v červnu zvýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata, ze 7,8 tuny na 9 tun. Vyplývá to ze zjištění portálu Zlato.cz. ČNB, která podle portálu v květnu držela 0,252 milionu trojských uncí zlata, ale na konci června už 0,291 milionu, konkrétní parametry operací ohledně devizových rezerv nekomentuje.
10. Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur.
BONUS
Vozítko segway po 19 letech končí
Segway představil v roce 2001 Američan Dean Kamen jako dvoukolový elektrický dopravní prostředek pro jednu osobu. Díky akumulátorovému pohonu je tichý a nezatěžuje okolí emisemi. Ovládá se pouhým náklonem těla a jeho stabilitu ve vzpřímené poloze zajišťuje soustava gyroskopů řízená mikroprocesorem. Jeho maximální rychlost je 20 km/h. K 15. červenci bude ale jeho výroba definitivně ukončena.
Kamen při uvedení segwaye na trh sliboval dopravní revoluci. Masivnímu rozšíření segwaye však bránila hlavně cena, která původně činila zhruba 5 000 USD. Náročné bylo navíc i používání, protože uživatel musel být při jízdě v určitém úhlu, aby se vozítko pohybovalo vpřed.
Celosvětově se ho od zahájení výroby prodalo přes 140 000 kusů, což je daleko za očekáváními, která firma měla. Původní odhad prodejů vozítka byl kolem 40 tisíc kusů měsíčně. V roce 2009 firmu Segway koupil britský milionář James Heselden. O deset měsíců později ale zemřel, když podle médií náhodou sjel na segwayi z útesu. V roce 2013 se novým majitelem firmy Segway stala společnost Summit Strategic Investments a o dva roky později ji koupila čínská společnost Ninebot.
Mezi známé nehody patří ta bývalého amerického prezidenta George Bushe mladšího v roce 2003. V roce 2015 srazil jamajského sprintera Usaina Bolta kameraman na segwayi po jeho vítězství v Pekingu v běhu na 200 metrů. Bolt ale nebyl zraněn a později o nehodě vtipkoval.
Firma Segway začala v roce 2017 vyrábět také elektrické koloběžky, v současnosti nabízí rovněž další netradiční dopravní prostředky, jako jsou elektrické motokáry nebo brusle. Vozítko segway se na výnosech firmy v loňském roce podílelo jen zhruba 1,5 %.
Aktuality

