Anketa: Toto jsou klíčové tržní a ekonomické faktory pro druhé pololetí
Skončilo divoké první pololetí, a tak je namístě nahlédnout do toho druhého. Jaké faktory budou pro dění na trzích a v ekonomice klíčové do konce roku? Koronavirus je něco, co lze směle vytknout před závorku, tržních expertů jsme se ale zeptali na další, třebaže mnohdy pravděpodobně související kurzotvorné vlivy.
Jaroslav Brychta (X-Trade Brokers)
Za jedno z nejdůležitějších témat druhé poloviny roku považuji vedle pandemie koronaviru americké prezidentské volby. Donaldu Trumpovi jeho laxní přístup k šíření viru v očích veřejnosti uškodil, jeho popularita klesla nejníže za rok a půl a v průzkumech ztrácí e srovnání s demokratickým kandidátem Joem Bidenem. Ten chce mimo jiné zvyšovat zdanění zisku firem na 28 %. To je sice stále méně než za Baracka Obamy (35 %), zároveň ale o 7 procentních bodů výše než nyní. Případné Bidenovo vítězství proto může minimálně na nějakou dobu omezit prostor pro růst cen akcií, zejména v situaci, kdy oživení ziskovosti firem je velice nejisté.
Miroslav Plojhar (Česká spořitelna)
Druhá polovina roku asi přinese minimálně korekci současného velkého nesouladu mezi slabou ekonomikou a pesimismem na úrokovém a dluhopisovém trhu a optimismem (zejména) na akciových trzích. Dluhopisy i akcie ovlivňuje očekávání, že hospodářský pokles kvůli koronaviru je dočasný, přičemž centrální banky v čele s Fedem mohutně podporují likviditu.
V příštích měsících by však mělo být jasnější, zda se peníze od centrálních bank dostanou nejen na finanční trhy, ale také do reálné ekonomiky. Ožije-li hospodářství rychle a s ním inflace, můžeme se dočkat opaku současné situace, tedy výkyvů akciových trhů oběma směry během ekonomického oživení a většího optimismu na úrokovém trhu, tedy růstu sazeb.
Pavel Ryska (J&T Banka)
Koronavirus a jeho dopad na hospodaření firem, který bude jasně patrný především ve výsledkové sezóně za druhý kvartál, bude jedním ze zásadních faktorů pro další vývoj na trzích. Stále významnější budou také blížící se prezidentské volby v USA, ve kterých se hraje mimo jiné také o úroveň zdanění firem. Donald Trump prožívá kvůli pandemii koronaviru a jejím hospodářským dopadům obtížný rok. Investoři tak mohou mít s blížícími se volbami rostoucí obavy, zda v případě vítězství Joea Bidena nehrozí plošné zvyšování daní firmám i jednotlivcům a také nárůst regulace.
Petr Lajsek (Colosseum)
Koronavirus je s přehledem hlavním tržním faktorem. Opětovný růst počtu nakažených by neměl vyvolat obdobná restriktivní opatření v ekonomice, protože další propad výroby si hospodářství nemůže dovolit. V dalších měsících proto bude klíčové tempo obnovy výroby, spotřeby a cestovního ruchu. Sazby zůstanou na nízkých hodnotách, centrální banky by jejich zvyšováním vyvolaly novou paniku na trzích. Pozornost si určitě zaslouží také volby v USA, kde by vítězství Joea Bidena mohlo vyvolat na trzích velkou nervozitu. Pod tlakem by mohly být zejména zbrojařské společnosti a velké technologické, finanční a zdravotnické firmy. V neposlední řadě existuje riziko opětovného vyostření napětí ve vztazích USA a Číny. Složité vztahy Číny a Hongkongu pak budou pro Asii podobně významné, jako je pro Evropu nadále neupravený vztah EU a Spojeného království po brexitu.
Je také otázka, jak se bude v druhém pololetí dařit firmám, které navzdory rizikům v ekonomice dosáhly v posledních týdnech na burze historických maxim. Současné ocenění mnoha z nich působí přehnaně optimisticky. Důležitá bude schopnost firem omezovat náklady, řada firem pozastavila či snížila výplaty dividend a masivně propouštěla. Zpětných odkupů akcií také nejspíše výrazně ubude.
Ondřej Hartman (FXstreet.cz)
Bude záležet na tom, zda domácnosti a firmy rozpohybují obrovský balík peněz, který do ekonomiky napumpovaly vlády a centrální banky. Vklady v bankách podle agregátu M1 vzrostly od začátku roku v České republice i v eurozóně o 8 %, v USA dokonce o 27 %, rozhodně by tedy mělo být za co utrácet.
Pokud se za tyto peníze nakoupí nová auta, dovolené, večeře a (především) investiční zboží, může se Evropa i celý svět vyhnout deflační spirále a neustálému růstu vládního zadlužení. Pak budou také ospravedlnitelné současné vysoké ceny akcií, porostou ceny ropy i ostatních průmyslových komodit. V případě trvale nízké poptávky se naopak celý vyspělý svět japanizuje (nulové sazby, nulová inflace a víceméně nulový růst hospodářství).
Jan Vejmělek (Komerční banka)
Zásadní bude vývoj pandemie a rychlost návratu života lidí a firem k normálu. V tomto ohledu bude podstatné, jak se podaří uvést do praxe masivní přislíbené podpůrné balíčky. Nesmíme zapomínat na brexit, který je stále nedořešený, a tak s blížícím se koncem roku může vyvolávat novou nervozitu na trzích. Vlády řeší pandemii, a tak možná není na jednání Londýna s Bruselem kladen potřebný důraz. Americké prezidentské volby pak mohou ovlivňovat náladu na trzích prakticky po celé pololetí, a to nejprve skrze předvolební kampaň a průzkumy, posléze pak samotným svým výsledkem.
Michal Stupavský (Conseq IM)
Naše očekávání pro rok 2020 byla masivní pandemií výrazně ovlivněna. Nadále jsme opatrně pozitivní, nicméně globální akcie budou mít letos problém dosáhnout celkově kladného výsledku. Po prudkém propadu cen se valuace dostaly na velice atraktivní úrovně, po oživení jsou nyní světové akcie na neutrální až mírně drahé úrovni, které v horizontu příštích pěti let stále indikují solidní očekávané průměrné roční výnosy kolem 8 % včetně dividend. I pro další období je potřeba počítat se zvýšenou krátkodobou volatilitou. Vládní dluhopisy relativně bezrizikových zemí příliš prostoru pro solidní zhodnocení nenabízejí, atraktivnější jsou naopak po prudkých propadech korporátní bondy.
Tomáš Vlk (Patria Finance)
Dominantní téma koronaviru bych chápal hlavně v kontextu ohrožení rychlého návratu ekonomiky k normálu, se kterým finanční trhy počítají. A nejde o hrozbu jedinou, jsou tu i americké volby. Jen sotva lze čekat něco jiného než vyhrocenou kampaň, během které může Donald Trump mimo jiné sáhnout i po novém útoku na Čínu. Toto téma sice nyní zůstává v pozadí, ale podle nás bude spor USA a Číny dlouhodobý, a tak je jen otázkou času, kdy se opět vyostří.
Zapomínat nelze ani na hospodářskou politiku. Finanční trhy nyní žijí z toho, že peníze proudí ze všech stran, ale to nemůže při současném tempu trvat dlouho. Výhled pomalejšího přísunu peněz z centrálních bank trhy asi přibrzdí, rizikem (z tržního hlediska) jsou pak debaty o nutné konsolidaci rozpočtů.
Miroslav Novák (AKCENTA CZ)
Pro druhou polovinu roku bych vypíchl čtyři stěžejní body, které budou klíčové jak pro vývoj na finančních trzích, tak pro oživení v reálné ekonomice:
- Po výrazných fiskálních výdajích ve druhém čtvrtletí nejspíše nastane určité vakuum, takže se důvěra na trzích může začít postupně vytrácet.
- Začnou domácnosti více šetřit a firmy omezovat investice? Pokud ano, stojíme na začátku spirály (nižší spotřeba a investice – růst nezaměstnanosti – negativní dopady na veřejné finance – rostoucí deflační tlaky).
- Pro Česko podstatná bude vývoj v automobilovém průmyslu. Dosavadní statistiky mnoho optimismu nevyvolávají.
- Dorazí po vlnách paniky a euforie na akciové trhy vlna vystřízlivění?
Ľuboš Mokráš (PPF Banka)
Jak v USA, tak v Evropě budou mít pravděpodobně na finanční trhy i ekonomiku silný vliv politické faktory. V USA to budou prezidentské volby, které ovlivní, zda zůstanou v platnosti nižší daně, jaká bude úroveň regulace a jaké budou vztahy USA se zbytkem světa, zejména EU a Čínou. V EU bude záležet na tom, jak dopadnou jednání o balíčku pomoci pro státy nejvíce postižené pandemií a jak bude tento balíček financován. To, nakolik se (ne)podaří zemím EU držet při sobě, hodně ovlivní postoj investorů k euru, rizikovým aktivům i dluhopisům periferních států EU.
Polštář tlumící případné turbulence plynoucí z výše uvedených faktorů poskytují centrální banky. U nich bude záležet na tom, nakolik bude globální ekonomika schopna bez problémů absorbovat obrovské množství likvidity, které do ní pumpují. Jakékoli známky počínajících inflačních tlaků by byly vážným varováním pro celou globální ekonomiku, protože by signalizovaly, že klíčový podpůrný mechanismus držící světové hospodářství v chodu naráží na své limity.
Štěpán Hájek (Purple Trading)
Trhy jsou (a pravděpodobně ještě nějaký čas budou) nervózní z volby prezidenta USA. Donald Trump ztrácí preference a Joe Biden získává na oblibě, když ve své kampani využívá aktuálních problémů USA. Reforma policie nebo vysoká nezaměstnanost jsou hlavními taháky jeho kampaně a Trump možná až nesmyslně agresivně tlačí na otevírání ekonomiky navzdory rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Pro trhy by prohra Trumpa byla spíše špatnou zprávou.
Druhým nejdůležitějším faktorem v druhé polovině roku bude vývoj na trhu práce. Ten bude určovat poptávku po zboží a službách. Pokud nebude poptávka, současný růst cen akcií bude jen nafouknutou bublinou, na kterou čeká špendlík v podobě špatných hospodářských výsledků firem.
Jan Šafránek (Česká spořitelna)
Do tržní situace s postupujícím rokem budou promlouvat stále více volby v USA. Vedle rostoucích preferencí Joea Bidena jde také o možnost, že by demokraté ovládli po Sněmovně reprezentantů také Senát. Do hry by pak naplno vstoupila možnost zvýšení daní pro firmy. Přetrvávajícím rizikem jsou i americko-čínské obchodní vztahy, jež nyní řeší lednová obchodní dohoda, mezi oběma zeměmi ovšem dále funguje řada celních opatření a neustále se vedou spekulace o tom, že by dohoda kvůli napjatým vztahům mezi oběma zeměmi mohla padnout.
Výsledková sezóna za druhý kvartál bude nejspíše velice nepříznivá. Ocenění akcií je nyní opravdu vysoké, a tak bude potřeba oživení ziskovosti firem, aby současné ceny na trzích byly ospravedlněny. Jinak se budou muset valuace snížit skrze pokles samotných cen akcií.
Podstatné také bude, jak dlouho potrvá masivní fiskální a monetární podpora ekonomiky. Když se to s ní přežene, poroste riziko vysoké inflace a vytváření spekulativních bublin na trzích s rizikovými aktivy. Ale co bude třeba s osobní spotřebou Američanů, až jim dojdou peníze poměrně štědře distribuované vládou? A co až skončí moratoria na splátky úvěrů? Akciové trhy to v současnosti hodnotí tak, že to problém nebude. Mimořádně nízké výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů ale hovoří trochu jinou řečí.
Lukáš Kovanda (CZECH FUND)
Americká centrální banka přijala při řešení koronavirové krize v dosud nevídané míře doktrínu takzvaného tržního monetarismu, hospodářství USA se proto zotaví rychleji, než mnozí předpokládají. V souladu se zmíněnou doktrínou je Fed připraven za nově vytvářené miliardy dolarů nakupovat třeba i dluh General Motors. Do ekonomiky pumpuje peníze takovým tempem, že uplynulých dvanáct let bylo pouhou rozcvičkou.
Tyto dolary zásadně pokřivují tržní prostředí. Jedním z projevů toho je stále koncentrovanější růst hlavních akciových indexů (jsou taženy úzkým okruhem titulů, zejména FANMAG). Pumpa Fedu se jen tak nezastaví, nové dolary proto budou nadále podporovat akcie těchto gigantů, jakkoli výnosy již nebudou tak zázračné jako od druhé poloviny března. Je proto dobré se poohlédnout také po akciích, které zatím zůstávají hluboko pod úrovněmi z doby před nástupem pandemie koronaviru, ačkoli jde o firmy se solidní perspektivou. Příkladem je Berkshire Hathaway.
Co se týče Evropy, extrémně expanzivní měnová politika ukazuje mnohem zřetelněji než v USA svoji odvrácenou tvář, takže počet takzvaných zombie firem v hlavním evropském akciovém indexu roste nejrychleji v historii. Ruce pryč! A rozvíjející se trhy? Čínské akcie i tamní ekonomika podávají až překvapivě dobrý výkon, což by mělo vedle slábnoucího dolaru emerging markets obecně svědčit.
Donald Trump ovšem chce být opět zvolen americkým prezidentem. Nezbude mu zřejmě nakonec nic jiného než v mořích kolem Číny, kde již soustředí vojsko, vyvolat nějakou obdobou incidentu v Tonkinském zálivu to, aby následná vojenská konfrontace zastínila domácí problémy (nezvládnutou pandemii, padlé sochy, nepokoje v ulicích). Proti tomu je zajímavou pojistkou investiční mix zlata a bitcoinu (7 ku 3), který ostatně investory jistí i proti dopadům extrémního tištění nových miliard dolarů.
