Vítězové velké recese - 8. díl: Vysoké školy vyjdou z krize silnější
Krize znamená příležitost. Staré moudro, že málo pracovních míst vede k většímu zájmu o studium, se alespoň v USA během recese potvrdilo. Kvalita univerzit i přes vládní škrty a nepříznivou ekonomickou situaci roste, a to především díky inovacím.
Počet studentů nově zapsaných na vysoké školy se v USA zvýšil výrazněji, než by kdo vzhledem k recesi očekával. Celkový počet vysokoškoláků rostl v roce 2008 o 4,9 % a rok na to o 7,3 %. V roce 2010 bylo v USA již 18,1 milionu vysokoškolských studentů. Ve stejné době přitom recese a její dopady sužovaly finanční situaci mnoha amerických vysokých škol.
Příspěvky pro vysoké školy dramaticky klesly a zatím se nevrátily na původní úroveň, kdy mohly krýt většinu institucionálních nákladů. Finančně vyčerpané americké státy dramaticky redukovaly dotace, které by umožnily přijímání většího počtu studentů a podporovaly činnost univerzit. Podíl výdajů, které plynou v USA na vzdělání, klesl ve fiskálním roce 2012 nejrychlejším tempem za poslední půlstoletí.
Méně je někdy více
Krize znamenala pro americké univerzity výzvu. Školy se rozhodly s nedostatkem finančních prostředků poprat. Nyní hledají nová, vylepšená a méně nákladná řešení provozních věcí. Především zvyšují efektivitu výuky. Z recese možná vzejdou v silnější pozici, než byly kdy předtím, připravené na nové ekonomické a technologické podmínky, které v minulosti rozpoznávaly až se zpožděním.
Některé rychle adaptující se americké univerzity využily krize k tomu, aby se otevřely světu. Například jen ke spolupráci s univerzitami z jiných amerických států dnes dochází v mnohem vyšší míře než kdy dříve.
Inovativnost vedla k rozšíření kurzů MOOC
Za poslední rok se značně rozšířily tzv. MOOCs (massive open online courses). Tak například propojení Harvardu s rivaly ze západního pobřeží Coursery a Udacity ve výsledku přineslo volně přístupné přednášky, na nichž vystupují profesoři z prestižních univerzit spolu s významnými lidmi z praxe.
Inaugurační přednáška na téma umělé inteligence na univerzitě Udacity, vedená uznávaným profesorem Stanfordovy univerzity a stejně slavným ředitelem výzkumu Googlu, přilákala 160 tisíc studentů ze 190 zemí. Vstup na přednášku byl bezplatný, malý poplatek se vybíral až tehdy, když si studenti přáli podstoupit zkoušku na jednom z 4 500 testovacích center ve světě.
Projekty MOOC získaly pozornost v době, kdy vysoké školy dusí státní škrty a mnohé rodiny jsou nuceny snižovat výdaje na školné. Obrovská americká i světová poptávka po vysokoškolském vzdělání musí být proto uspokojována inovativními a nekonvenčními způsoby.
Očekává se, že v USA poroste počet vysokoškoláků o 14 % na 20,6 milionu do roku 2021. Celosvětový růst bude ještě o mnoho významnější. Od roku 2000 do roku 2009 počet nově zapsaných studentů na vysoké školy ve světě stoupl ze 100 na 150 milionů. Do roku 2025 je projektován na 250 milionů.
Zájem o americký styl výuky je velký i mimo USA
V mnoha chudších zemích poptávka po kvalitních vzdělávacích kurzech značně převyšuje nabídku. Studenti z Litvy, kteří se přihlásili na zmiňovanou první přednášku Udacity, počtem předčili celkový počet studentů ze Stanfordu.
Studentské skupiny z univerzity Udacity organizují mimo jiné tzv. "meet-ups" v téměř 450 městech světa. Mezi nejpopulárnější patřily v nedávné minulosti indické Coimbatore, Barcelona, Peking nebo Singapur.
I přes současnou všudypřítomnou kritiku amerického vzdělávacího systému je patrné, že poptávka po americkém stylu vysokého školství po celém světě vzrůstá. Asi není divu, že doba "utahování opasků" fiskální politiky je spojena s obdobím růstu kvality vysokoškolského vzdělání jak v USA, tak v ostatních částech světa. Napomáhá mu nezadržitelný rozvoj technologií, ale samozřejmě také přehodnocení strategií samotných škol.
Další díl seriálu o vítězích Velké recese nabídneme na Investičním webu ve středu 31. října.
Zdroj: Foreign Policy
