Co musíte ráno vědět (12. srpna)

1. Americké akciové indexy v závěru odevzdaly zisky, v čele úterního poklesu byly velké technologické tituly. Investoři se obávají patu jednání o podpoře ekonomiky

Americké akcie oslabily. Indexy S&P 500 a Dow smazaly své dopolední zisky v reakci na prohlášení vůdce republikánů v Senátu Mitche McConnella o jednání o balíku pomoci. Technologické tituly navíc ztrácely i proto, že investoři pokračují v přesunu peněz z technologických firem k hodnotovým akciím, tedy takovým, které se obchodují za nižší ceny vzhledem k firemním fundamentům. Index Dow klesl o 0,38 % na 27 686,91 bodu, S&P 500 oslabil o 0,80 % na 3 333,69 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 1,69 % na 10 782,82 bodu. Index volatility VIX narostl o 8,59 % na 24,03 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o necelých sedm bazických bodů na 0,638 %. Ceny ropy klesly o necelé procento, výrazné propady ale zaznamenaly zlato (-5,8 %) a stříbro (-14,9 %). Nejsledovanější kryptoměny odepsaly okolo pěti procent.

2. Evropské akcie pokračovaly v úterý v silném růstu

Akcie na západoevropských burzách v úterý výrazně posílily. Pomohly jim zprávy z USA o blížící se dohodě o podpoře ekonomiky a také informace o nové vakcíně, kterou schválilo Rusko. Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl o 1,68 % na 370,76 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,71 % na 6 154,34 bodu, francouzský CAC 40 přidal 2,41 % na 5 027,99 bodu a německý DAX den zakončil se ziskem 2,04 % na 12 946,89 bodu.

3. Pražská burza v úterý rostla, posílila většina hlavních emisí

Pražská burza v úterý díky zdražení téměř všech hlavních emisí posílila. Index PX stoupl o 1,55 % na 929,08 bodu. Nejvýrazněji zpevnily akcie bankovní skupiny Erste. Hospodářské výsledky oznámila společnost ČEZ.

4. Očekávané události

Ve středu dopoledne vyjdou v Británii data o HDP, průmyslové výrobě a obchodní bilanci. Zprávu o průmyslové produkci zveřejní také Eurostat. Ve Spojených státech se odpoledne investoři zaměří na inflační statistiku a večer ještě na bilanci federálního rozpočtu. Hospodářské výsledky na trh pošlou v Evropě E.ON, Wienerberger nebo ABN AMRO Bank, na pražské burze Avast a na Wall Street mimo jiné podniky Lyft a Cisco Systems. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Mnuchin: Burzy v USA vyřadí zahraniční firmy nedodržující americké účetní normy

Firmy z Číny a dalších zemí, které nebudou dodržovat americké účetní normy, budu na konci příštího roku vyřazeny z akciových trhů ve Spojených státech. Uvedl to podle agentury Reuters americký ministr financí Steven Mnuchin.

6. Zaměstnanost v Británii ve druhém čtvrtletí klesla nejvýrazněji od roku 2009

Zaměstnanost v Británii se ve druhém čtvrtletí snížila o 220 tisíc osob, což představuje nejvýraznější pokles od roku 2009. Míra nezaměstnanosti sice zůstala na 3,9 %, to však odráží rostoucí počet lidí, kteří vzdali hledání práce, takže přestali být považováni za nezaměstnané.

7. Důvěra investorů v německou ekonomiku výrazně vzrostla

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v srpnu po červencovém poklesu vzrostla nad očekávání. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Index ekonomické nálady ZEW se dostal na nejvyšší úroveň od roku 2004.

8. Tim Cook se dostal do žebříčku dolarových miliardářů

Koronavirová krize má mnoho poražených, ale i řadu vítězů. Americká technologická společnost Apple patří jednoznačně k těm druhým, což se odráží i na ceně jejích akcií. Jen v minulém týdnu vzrostla o pět procent, a šéf společnosti Tim Cook se tak podle výpočtů agentury Bloomberg stal dolarovým miliardářem.

9. Na americkém akciovém trhu se množí zlaté kříže, zastánci Dow Theory by měli zbystřit

Před týdnem se takzvaný zlatý kříž (kdy 50denní klouzavý průměr zdola protne průměr 200denní) zformoval na grafu indexu Dow Jones Industrial Average, začátkem tohoto týdne se formuje u jeho staršího příbuzného Dow Jones Transportation Average a také u indexu sledujícího akcie menších společností Russell 2000.

10. Rusko jako první na světě schválilo vakcínu proti covidu-19

Rusko jako první na světě schválilo vakcínu proti nemoci covid-19, klinické zkoušky vakcíny byly dokončeny za méně než dva měsíce. Testování v rámci fáze 3 bude teprve zahájeno, vakcína ale i tak byla v úterý ráno zaregistrována.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Spekulant a filantrop George Soros slaví 90. narozeniny

Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží k podpoře lidských práv či k financování projektů v zemích třetího světa. Finančník a filantrop 12. srpna slaví 90. narozeniny.

Génius, podivín, samaritán i provokatér - to vše o sobě v určitých fázích života slýchával. Prostřednictvím hedgeového fondu Quantum Fund dokázal Soros po desítky let zhodnocovat peníze investorů, sám vydělal miliardy. Sorosova nadace Open Society Foundations pak například koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě. Jeho jmění časopis Forbes ve svém posledním žebříčku odhadl na 8,3 miliardy dolarů, což z něj činí 162. nejbohatšího člověka na světě.

Jako investor vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Sorosův "majstrštyk" přišel v září 1992, kdy vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc miliardu dolarů. Miliony Britů jej nenáviděly, zbytek světa obdivoval. Když o pár let později (a po několika útocích na další ekonomiky) začal Soros kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: "Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce."

Ani Soros, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Za využití neveřejných informací se dočkal i obvinění a pokuty. V poslední době byl Soros například slyšet v souvislosti s pandemií koronaviru, když varoval, že Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené krizí. Rovněž vyjádřil obavy, že by EU mohly po Británii opustit další země. "Mám obavy zejména ohledně Itálie," řekl.

Letos v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu varoval před nebezpečím, které pro svět znamenají prezident Spojených států Donald Trump a jeho čínský kolega Si Ťin-pching. Krátce předtím oznámil, že poskytne jednu miliardu dolarů pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a klimatickým změnám.

V rodném Maďarsku se Sorosovo jméno v posledních letech skloňuje v souvislosti s ožehavou otázkou imigrace, kterou jeho nadace podle maďarského premiéra Viktora Orbána podporuje. Orbán vede proti Sorosovi tvrdou kampaň a líčí jej jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí příliv migrantů.

Sorosův životní příběh by mohl nést podtitul "jak se nemajetný mladík vypracoval mezi světovou investorskou elitu". Narodil se v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.

Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků. V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře, a to jak na poli investic (začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.

Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva. "Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti," vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.

Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77. V roce 1991 Soros v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola město opustila. Dlouhodobě Soros například pracuje na zlepšení postavení Romů.

Soros je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová. Z předchozích manželství má Soros pět dětí, čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem a rovněž filantropem.