Evropské akcie ve středu převážně rostly, ztratila jen londýnská burza

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,58 % na 373,13 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,44 % na 6 078,48 bodu, německý DAX skončil se ziskem 0,29 % na 13 255,37 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,13 % na 5 074,42 bodu.

Středeční obchodování v Evropě i jinde ve světě se neslo ve znamení očekávání výsledku zasedání americké centrální banky. Fed rovněž poskytne aktualizovaný výhled vývoje HDP, inflace a nezaměstnanosti a mohl by poskytnout jasnější vodítko ohledně toho, co bude zapotřebí ke zvýšení sazeb v budoucnu. Investoři očekávají pozitivní ekonomickou prognózu a slib udržovat nízké úrokové sazby až do doby, kdy se americké ekonomice podaří zotavit z recese po pandemii covidu-19.

"Ať už Fed řekne cokoli, realita je taková, že přibydou další měnové stimuly. Dlouhodobější výhled u akcií to nezmění, protože stimuly jsou pro ně hlavním hnacím motorem," řekl Edmund Shing ze společnosti BNP Paribas.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Spojené království: Meziroční inflace v srpnu stoupla na 0,2 % (odhad: 0 %, červenec: 1 %). Meziměsíčně v srpnu spotřebitelské ceny ve Spojeném království klesly o 0,4 % (odhad: -0,6 %, červenec: -0,4 %).
• Cestovní kancelář Thomas Cook, která loni zkrachovala, ve středu s pomocí čínského majitele začala znovu fungovat.Čínská skupina Fosun Tourism Group, která byla v původní cestovní kanceláři většinovým vlastníkem, uvedla, že obnovuje značku Thomas Cook. Ta bude prodávat zájezdy prostřednictvím internetu. Fosun loni koupil duševní vlastnictví zbankrotovaného podniku.
• Španělská oděvní společnost Inditex je opět v zisku, navzdory výraznému poklesu tržeb v důsledku koronavirové krize. Firma, která vlastní mimo jiné řetězec Zara, ve středu oznámila, že ve druhém čtvrtletí vydělala 214 milionů eur po ztrátě 409 milionů eur v předchozích třech měsících. Čtvrtletní zisk výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 96 milionů eur.
• Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % proti stavu z roku 1990.Ve svém poselství o stavu unie to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 %.
• Eurozóna: Obchodní bilance v červenci skončila v přebytku 27,9 miliardy eur (odhad: +21,3 miliardy eur, červen: +21,2 miliardy eur). Po očištění o sezónní vlivy bilance dosáhla přebytku 20,3 miliardy eur (odhad: 9,3 miliardy eur, červen: 16 miliard eur).
• Slovensko do konce letošního roku prodlouží program soudní ochrany podnikatelů před věřiteli, kterou země zavedla v zájmu omezit negativní ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19. Rozhodl o tom ve středu kabinet premiéra Igora Matoviče. Příslušný zákon předpokládal, že opatření skončí na začátku října, pokud vláda jeho platnost neprodlouží.
• Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v srpnu podle ministra sociálních věcí Milana Krajniaka snížila na 7,6 %. Jde o první zlepšení situace na trhu práce v zemi od začátku roku. V červenci byla nezaměstnanost na více než tříletém maximu 7,65 %, rychleji začala stoupat po březnovém propuknutí pandemie nemoci covid-19.
• Švédský oděvní řetězec Hennes & Mauritz (H&M) oznámil, že kvůli perzekuci etnické menšiny Ujgurů v Číně dočasně přeruší své vztahy s jedním čínským dodavatelem. Společnost H&M tak zareagovala na obvinění, že profituje z nucených prací příslušníků této etnické menšiny.
• Ani 30 let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku či České republice. Ve středu to k vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda nebrala dostatečně vážně.
• Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je ambiciózní a bez dalších opatření může zatížit řadu ekonomik EU, včetně české. Proto bude pro jeho splnění nutná změna struktury ekonomiky.
• Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to ve středu ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.
• Španělské bankovní domy Caixabank a Bankia se už v zásadě dohodly na spojení a na čtvrtek svolaly zasedání svých správních rad, aby podmínky navrhované fúze schválily. S odvoláním na zdroj obeznámený se situací to ve středu uvedla agentura Reuters. Spojením obou firem vznikne největší banka ve Španělsku.
• Státy Evropské unie by se měly co nejrychleji dohodnout o nových zdrojích peněz, kterými budou financovat příští sedmiletý rozpočet a splácet dluh za chystaný pokrizový fond pomoci ekonomikám. Shodli se na tom ve středu poslanci Evropského parlamentu, podle nichž by unie měla již od příštího roku těžit z většího počtu zdrojů, než navrhli lídři členských zemí na červencovém summitu. Europoslanci předpokládají celkem šest nových daní či poplatků.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters