Zářijové výprodeje pokračují, v pondělí americké akciové indexy opět klesly. V závěru seance ale technologické tituly pomohly napravit část ztrát

Americké akcie na úvod týdne oslabily. Přispěly k tomu obavy z dalších opatření v Evropě proti šíření koronaviru a průtahy ohledně schválení dalšího záchranného balíku pro americkou ekonomiku.
Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 1,84 % na 27 147,70 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 1,16 % na 3 281,06 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,13 % na 10 778,80 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 7,55 % na 27,78 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl o necelé tři bazické body na 0,669 %.
V závěru zabraly především některé velké technologické tituly. Zájem byl především o akcie Applu (+3,03 %) a Microsoftu (+1,07 %), který oznámil akvizici velké herní společnosti. Index S&P 500 i tak uzavřel počtvrté za sebou ve ztrátě, což se stalo poprvé od února.
Ceny ropy spadly o zhruba 4 %, zlato odepsalo bezmála dvě procenta a stříbro ztratilo přes sedm procent. Výprodeje se nevyhnuly ani nejsledovanějším kryptoměnám (bitcoin - 3 %, ethereum -6 %).
"Washington se podle všeho čtvrtému záchrannému balíku neblíží," konstatoval analytik David Joy ze společnosti Ameriprise, podle nějž na akciové trhy dopadá ekonomická nejistota. Jednání o rozsahu a struktuře dalšího záchranného balíku americké ekonomice končí v Kongresu již týdny ve slepé uličce.
Nervozitu vyvolává také možnost nového uzavírání ekonomik, například ve Spojeném království. "Pandemie je problém v rámci zdravotní péče. A zatím stále není na stole pokrok, který by situaci dokázal zvrátit. Akcie posilovaly a valuace rostly v očekávání relativně brzkého návratu hospodářství k normálu. Ten se ale nyní nezdá být tak pravděpodobný, na což investoři reagují prodeji akcií," uvedl Brad Kinkelaar, portfoliomanažer ze společnosti Barrow Hanley.
Na devizových trzích posiloval dolar. Zájem o něj se zvyšuje v reakci na zhoršení pandemie způsobené šířením nového koronaviru. Investoři se obávají, že země nejvíce zasažené pandemií nemoci covid-19 začnou opět omezovat ekonomické aktivity.
Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si kolem 22.50 SELČ připisoval 0,7 % na 93,54 bodu. Euro vůči dolaru ve stejnou dobu oslabovalo asi o 0,6 % na 1,1771 USD. Britská libra k dolaru odepisovala zhruba 0,8 % na 1,2817 USD.
Hlavní pondělní události v USA
- Společnost Nikola (v pondělí -19,33 %) oznámila, že zakladatel společnosti Trevor Milton dobrovolně končí ve funkci výkonného ředitele a člena správní rady. Toto oznámení přichází poté, co firma Hindenburg Research obvinila společnost Nikola z podvodu. Později firma oznámila, že se Milton musí vzdát zhruba 4,9 milionu akcií firmy (na konci pátečního obchodování v hodnotě asi 166 milionů USD), ale zůstane mu 91,6 milionu akcií (3,1 miliardy USD).
- Vláda Spojených států se odvolá proti rozhodnutí soudu ohledně čínské aplikace WeChat. V pondělí to podle agentury Reuters uvedlo americké ministerstvo obchodu. Soud v neděli pozastavil platnost pátečního nařízení, aby aplikace byla týž den odstraněna z obchodů s aplikacemi amerických firem Apple a Google. Vlastníkem aplikace WeChat je čínská společnost Tencent Holding.
- Spojené státy v pondělí oznámily nové sankce namířené na íránské ministerstvo obrany a jednotlivce údajně zapojené do tamního jaderného programu. Opatření míří rovněž na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který podle USA spolupracoval s Teheránem při obcházení zbrojního embarga OSN. Krok má podle Washingtonu podpořit jejich víkendové prohlášení, že se obnovují veškeré sankce, které na Írán uvalila OSN. To však zpochybňují i někteří z nejbližších spojenců Spojených států včetně evropských mocností.
- Americká společnost OneWeb v prosinci začne opět vysílat na oběžnou dráhu satelity a příští rok chce nabídnout komerční služby. Téměř zkrachovalá firma, která plánovala vypustit na oběžnou dráhu 650 satelitů a jejímž cílem bylo zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu z kteréhokoli místa na světě, to uvedla ve svém pondělním sdělení. V červencové aukci firmu zachránily Británie a indická společnost Bharti Global.
- Jeden ze zaměstnanců americké společnosti Boeing (v pondělí -2,97 %) vyzval Federální úřad pro letectví (FAA) k důkladnějším úpravám letadla 737 MAX, které po dvou tragických nehodách z let 2018 a 2019 nesmí do vzduchu. Uvedla to v pondělí agentura Bloomberg. Navržené úpravy podle informátora opomíjejí několik rizik, která byla zjištěna po haváriích. Při nich v Indonésii a v Etiopii zahynulo dohromady 346 lidí.
- Americká softwarová firma Microsoft (v pondělí +1,07 %) oznámila, že za 7,5 miliardy dolarů koupí herní společnost ZeniMax Media, která stojí mimo jiné za hrami Doom či Fallout. Microsoft tak chce rozšířit nabídku svých herních konzolí Xbox. ZeniMax je mateřskou společností firmy Bethesda Softwork, která mimo jiné vyvinula hry Wolfenstein nebo The Elder Scrolls.
- Čína urychleně dokončuje černou listinu amerických technologických společností. Informoval o tom s odvoláním na obeznámené zdroje list The Wall Street Journal. Na seznamu se patrně objeví konkurent čínské společnosti Huawei, americký podnik Cisco Systems (v pondělí -1,93 %). Peking nicméně podle WSJ se sankcemi otálí, část čelných představitelů Číny chce o černé listině rozhodnout až po listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech. Společnost Cisco věc nekomentovala.
- Index aktivity chicagského Fedu za srpen klesl na 0,79 bodu (odhad: 1,95 bodu, červenec: 2,54 bodu).
Zdroj: ČTK, CNBC
Aktuality
