Co musíte ráno vědět (28. října)
Jak se v úterý dařilo akciím v Evropě a USA, proč si evropské země nechtějí brát úvěry od EU a kolikáté narozeniny slaví člověk, který udělal z formule 1 světový fenomén? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akciové indexy uzavřely v úterý smíšeně, technologické tituly napravily část pondělních ztrát
Americké akcie převážně oslabily. Jejich ceny tlačily dolů mimo jiné slabé naděje na brzké dosažení dohody o nových opatřeních na podporu americké ekonomiky. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, však posílil. Podpořil ho růst akcií softwarové společnosti Microsoft před zveřejněním čtvrtletních výsledků. Index Dow ztratil 0,80 % na 27 463,19 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,30 % na 3 390,68 bodu a index Nasdaq Composite přidal 0,64 % na 11 431,35 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 2,74 % na 33,35 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů klesl o bezmála čtyři bazické body na 0,769 %. Ceny ropy se zvedly o procento, do půl procenta přidaly také zlato a stříbro a dařilo se také nejsledovanějším kryptoměnám (bitcoin +5 %, ethereum +3 %).
2. Evropské akcie v úterý pokračovaly v pádu, klesly na pětiměsíční minimum
Akcie na západoevropských trzích v úterý prohloubily ztráty a index STOXX Europe 600 uzavřel na nejnižší hodnotě od konce května. K růstu trhu nepomohly ani dobré výsledky firem BP nebo HSBC. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,95 % na 352,58 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,09 % na 5 728,99 bodu, německý DAX oslabil o 0,93 % na 12 063,57 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,77 % na 4 730,66 bodu.
3. Pražská burza se v úterý vrátila k růstu, přidala 0,56 %
Pražská burza smazala pondělní pokles a začala opět růst. Index PX přidal 0,56 % na 865,12 bodu. Vzhůru trhu pomáhaly mimo jiné akcie ČEZ a bank.
4. Očekávané události
Ve středu si o pozornost řeknou australská inflace, španělský maloobchod a výrobní ceny v Itálii. Ze Spojených států pak dorazí pravidelné zprávy z hypotečního trhu a o zásobách ropy a hlavně obchodní bilance. Do výsledkové sezóny přispějí v Evropě Deutsche Bank, Heineken, Fiat Chrysler Automobiles, BASF nebo GlaxoSmithKline a na Wall Street General Electric, Boeing, Mastercard, Visa, Ford Motor či Western Digital. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Státy EU zatím nejeví zájem o úvěrovou polovinu krizového fondu
Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů a žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy, které si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.
6. OSN: Přímé zahraniční investice v pololetí klesly o 49 %
Přímé zahraniční investice na celém světě v první polovině letošního roku klesly o 49 % na 399 miliard USD. Nadnárodní firmy odsouvaly investice, aby si v nejisté době způsobené pandemií nemoci covid-19 udržely hotovost. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za celý letošní rok by se investice mohly propadnout až o 40 %.
7. Výrobce čipů AMD převezme konkurenční firmu Xilinx za 35 miliard dolarů
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices převezme konkurenční podnik Xilinx. Hodnota transakce, která má být dokončena v roce 2021, činí 35 miliard dolarů, informovala v úterý společnost AMD. Převzetí formou výměny akcií musejí schválit akcionáři obou firem.
8. Rusnok: ČNB nečeká extrémní oslabování koruny. Kdyby nastalo, zasáhneme
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes uvedl, že centrální banka nepředpokládá extrémní oslabování koruny. Pokud by ale hrozilo její destruktivní oslabování, nebude prý bankovní rada sedět se založenýma rukama. "Euro za třicet korun není reálná vize," uvedl.
9. Jihokorejská ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k růstu
Jihokorejská ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila po nejprudším propadu za více než deset let k růstu. Hrubý domácí produkt se podle sezónně upravených údajů zvýšil ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 1,9 %, a vzrostl tak nejrychlejším tempem od prvního čtvrtletí 2010. Uvedla to jihokorejská centrální banka. Hospodářství podle agentury Reuters pomohla vládní podpůrná opatření a uvolňování protikoronavirových omezení ze strany obchodních partnerů této čtvrté největší asijské ekonomiky.
10. Draghi: Pro Evropu a USA je pozitivním faktorem ožívání Číny, cesta nahoru ale bude hrbolatá
Pro Evropu a Spojené státy, hlavně pro jejich exportéry, je pozitivní ožívání Číny. Musíme však počítat s tím, že cesta ekonomiky vzhůru nebude lineární, jak dříve uváděly některé predikce. V úterý to na konferenci Fidelity New World Summit 2020 řekl bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
BONUS
Charismatický Bernie Ecclestone stál 40 let v čele formule 1
Britský podnikatel Bernie Ecclestone, který se narodil 28. října 1930, stál zhruba 40 let v čele formule 1. Tento postavou nevysoký, charismatický, bělovlasý muž díky svým obchodním schopnostem a vlivem v zákulisí udělal ze závodů monopostů podívanou pro miliony fanoušků po celém světě.
Podnikatelskou kariéru odstartoval Ecclestone po druhé světové válce, když začal obchodovat s náhradními díly na motorky. K rychlým autům se dostal v roce 1949, kdy usedl do kokpitu formule 3. Jako řidič však nevynikl, a tak závodění po pár letech pověsil na hřebík. V roce 1957 se ale do světa výkonných vozů vrátil, tentokrát jako manažer jezdce Stuarta Lewise-Evanse a později Jochena Rindta (oba shodou okolností zanedlouho tragicky zahynuli). I sám Ecclestone za volant formule ještě několikrát usedl, ale neprobojoval se ani do kvalifikace.
Vliv v F1 získal počátkem 70. let. Vlastnil závodní tým Brabham a ovládal vlivnou asociaci konstruktérů FOCA. Prosadil profesionalizaci série a vytvořil z ní celosvětově známou značku. Když počátkem osmé dekády vyřešil kompetenční spory s Mezinárodní automobilovou federací (FIA), stal se Ecclestone hegemonem světa formule 1. Uzavíral smlouvy s televizními společnostmi i organizátory jednotlivých závodů, rozhodoval o celkové podobě seriálu i každého jeho dílu a především o vyplácení výnosů jednotlivým stranám.
Jeho nesmlouvavý obchodní styl, kvůli němuž se o něm mluvilo jako o diktátorovi, na druhou stranu vedl k tomu, že malé týmy bankrotovaly a z kalendáře mistrovství světa mizely tradiční okruhy. Většinovým majitelem F1 se v roce 2017 stala americká mediální společnost Liberty Media a Ecclestonea v čele královské motoristické třídy nahradil Američan Chase Carey. Podle časopisu Forbes dosahovala hodnota majetku Ecclestonea a jeho rodiny ještě v roce 2018 čtyř miliard dolarů.
O životní vitalitě Ecclestonea svědčí fakt, že se letos v červenci stal počtvrté otcem. Po třech dcerách mu jeho o 44 let mladší brazilská manželka Fabiana porodila syna. Ecclestone je zároveň pětinásobným dědečkem a má také jednoho pravnuka.
