Státy EU zatím nejeví zájem o úvěrovou polovinu krizového fondu
Zatímco plány na využití přímých dotací z krizového fondu Evropské unie v členských státech mnohdy vysoce přesahují národní příděly, o úvěrovou část balíku společné pomoci je zatím daleko menší zájem. Některé jihoevropské země se obávají dalšího nárůstu svých dluhů a žádosti o půjčky buď nechtějí posílat vůbec, nebo až po vyčerpání grantů. Úvěry příliš nezajímají ani tradičně fiskálně opatrné státy ze západu či severu Evropy, které si samy mohou půjčovat za podobných podmínek jako Evropská komise.
Prezidenti a premiéři unijních zemí se v červenci shodli na základních podmínkách rozdělení 750 miliard eur z fondu obnovy určeného na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními. Zatímco původní návrh komise počítal s tím, že dvě třetiny balíku budou tvořit přímé platby a zbylou třetinu úvěry, po tlaku takzvaných šetrných států (Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska) se tento poměr změnil. O 390 miliard eur, které zbyly na přímé platby, se mohou státy hlásit od října a v některých z nich včetně Česka poptávka převyšuje nabídku. Nabízené půjčky v celkové výši 360 miliard eur však zatím nevzbudily zdaleka takový zájem.
Španělsko, které spolu s Itálií zasáhla jarní vlna covidu-19 nejvíce, dalo minulý týden ústy ekonomické místopředsedkyně vlády Nadii Calviňové najevo, že o půjčky prozatím nemá zájem. Madrid nevylučuje, že o ně v budoucnu požádá, nejdříve chce ale vyčerpat granty, což je třeba učinit v příštích třech letech.
Portugalsko zase podle vyjádření své vlády chce čerpat co nejméně půjček a pokud by se bez nich dokázalo obejít, udělá to. Podobně skeptické je i Řecko, jehož politici si ještě dobře pamatují přísné reformní podmínky spojené s pomocí při minulé dluhové krizi.
"Státům EU možná nebude příliš po chuti podřizování se nějakým podmínkám a raději si půjčí prostřednictvím svých dluhopisů, případně si nepůjčí vůbec," řekl listu Financial Times analytik Lorenzo Codogno ze společnosti LC Macro Advisors.
Z některých zemí je cítit nejistota ohledně budoucích rozpočtových a dluhových pravidel EU. Komise jejich uplatňování v rámci protikrizových opatření na jaře pozastavila a zatím není jasné, kdy a v jaké podobě se k nim vrátí.
Zájem o společné unijní dluhopisy nemají ani zmíněné "spořivé" státy, které si většinou mohou samy půjčit za podobných podmínek jako komise. Naproti tomu jihoevropské země s méně výhodným ratingem by na půjčkách od komise v porovnání s vydáním vlastních dluhopisů vydělaly. Jediným státem z tohoto regionu, který dal jasně najevo zájem o rychlé úvěry, je přitom Itálie. Ta jako největší příjemce z fondu už oznámila, že chce svou půjčku vyčerpat do posledního centu.
"Jsem si celkem jistý, že pokud se týká úvěrů, mohou členské státy změnit názor," komentoval dosavadní nezájem eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, podle něhož podobně výhodné půjčky většina států sama nezíská. O tom, že investoři budou mít o dluhopisy komise zájem, svědčí podle něj rekordní poptávka při prvním kole prodeji s fondem nesouvisejících sociálních dluhopisů z programu SURE sloužícího k podpoře kurzarbeitu. Prvních 17 miliard eur z něj dnes díky tomu získala Itálie, Španělsko a Polsko.
Zdroj: ČTK
