ČNB na listopadovém zasedání ponechala sazby na stávajících úrovních, zhoršila ekonomický výhled pro příští rok

Potvrzení nastavení měnové politiky ČNB se očekávalo. Podle ekonoma z Komerční banky Jana Vejmělka banka ponechá sazby beze změny až do konce roku 2021. "Argumentem proti dalšímu uvolnění je především tuzemská inflace, která zůstává nad horní hranou tolerančního pásma a zpět k 2% cíli se bude vracet jen pozvolna," říká.

Také podle jeho kolegy Martina Gürtlera sazby zůstanou na současných úrovních minimálně do konce příštího roku. "Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude nahoru, ovšem až v druhé polovině roku 2022," uvedl rovněž hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

ČNB - základní úroková sazba

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler upozornil, že další uvolňování měnové politiky nastalo samovolně přes oslabování koruny. Ta se v říjnu udržela v průměru na 27,20 EUR/CZK, zatímco centrální banka ve své srpnové prognóze čekala v posledním čtvrtletí kurz 26,70 EUR/CZK.

"Měnová politika má nyní jen omezené možnosti, jak s následky pandemie bojovat, hlavní tíha je v tomto ohledu na vládě a rozpočtových opatřeních. Toho si je ČNB vědoma, proto na svém jednání ponechala úrokové sazby nezměněné," uvedl Seidler po konci jednání ČNB. Zároveň z hlediska inflace není podle něj další uvolnění měnové politiky potřeba.

Na květnovém zasedání ČNB rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 0,25 %, lombardní sazby o procentní bod na 1,00 % a ponechání diskontní sazby na 0,05 %. Od té doby se sazby nezměnily.

Předtím banka naposledy snížila základní sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na 1,00 %. Na mimořádném zasedání 16. března bankovní rada sazbu snížila o půl procentního bodu z 2,25 %. Cílem uvolňování měnové politiky bylo zmírnění dopadů situace způsobené pandemií nemoci covid-19 na české firmy, podnikatele i domácnosti.

Nový výhled: Ekonomika letos klesne méně, pomalejší ale bude i oživení

V nové prognóze banka zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, odhad pro příští rok však naopak zhoršila. Nově letos počítá s poklesem o 7,2 % a příští rok s růstem o 1,7 %. V srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem o 8,2 % a pro příští rok předpovídala růst o 3,5 %. V roce 2022 by podle ČNB měla česká ekonomika stoupnout o 4,2 %. Guvernér banky Jiří Rusnok ovšem upozornil, že výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.

Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 % (proti srpnové prognóze beze změny). V prvním čtvrtletí 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 %, v předchozích odhadech ČNB počítala s 2,2 %. "Cenové tlaky se během příštího roku zvýší, když začne postupné zotavování ekonomické aktivity. Na přelomu let 2021 a 2022 se bude inflace nacházet poblíž dvouprocentního cíle ČNB," uvedl guvernér. Dodal, že rozpočtová opatření vlády částečně zmírňují propad spotřeby domácností.

Zároveň v novém odhadu banka počítá se slabší korunou. Nově čeká letos i v příštím roce průměrný kurz 26,60 EUR/CZK. V srpnu čekala letošní kurz na 26,50 EUR/CZK a příští rok 26,40 EUR/CZK. Pro rok 2022 ČNB očekává, že koruna posílí na průměrných 25,90 EUR/CZK.

Rusnok: Sazby mohou zůstat beze změny déle, než uvádí nová prognóza

Rusnok během tiskové konference rovněž uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným růstem příští rok. "Tato trajektorie je ale silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy," uvedl. ČNB očekává, že opadnutí dopadů druhé vlny pandemie covidu-19 nastane během první poloviny roku 2021.

Posléze ale guvernér banky v souvislosti se sazbami řekl, že většina rady se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá aktuální prognóza. Souvisí to s riziky a nejistotami, které ohledně nově odhadovaného vývoje ekonomiky považuje centrální banka za výrazné. Patří mezi ně další možné zhoršení průběhu druhé vlny pandemie, vývoj rozpočtové politiky v příštím roce, vnitropolitický vývoj v USA, odchod Británie z EU (konec přechodného období) bez dohody nebo nejistota ohledně skladby nabídkových a poptávkových faktorů, které stojí v pozadí pozorovaného i do budoucna očekávaného domácího a zahraničního cenového vývoje. "Ve světle těchto významných nejistot považuje bankovní rada za pravděpodobné ponechání úrokových sazeb na nízké úrovni po delší dobu, než předpokládá základní scénář prognózy," uvedl Rusnok.

Základní scénář nové prognózy podle něj mimo jiné počítá s citelným odezníváním druhé vlny tak, že do poloviny příštího roku by se situace měla vrátit na úroveň, kterou ekonomika zažila letos v létě. "A v tomto kontextu vyznívá v prognóze i reakce měnové politiky," vysvětlil.

Ekonomové: HDP letos klesne o 8 %, příští rok ekonomika zpevní o 2 %

Ekonomové českých bank v nejnovějších odhadech počítají pro tento rok s poklesem HDP v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla podle nich vzrůst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie covidu-19.

Evropská komise ve čtvrtek uvedla, že čeká letos propad ekonomiky ČR o 6,9 %, což je ale zlepšení proti jejímu dřívějšímu odhadu. Naopak zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se HDP měl zvýšit o 3,1 %.

Česká ekonomika za sebou má dvě turbulentní čtvrtletí. Kvůli dopadům šíření koronaviru nejdříve v druhém čtvrtletí mezikvartálně i meziročně prudce klesla, v třetím kvartálu ale mezičtvrtletně prudce ožila.

Vláda kvůli koronaviru začala přijímat opatření, která měla zamezit šíření nákazy, od března. Omezila volný pohyb osob a cestování, sdružování, podnikání, kulturu, sport, školní výuku a další aktivity. Některé firmy kvůli tomu zavřely provozy, jiným naopak chyběli zaměstnanci, třeba i kvůli uzavřeným hranicím.

Od poloviny května se restrikce začaly postupně uvolňovat, což ale platilo jen do září, kdy se počty nakažených začaly opět výrazně zvyšovat. Aktuálně je řada obchodů zavřených, supermarkety nesmějí mít otevřeno po 20.00 a v neděli, zavřené jsou také školy a restaurace smí prodávat pouze přes výdejní okénka. Mezikvartální růst ekonomiky z třetího čtvrtletí tak podle ekonomů právě kvůli novému lockdownu neodráží aktuální situaci.

"Nad očekávání příznivý růst tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí je z dnešního pohledu méně podstatný, jelikož další vývoj narušila druhá vlna pandemie. Z titulu obnovených restrikcí ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne. Meziroční propad HDP tak v posledním čtvrtletí letošního roku opět zesílí a patrně překoná i dosud rekordní propad z druhého čtvrtletí. Tuzemská ekonomika tak kopíruje vývoj ve tvaru W," uvedl na konci října Jakub Seidler.

Zdroj: ČNB, ČTK