Evropské akcie v pátek klesly, za týden ale přidaly přes 7 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,20 % na 366,40 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,07 % na 5 910,02 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,46 % na 4 960,88 bodu a německý DAX oslabil o 0,70 % na 12 480,22 bodu.

Po čtyřech dnech, kdy bylo dění na trzích ovlivňováno optimismem z možného zvolení Joea Bidena novým prezidentem, se v pátek ke slovu opět dostal koronavirus - růst počtu nemocných lidí a nová restriktivní opatření přijímaná v evropských zemích.

Svou roli ale sehrál rovněž fakt, že volby ještě mohou mít dohru u soudu. "Přetrvávají pochybnosti o tom, že případný výsledek může klidně skončit u amerických soudů. Prozatím to na finančních trzích nevypadá, že by je to příliš znepokojovalo, ale vypadá rozumně část zisků před víkendem z trhů jednoduše vybrat," míní Michael Hewson z firmy CMC Markets.

Poměrně velké ztráty si v pátek připsaly výrobci automobilů a aerolinky, u kterých investoři reagují na opětovné uzavírání ekonomik a omezení cestování po Evropě. "Téměř jistě se v některých částech Evropy dočkáme recese ve tvaru W se dvěma propady," míní Dhaval Joshi ze společnosti BCA Research.

Za uplynulý týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 7,02 %, FTSE 100 se zvýšil o 5,97 %, DAX posílil o 7,99 % a CAC 40 uzavřel se ziskem o 7,80 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu se v září meziměsíčně zvýšila o 1,6 %. Její růst byl však výrazně pomalejší, než se předpokládalo, neboť ekonomickou aktivitu brzdí šíření koronaviru. Oznámil to v pátek spolkový statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters zářijový růst průmyslové produkce odhadovali v průměru na 2,7 %.
• Britský výrobce luxusních automobilů Bentley bude od roku 2026 nabízet zákazníkům pouze elektromobily a hybridní vozy, které umožňují dobíjet baterii z elektrické sítě. Od roku 2030 pak budou sortiment firmy tvořit pouze auta s plně elektrickým pohonem. Oznámila to firma, která je součástí německého koncernu Volkswagen.
• Čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei se odvolal proti svému vyloučení z budování mobilních sítí páté generace (5G) ve Švédsku. Informoval o tom v pátek švédský úřad PTS, který působí jako regulátor poštovních a telekomunikačních služeb. "Odvolání zašleme stockholmskému správnímu soudu. Tam pak budou tento případ řešit," uvedl mluvčí PTS.
• Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), dokončil práce na zvýšení výkonu druhého bloku jaderné elektrárny v Mochovccích na více než 500 z dosavadních 470 megawattů. Podnik na svém webu uvedl, že projekt završil 1. listopadu.
• Německá vláda plánuje další pomoc odvětví letecké dopravy tvrdě zasaženému koronavirovou krizí. Kromě leteckých společností se o podporu hlásí také letiště a řízení letového provozu. Vláda v pátek jednala se zástupci odvětví prostřednictvím videokonference. V závěrečné deklaraci se podle agentury DPA vláda v Berlíně a jednotlivé spolkové země zavázaly, že v příštích dvou týdnech budou hledat finanční řešení.

Výsledková sezóna

• Čistý zisk největší evropské pojišťovny Allianz se ve třetím čtvrtletí překvapivě zvýšil o šest procent na 2,063 miliardy eur. Nárůstu zisku německé společnosti nezabránily ani negativní dopady pandemie covidu-19.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Aktivita zpracovatelského průmyslu eurozóny v říjnu rostla nejprudším tempem za více než dva roky. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. Za oživením tohoto odvětví z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 stojí zejména příznivý vývoj v Německu. To však v poslední době podobně jako další země používající euro zavádí restriktivní opatření kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem.
• Hospodaření slovenské vlády se letos výrazně zhoršilo, rozpočtový schodek se za prvních deset měsíců meziročně téměř ztrojnásobil. Uvedlo to v pondělí slovenské ministerstvo financí. Bilanci státního rozpočtu negativně poznamenaly dopady pandemie nemoci covid-19.
• Klíčové evropské akciové indexy STOXX v pondělí začaly fungovat zhruba s hodinovým zpožděním. Jejich výpadek způsobily problémy se vstupními údaji. Uvedl to provozovatel indexů, společnost Qontigo. Výpadek nenarušil obchodování s jednotlivými akciemi, pravděpodobně však měl dopady na některé finanční instrumenty, jejichž ceny jsou založeny na hodnotě panevropského indexu STOXX Europe 600.
• Americká investiční banka Goldman Sachs očekává, že ekonomika eurozóny kvůli další vlně koronaviru a lockdownům ve čtvrtém čtvrtletí klesne o 2,3 %. Dříve banka odhadovala, že hospodářství zemí platících eurem koncem roku o 2,2 % vzroste. Horší bude podle banky i vývoj britské ekonomiky.
• Největší italská platební společnost Nexi vede exkluzivní jednání o spojení s dánskou skupinou Nets. Hodnota dohody by měla činit osm miliard dolarů a transakce má následovat po spojení firmy Nexi s italskou firmou SIA před necelým měsícem.
• Německý automobilový koncern Volkswagen ve Spojených státech svolává do servisů asi 218 000 vozů Jetta, u kterých hrozí únik paliva. Informoval o tom americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA). Opatření se týká aut vyrobených od června 2015 do prosince 2017.
• Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zjistil nedostatky v dozoru německých regulátorů nad finanční společností Wirecard, která letos v důsledku rozsáhlého účetního skandálu vyhlásila insolvenci. Úřad je nezávislým orgánem Evropské unie, jehož úkolem je zlepšovat ochranu investorů a přispívat ke stabilitě a řádnému fungování finančních trhů.
• Španělsko v prvních třech čtvrtletích letošního roku navštívilo zhruba 16,8 milionu zahraničních turistů, tedy o 75 % méně než ve stejném období loňského roku. Vyplývá to z úterních údajů španělského statistického úřadu. Turistický průmysl se nyní po celém světě potýká s problémy kvůli pandemii covidu-19.
• Evropská komise schválila státní pomoc ve výši tří miliard korun, kterou chce česká vláda poskytnout provozovatelům obchodů a služeb v rámci programu COVID nájemné. Podle exekutivy Evropské unie plán splňuje kritéria pro státní podporu, která komise dočasně uvolnila v rámci boje proti ekonomickým dopadům koronavirových omezení. Komise o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.
• Růst aktivity v ekonomice evropské měnové unie se v říjnu zastavil. Kompozitní index nákupních manažerů sestavovaný společností IHS Markit podle finálních dat klesl na 50 bodů z 50,4 bodu v září. PMI za sektor služeb se ovšem snížil na 46,9 bodu z 48 bodů, protože sektor zasáhla druhá vlna koronaviru. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
• Eurozóna: Index výrobních cen v září meziročně klesl o 2,4 % (odhad: -2,4 %, srpen: -2,6 %). Meziměsíčně se index zvýšil o 0,3 %, jak se čekalo, po růstu o 0,1 % v srpnu.
• Evropská unie by měla vytvořit nezávislý orgán, který bude dohlížet na efektivní boj proti praní špinavých peněz. Shodli se na tom ve středu ministři financí členských zemí, kteří podpořili návrh Evropské komise počítající také se sladěním pravidel používaných úřady jednotlivých států.
• Britská centrální banka na listopadovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Objem programu skupování aktiv navýšila na 895 miliard liber ze 745 miliard liber. Ponechání základní úrokové sazby beze změny podpořilo všech devět účastníků zasedání.
• Německá automobilka Volkswagen dodá elektrické vozy, nabíjecí stanice a zřídí služby sdílení jízd na malém řeckém ostrově Astypalaia. Atény hledají způsob, jak přejít na zelenější dopravní systém. Šéf německého koncernu Herbert Diess a náměstek řeckého ministra zahraničí ve středu virtuálně podepsali memorandum o porozumění. Úvodní část projektu na ostrově v Egejském moře, na němž žije 1 300 obyvatel, má trvat šest let.
• Německo: Tovární objednávky v září meziročně klesly o 1,9 % (odhad: -4,7 %, srpen: -1,7 %). Meziměsíčně se zvýšily o 0,5 %, čekal se 2% růst po 4,9% zvýšení v srpnu.
• Tržby slovenského maloobchodu v září vzrostly nejrychleji za poslední téměř dva roky. Po skončení letních prázdnin se naopak prohloubil propad tržeb provozovatelů ubytovacích zařízení, které už na jaře výrazně zasáhla pandemie nemoci covid-19. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad.
• Český podnikatel a majitel mediální skupiny CMI France Daniel Křetínský vystoupil proti dohodě, kterou americká internetová společnost Google nabízí francouzským tištěným médiím. Napsal to v příspěvku zveřejněném na webu francouzského levicového deníku Libération. Křetínský vlastní několik francouzských listů, jako je Elle, Marianne, Version Fémina a Télé 7 Jours. V příspěvku tvrdí, že dohoda není spravedlivá, a proto ji nepodepíše.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v říjnu klesl na 53,1 bodu (odhad: 55 bodů, září: 56,8 bodu).
• Tržby maloobchodních prodejců v eurozóně v září vzrostly meziročně o 2,2 %. Čekal se 2,8 růst po jejich zvýšení o 4,4 % v srpnu (revidováno z +3,7 %). Meziměsíčně se tržby o dvě procenta snížily, čekal se procentní pokles po 4,2% zvýšení v srpnu (revidováno z +4,4 %).
• Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 %. Naproti tomu oživení v příštím roce bude po druhé vlně pandemie ve srovnání s předchozími odhady výrazně pomalejší a růst dosáhne jen 4,1 %. V podzimní makroekonomické předpovědi to odhadla Evropská komise.
• Čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podmíněno dodržováním principů právního státu. Po několikaměsíčních vyjednáváních se na tom ve čtvrtek shodli zástupci unijních států a Evropského parlamentu. Dohoda otevírá cestu ke konečnému schválení fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními a budoucího sedmiletého rozpočtu unie. Spojování evropských peněz s vládou práva dlouhodobě odmítají Maďarsko a Polsko, jež kvůli tomu hrozily vetem rozpočtu a s ním spojeného fondu.
• Pro plány německého automobilového koncernu Volkswagen na masovou výrobu elektromobilů po celém světě by bylo příznivějším výsledkem prezidentských voleb ve Spojených státech vítězství kandidáta Demokratické strany Joea Bidena. Uvedl to ve čtvrtek šéf koncernu Herbert Diess.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské bankovní skupině Erste v prvních devíti měsících letošního roku spadl čistý zisk o 47,9 % na 637,1 milionu eur. Výsledek negativně ovlivnily především opravné položky, které dosáhly více než 870 milionů eur. Banka rovněž uvedla, že vedení na valné hromadě příští týden navrhne výplatu dividendy ze zisku za loňský rok ve výši 0,75 eura na akcii podmíněnou změnou postoje regulačních orgánů.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair se v prvních šesti měsících svého finančního roku propadla do ztráty 197 milionů eur. Je to poprvé za desítky let, co firma vykázala ztrátu v letních měsících, tradičně pro letectví klíčovém období. Společnost v pondělí uvedla, že v zimním období zvažuje další omezování kapacit kvůli druhé vlně covidu-19 a nově zaváděným protikoronavirovým opatřením.
• Výsledky BNP Paribas ve 3Q: Čistý zisk 1,89 miliardy eur (odhad: 1,6 miliardy eur), výnosy 10,88 miliardy eur (meziročně -0,1 %).
• Výsledky Bayer ve 3Q: Čistá ztráta 2,74 miliardy eur (loni: +1,04 miliardy eur), tržby 8,51 miliardy eur (odhad: 9,05 miliardy eur).
• Italský výrobce luxusních vozů Ferrari ve třetím čtvrtletí zvýšil zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) o 6,4 procenta na 330 milionů eur. Firma v úterý uvedla, že po přerušení výroby kvůli koronaviru plně obnovila dodávky. Za celý rok očekává hospodářský výsledek v horní části dříve uváděného rozpětí, což znamená upravený zisk kolem 1,125 miliardy eur.
• Německá automobilka BMW zvýšila ve třetím čtvrtletí zisk před zdaněním o 9,6 procenta na 2,46 miliardy eur. Pomohlo ji obnovení čínské poptávky po luxusních vozech. Firma dnes také navzdory pokračující vlně koronavirové epidemie v Evropě a ve Spojených státech potvrdila svůj hospodářský výhled.
• Nizozemská maloobchodní společnost Ahold Delhaize, která v České republice vlastní obchody Albert, zvýšila ve třetím čtvrtletí základní provozní zisk o 16 % na 813 milionů eur. Překonala tak očekávání analytiků, kteří jej odhadovali na 767 milionů eur. Firma za pandemie zaznamenala výrazný nárůst internetového prodeje. Celkové tržby se zvýšily o deset procent na 17,8 miliardy eur, zatímco analytici je odhadovali na 17,5 miliardy eur.
• Německý internetový obchod s módou Zalando v pandemii způsobené šířením koronaviru dále těží ze zájmu o nákupy na internetu. Firma ve třetím čtvrtletí zvýšila tržby o 22 % na 1,8 miliardy eur a je zpět v čistém zisku. Ten činil 58,5 milionu eur. Kromě růstu poptávky těží firma i z partnerských programů, kdy na jejích stránkách prodávají zboží jiní obchodníci.
• Britský maloobchodní řetězec Marks & Spencer se poprvé od vstupu na akciovou burzu v roce 1926 propadl do ztráty. Pandemie covidu-19 měla totiž negativní dopady na tržby z prodeje oděvů. Firma ve středu oznámila, že za první finanční pololetí zaznamenala hrubou ztrátu 87,6 milionu liber po zisku 158,8 milionu liber před rokem.
• Německá letecká společnost Lufthansa vykázala za třetí čtvrtletí kvůli koronavirové krizi čistou ztrátu dvě miliardy eur, tedy ještě hlubší, než se čekalo. Varovala také před dopadem dalších restrukturalizačních nákladů ve čtvrtém kvartálu. Kvůli stále slabé poptávce bude i v závěrečném čtvrtletí nabízet nanejvýš čtvrtinu letů obvyklých v této části roku.
• Francouzská banka Société Générale za první tři čtvrtletí letošního roku vykázala ztrátu 728 milionů eur. V samotném třetím čtvrtletí už ale byla zpět v zisku, který činil 862 milionů eur. Přispěl k tomu růst příjmů z obchodování s cennými papíry. Příjmy z obchodování s akciemi se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily o 5,1 %, příjmy z obchodování s dluhopisy pak vzrostly dokonce o 9,4 %.
• Největší nizozemská bankovní skupina ING propustí do konce příštího roku 1 000 lidí, celkem jich zaměstnává asi 53 000. Firma, která podniká i v České republice, to ve čtvrtek oznámila spolu s výsledky hospodaření. Ve třetím čtvrtletí bance klesl čistý zisk meziročně o 41 % na 788 milionů eur.
• Výsledky ArcelorMittal ve 3Q: Čistá ztráta 261 milionů USD (loni: -539 milionů USD), tržby 13,27 miliardy USD (loni: 16,63 miliardy USD).
• Německá finanční společnost Commerzbank se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty 69 milionů eur po zisku 297 milionů eur před rokem. Příčinou jsou negativní dopady koronavirové krize a také náklady na restrukturalizaci, oznámila ve čtvrtek firma, která je druhou největší bankou v Německu. Potvrdila také, že počítá se ztrátou i za celý letošní rok.
• Výsledky UniCredit ve 3Q: Čistý zisk 680 milionů eur (meziročně -42 %, odhad: 300 milionů eur), výnosy 4,35 miliardy eur (meziročně -7,4 %, odhad: 4,21 miliardy eur).
• Výsledky AstraZeneca ve 3Q: Jádrový zisk na akcii 0,94 USD (odhad: 1,01 USD), tržby 6,58 miliardy USD (odhad: 6,61 miliardy USD).
• Švédské stavební společnosti Skanska ve třetím čtvrtletí klesl provozní zisk meziročně o 29 % na 1,53 miliardy švédských korun (4 miliardy Kč). Překonal nicméně očekávání analytiků. Firma ve čtvrtek rovněž uvedla, že už se zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že zisk dosáhne 1,09 miliardy švédských korun. Celkové tržby ve třetím čtvrtletí meziročně klesly o 15 % na 37,9 miliardy švédských korun (98,7 miliardy Kč).

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch