Evropské akcie v pondělí ztrácely, mají za sebou ale nejlepší měsíc v historii

Panevropský index STOXX Europe 600 v pondělí klesl o 0,98 % na 389,36 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 1,59 % na 6 266,19 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,42 % na 5 518,55 bodu a německý DAX oslabil o 0,33 % na 13 291,16 bodu.

Akcie v Evropě v pondělí klesaly především kvůli rostoucí nervozitě související s nejistotou kolem rozhovorů Evropské unie a Velké Británie týkajících se brexitu. Obě strany přiznávají stále poměrně velké rozdíly v názorech týkajících se například pravidel rybolovu, ekonomické fair play, nebo urovnávání sporů.

"I když stále věřím v dohodu, čas se rychle krátí, a je tak třeba se ptát, jak dlouho to může trvat, než uvidíme na trzích výkyvy," říká Craig Erlam ze společnosti OANDA Europe.

Nervozita na trzích se nejvíce projevila u akcií těžařů ropy a plynu, které reagovaly na pokles ceny ropy kvůli nejistému výsledku nadcházejícího setkání zemí OPEC+.

Z hlediska měsíčního hodnocení dopadl nejlépe francouzský index CAC 40, který si připsal, i přes pondělní odpolední výprodeje, zisk přes 20 % (podruhé od února 1988, kdy posílil o 24,47 %). Zisk přes 15 % pak udržel také německý DAX, britský FTSE 100 i panevropský STOXX Europe 600 sice v průběhu minulého týdne 15% hranici atakovaly, ale zakončily měsíc se zisky menšími než 15 %. I přesto si index STOXX Europe 600 připsal nejlepší měsíční výkonnost v historii a podruhé posílil za měsíc o více než 10 % (v dubnu 2009 posílil o 13,47 %).

Za celý listopad index STOXX Europe 600 přidal 13,73 %, FTSE 100 se zvýšil o 12,35 %, DAX zpevnil o 15,01 % a CAC 40 si připsal 20,12 %.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v listopadu meziročně klesly o 0,3 %. Po říjnovém poklesu o 0,2 % analytici očekávali pokles cen o 0,1 %. Meziměsíčně ceny v listopadu klesly o 0,8 %, což je po říjnovém růstu o 0,1 % výrazné zhoršení, a je to také horší, než očekávali analytici (-0,7 %).
• Nizozemská banka ABN AMRO do roku 2024 propustí asi 3 000 lidí, což je zhruba 15 % zaměstnanců. Čelí déletrvající krizi v odvětví a dlouhodobě nízkým úrokovým sazbám, uvedla v pondělí agentura DPA. Banka se hodlá soustředit na ziskové podnikání v Nizozemsku a v severozápadní Evropě.
• Pojišťovna VIG oznámila, že za 830 milionů eur převezme aktivity společnosti Aegon v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Turecku. Jedná se o aktivity v oblasti neživotního a životního pojištění, jakož i penzijní fondy, správy aktiv a servisní společnosti v těchto zemích. Celková velikost přebíraného předepsaného pojistného v roce 2019 byla 600 milionů eur (zhruba 6 % konsolidovaného pojistného VIG) s čistým ziskem 50 milionů eur.
• Turecká ekonomika se ve třetím čtvrtletí vrátila k silnému růstu, který činil 15,6 %. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad. Výsledek výrazně překonal odhady analytiků. Ve druhém čtvrtletí ekonomika zaznamenala více než 10% propad, za kterým byla protikoronavirová opatření.
• Poměr firem, které využívají režim kurzarbeit, v Německu v listopadu vystoupil na 28 %, zatímco v říjnu činil 24,8 %. Zvýšil se přitom poprvé po několika měsících, uvedl v pondělí na základě svých anket ekonomický institut Ifo. Nejvíce vzrostl poměr zúčastněných firem v hotelnictví a v pohostinství.
• Hlavním rizikem pro bankovní sektor Slovenska je nesplácení úvěrů v souvislosti s negativními dopady pandemie nemoci covid-19. Případné ztráty peněžních ústavů z půjček do konce příštího roku by mohly dosáhnout 590 až 810 milionů eur, což by při naplnění nejhoršího scénáře představovalo vyšší částku, než činil celý loňský zisk sektoru. Upozornila to na to v pondělí slovenská centrální banka (NBS), podle které bankovní domy už ale pokryly část budoucích ztrát vytvořením rezerv.
• Britské telekomunikační firmy nesmějí od září příštího roku instalovat do sítí páté generace (5G) v Británii žádná nová zařízení od čínské společnosti Huawei. Oznámila to v pondělí britská vláda. Země se firmu snaží ze zapojení do budování mobilních sítí 5G už déle než rok vyloučit, protože ji považuje za bezpečnostní riziko.
• Italský antimonopolní úřad vyměřil americké technologické společnosti Apple pokutu deset milionů eur za agresivní a zavádějící obchodní praktiky v souvislosti s prodejem telefonů iPhone. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen chce v příštích deseti letech investovat kolem 140 miliard zlotých (zhruba 818 miliard Kč). Součástí plánů je také méně se věnovat zpracování ropy a pozornost naopak zaměřit na produkci energie z obnovitelných zdrojů, uvedla v pondělí firma. Ta je majitelem českého Unipetrolu.
• Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu Ústavu empirických studií STEM vypracovaným ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, který v pondělí zástupci institucí představili. Podle výzkumného pracovníka EUROPEUM Víta Havelky je opětovný nárůst dán tím, že Evropská unie zareagovala na koronavirovou epidemii a je aktivním hráčem, co se týče jednání o vakcínách i dovážení léků. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 1 000 respondentů.

Výsledková sezóna

• Ruská plynárenská společnost Gazprom se ve třetím čtvrtletí propadla do ztráty 251,3 miliardy rublů (72,2 miliardy Kč), zatímco před rokem hospodařila s čistým ziskem 211,8 miliardy rublů. Firma v pondělí uvedla, že za zhoršením je pokles kurzu ruské měny. Ve čtvrtletí se také snížily tržby, a to jak v Rusku, tak za vývoz plynu do dalších evropských zemí.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch