ČNB na prosincovém zasedání ponechala sazby beze změny. Podle ekonomů porostou úroky od druhé poloviny příštího roku

Na květnovém zasedání ČNB rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 0,25 %, lombardní sazby o procentní bod na 1,00 % a ponechání diskontní sazby na 0,05 %. Od té doby se sazby nezměnily.

Předtím banka naposledy snížila základní sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na 1,00 %. Na mimořádném zasedání 16. března bankovní rada sazbu snížila o půl procentního bodu z 2,25 %. Cílem bylo zmírnění dopadů situace způsobené pandemií nemoci covid-19 na české firmy, podnikatele i domácnosti.

ČNB - základní úroková sazba

Ekonom z Komerční banky Martin Gürtler upozornil, že prosincová jednání rady jsou většinou ve znamení zhodnocení aktuální ekonomické situace a jen výjimečně přinášejí změny v nastavení měnové politiky. Naposledy centrální bankéři měnili úrokové sazby na prosincovém jednání v roce 2009. "Vliv má i to, že s blížícím se koncem roku na korunovém trhu ubývá likvidita a neočekávaný zvrat ve vývoji měnové politiky by mohl vést k výraznějším výkyvům kurzu koruny," uvedl.

Analytici se nyní převážně shodují, že stabilitu úrokových sazeb ČNB lze očekávat i v průběhu první poloviny příštího roku. Ve druhém pololetí ale již čekají zpřísňování měnové politiky. Roli podle nich bude hrát jednak zlepšující se stav ekonomiky, jednak nový daňový balíček.

"Příznivější ekonomický výhled společně s daňovým balíčkem povedou k rychlejšímu růstu ekonomiky, vyšší inflaci, a patrně tudíž i k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb. V tuto chvíli tak předpokládáme alespoň dvojí zvýšení sazeb v druhé polovině roku 2021. Daňový balíček v současné podobě tak patrně povede k rychlejšímu utahování měnové politiky v příštím roce," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Analytik ze společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák souhlasí s tím, že daňový balíček může vyvíjet tlak na růst inflace. "Zároveň ovšem v posledních týdnech došlo k významnějšímu posílení koruny a další posilování české měny je poměrně pravděpodobné i v nadcházejících čtvrtletích. Silnější česká koruna by tak v příštím roce mohla částečně neutralizovat expanzivní rozpočtovou politiku, a tlumit tak potřebu zvyšovat úrokové sazby," napsal.

Rusnok: Rizika jsou stále velice výrazná

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok během tiskové konference po zasedání řekl, že rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky jsou stále velmi výrazná. Patří mezi ně například uvolněná rozpočtová politika v následujících letech nebo možné zhoršení druhé vlny pandemie covidu-19. Mezi další rizika zařadil odchod Británie z EU bez dohody nebo skladbu faktorů, které stojí za vývojem inflace v Česku i v zahraničí.

"Se stávající prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem v průběhu příštího roku," uvedl dále. Guvernér ovšem také řekl, že v kontextu současné situace čistě modelově naléhavost úvah o zvyšování sazeb narostla. "Většina členů rady ale tu situaci cítí stejně jako v listopadu. Budeme tedy zvažovat ten moment, kdy nazraje čas hýbat s úrokovými sazbami. Nechtěli bychom konsolidaci ekonomiky ohrozit předčasným přitažením měnových podmínek," uvedl.

Po listopadovém zasedání Rusnok řekl, že většina bankovní rady se domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než předpokládá nová prognóza centrální banky.

Listopadový výhled: Ekonomika letos klesne méně, pomalejší ale bude i oživení

V listopadové prognóze ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, odhad pro příští rok však naopak zhoršila. Letos počítá s poklesem o 7,2 % a příští rok s růstem o 1,7 %. V srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem o 8,2 % a pro příští rok předpovídala růst o 3,5 %. V roce 2022 by podle ČNB měla česká ekonomika stoupnout o 4,2 %. Guvernér banky Jiří Rusnok ovšem v listopadu upozornil, že výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.

Celková inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 % (proti srpnové prognóze beze změny). V prvním čtvrtletí 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 %, v předchozích odhadech ČNB počítala s 2,2 %. "Cenové tlaky se během příštího roku zvýší, když začne postupné zotavování ekonomické aktivity. Na přelomu let 2021 a 2022 se bude inflace nacházet poblíž dvouprocentního cíle ČNB," uvedl v listopadu guvernér. Dodal poté, že rozpočtová opatření vlády částečně zmírňují propad spotřeby domácností.

Zároveň ČNB podle listopadového odhadu počítá se slabší korunou. Letos i v příštím roce čeká průměrný kurz 26,60 EUR/CZK. V srpnu čekala pro letošek kurz 26,50 EUR/CZK a pro příští rok 26,40 EUR/CZK. Pro rok 2022 ČNB očekává, že koruna posílí na průměrných 25,90 EUR/CZK.

V posledním čtvrtletí ekonomika podle analytiků opět klesne, příští rok poroste

Česká ekonomika za sebou má dvě turbulentní čtvrtletí. Kvůli dopadům šíření koronaviru nejdříve v druhém čtvrtletí mezikvartálně i meziročně prudce klesla, ve třetím kvartálu ale mezičtvrtletně prudce ožila. Čtvrté čtvrtletí ovšem podle analytiků bude znovu ve znamení poklesu. Například Jakub Seidler z ING Bank za celý letošní rok očekává pokles HDP kolem sedmi procent.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč odhaduje pokles HDP v letošním roce na necelých sedm procent. "Závěrečné čtvrtletí bude ve znamení opětovného mezičtvrtletního poklesu HDP v souvislosti s uzavírkami v obchodu a službách, jež souvisejí s druhou vlnou pandemie," upozornil.

Podle hlavního ekonoma TRINITY BANK Bank Lukáše Kovandy by letos mohla tuzemská ekonomiky klesnout zhruba o osm procent. Pokles ve čtvrtém čtvrtletí podle něj bude tlumit skutečnost, že na rozdíl od první vlny pandemie při té druhé celkem normálně funguje průmyslová výroba.

"Ačkoli druhá vlna pandemie narušila zotavování tuzemské ekonomiky, příchod vakcíny proti covidu-19 opět přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie sice bude stále negativně ovlivňovat ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se však zlepšily, a tuzemská ekonomika by tak měla v roce 2021 vzrůst o více než 3 % a dále zrychlit i v roce následujícím," dodává Jakub Seidler z ING Bank.

Zdroj: ČNB, ČTK