Kellner a Křetínský jedou v plynu celým Československem
Energetický a průmyslový holding buduje vedle elektráren a tepláren druhý pilíř postavený na plynovodech. V Česku ale ještě jistotu nemá.
Jedna ze dvou největších českých energetických skupin - podnikatelů Petra Kellnera, Daniela Křetínského a Patrika Tkáče -, někdy označovaná jako "soukromý ČEZ", už má prakticky jistotu – v příštím roce začne budovat svůj druhý pilíř postavený na plynovodech. Prvním pilířem Energetického a průmyslového holdingu (EPH), v němž zmínění podnikatelé spojili síly v roce 2009, jsou elektrárny a teplárny. EPH je českou dvojkou v elektroenergetice a jedničkou v teplárenství.
Nyní Křetínský, který EPH šéfuje, uskutečňuje dosud největší českou akvizici v zahraničí – nákup podílu ve slovenských plynovodech a distribuci plynu za 2,5 miliardy eur (více než 60 miliard korun). I když slovo "zahraničí" v tomto ohledu není úplně přesné. Třeba pro Tkáčovu skupinu J&T, která je jedním z akcionářů EPH, Slovensko vždy bylo trhem domácím. A právě z J&T původně přišel také Daniel Křetínský, který je už nyní vedle této slovenské skupiny a Kellnerovy PPF samostatným, třetím akcionářem.
K úplné spokojenosti ovšem Křetínskému ještě hodně chybí. Aby byl druhý pilíř EPH opravdu silný, chtělo by to, aby holding zvítězil také ve výběrovém řízení na koupi českých plynovodů Net4Gas, které prodává jeho současný majitel, německá skupina RWE. Za české plynovody by Kellner, na jehož bedrech jako největšího akcionáře EPH (44,4 %) je největší část investic, společně s dalšími partnery utratil dalších 30 až 40 miliard korun.
Dynamický pohon miliardářů
Co vlastně žene české a slovenské miliardáře do takových investic? Nákupem Net4Gas by se výrazně zhodnotila nyní dojednaná investice do dceřiných společností Slovenského plynárenského průmyslu (SPP). Pokud propojí slovenské a české plynovody, dají dohromady pod jednu střechu přepravu strategické suroviny celé někdejší federace. Tím by narostla hodnota obou částí, i když v případě slovenských plynovodů (stejně jako distribuce) jde – alespoň prozatím – "pouze" o podíl 49 %, který chtějí Kellnerovi s Křetínským prodat dosavadní akcionáři, tedy německá společnost E.On a francouzská GDF Suez. Tento podíl je ovšem spojen s manažerskou kontrolou provozovatelské společnosti Eustream, jedné z dceřiných firem SPP.
Pokud budou mít československé plynovody jedno "velení", je tu minimálně předpoklad, že budou flexibilně využívány v zájmu obou trhů. A hlavně platí – kdyby se následně Kellner a Křetínský rozhodli prodat najednou Eustream i Net4Gas, pravděpodobně by získali prémii za prodej většího celku. To oba finančníci se zkušenostmi z dřívějších transakcí dobře vědí.
Není možné vyloučit, že svůj podíl v EPH časem někdo z akcionářů skutečně prodá. Zároveň ale vše nasvědčuje tomu, že Křetínský buduje velkou soukromou energetickou skupinu, která může být na trhu dlouhodobě, tedy pokud jejím majitelům nezkříží plány něco nečekaného.
Z tohoto pohledu je EPH spíše strategickým investorem typu zmiňovaného "soukromého ČEZ", který má svým majitelům do budoucna přinášet pravidelné zisky, než pouhým finančním žralokem. A zdá se, že o tom Křetínský nakonec přesvědčil i slovenské vládní politiky. Bez souhlasu státu jako majoritního vlastníka společnosti SPP by totiž vstup českého holdingu do jejích dcer nebyl reálný.
Kellnerova diverzifikace
Pokud se podíváme na byznys Petra Kellnera, má budování středoevropského energetického gigantu z jeho pohledu ještě jednu důležitou souvislost. Skupina PPF je nyní nejvíce aktivní v Rusku, více než polovina hodnoty Kellnerova majetku se váže právě k tamnímu trhu. Investice do EPH, tedy i plynovodů, znamená geografickou diverzifikaci, zvláště kdyby se holdingu dařila také expanze na německý trh.
Ale vraťme se k "Československu". Při vyjednávání slovenské transakce se EPH pustil do určitého rizika, když v zájmu úspěšné akvizice umožnil vládě Roberta Fica posílit vliv státu v mateřské společnosti SPP. Dosavadní akcionáři E.On a GDF Suez totiž měli 49% podíl a manažerskou kontrolu v celé skupině, zatímco EPH se spokojí se stejným aranžmá v provozování plynovodů a distribuci. A Křetínský Ficovi otevře brány pro manévr, kterým slovenský stát znovu stoprocentně ovládne "obchodní část" SPP včetně prodeje plynu konečným zákazníkům.
Sázka na pokračování v Česku
Plynovody jsou pro EPH nejdůležitějším aktivem, v tom problém není. Možná spíše v tom, že podíl 49 % v "obchodní části" SPP (tedy v oné mateřské firmě), který předtím Češi získají v celém balíku od Němců a Francouzů, přeprodají slovenskému státu poměrně levně za necelých 60 milionů eur (1,5 miliardy korun).
Pokud tedy bude Ficova vláda chtít, což se zatím předpokládá, protože o takovou transakci usilovala, aby měla více pod kontrolou ceny plynu pro konečné spotřebitele. Podle vyjádření Křetínského pro slovenský deník SME by ovšem reálná hodnota tohoto podílu mohla být až šestkrát či sedmkrát vyšší.
Vyplatí se tento ústupek? Hodně záleží i na tom, zda se Křetínskému podaří zmiňované česko-slovenské propojení. To jisté není, pokud tedy neexistuje nějaká tajná dohoda s RWE. Ve hře o plynovody Net4Gas, jejichž prodej je plánován na příští jaro, jsou i další zájemci: skupina KKCG Karla Komárka, německá pojišťovna Allianz, newyorský fond Global Infrastructure Partners a australští investoři ze skupiny Macquarie.
Na druhou stranu je jasné, že ostrým nástupem na Slovensku se zvyšují šance EPH i pro Česko. Vidina československého byznysu snad Křetínskému umožňuje, aby předložil skupině RWE vyšší nabídku než soupeři.
Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz
Zdroj: Českápozice.cz
Aktuality
