Příští zastávka zlata: 4 500, nebo 1 800 dolarů za unci?

Růst ceny byl letos tažen silnými nákupy investorů kvůli obavám z dopadů obchodní politiky Donalda Trumpa. Podle dat Světové rady pro zlato v prvním čtvrtletí poptávka po fyzickém investičním zlatě (v podobě slitků a mincí) vyskočila o 170 % na 551,9 tuny. A do burzovně obchodovaných fondů investujících do zlata přitekly peníze, za něž se koupilo 226,5 tuny kovu, zatímco před rokem naopak takzvané zlaté ETF kvůli vybírání peněz musely 113 tun kovu odprodat.

Dlouhodobě cenu zlata podporují také nákupy centrálních bank (ty zesílily zejména po zmrazení ruských devizových rezerv v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu) nebo stabilní poptávka v technologickém odvětví v souvislosti s výrobou elektroniky a rozvojem infrastruktury pro umělou inteligenci.

Obchodní války utichají. Co na to zlato?

Zlato je tradičně vnímáno jako takzvaný bezpečný přístav a na základě historické zkušenosti je považováno za spolehlivou ochranu proti inflaci. "Zlato nevytisknete, jeho zásoby jsou konečné, nelze ho získat jinak než těžbou nebo recyklací. A protože reakcí centrálních bank na problémy hospodářství v nedávné minulosti bylo snižování úrokových sazeb a zvyšování nabídky nových peněz, považují investoři zlato coby aktivum stojící mimo běžný finanční systém za spolehlivého uchovatele hodnoty," vysvětluje investiční ředitel makléřské společnosti AJ Bell Russ Mould.

"Dominantní jsou teď nákupy těch, kdo hledají stabilitu ve vysoce nestabilním prostředí. Investoři reagují na 'dokonalou bouři', v níž se spojila geopolitická rizika s obavami z nové inflační vlny a hospodářské recese kvůli clům," říká Louise Streetová, analytička ze Světové rady pro zlato.

Otázkou je, co bude dále. I s ohledem na to, že většina cel, která Donald Trump v dubnu představil, už zase neplatí, a obavy z nové inflační vlny a hospodářské recese tedy ustoupily mírně do pozadí. Analytici se shodují, že dočasné snížení cel a probíhající jednání Spojených států s partnery o obchodní výměně enormní zájem o zlato mohou omezit, na druhou stranu ovšem upozorňují, že dokud nebude ohledně cel definitivně jasno, obavy z trhu úplně nezmizí a investoři budou stále poptávat bezpečí.

Nejistota a rizika jako živá voda

Analytici z americké banky Goldman Sachs předpovídají, že cena zlata dosáhne do konce letošního roku 3 700 dolarů za trojskou unci a do poloviny příštího roku až 4 000 dolarů. Pro případ americké recese nebo eskalace obchodních válek dokonce mají v záloze pro letošní rok cíl 4 500 dolarů. "Americký akciový trh je 200krát větší než trh se zlatem, takže i jen malý přesun peněz z akciového trhu by byl pro cenu zlata silným růstovým katalyzátorem," upozorňuje komoditní analytik z Goldman Sachs Daan Struyven. "Jinými slovy, i drobné obavy investorů mohou zlatu rychle pomoci na nová maxima."

Najdou se ale i pesimisté, kteří varují, že růst ceny zlata byl v poslední době až příliš rychlý, takže nelze vyloučit, že se na trhu nafoukla bublina. Připomínají v této souvislosti rok 1980, kdy dramatický odskok ceny zlata byl vystřídán podobně výrazným poklesem. Cena se tehdy od konce ledna do začátku dubna svezla z 850 dolarů na 485 dolarů za trojskou unci a do poloviny června následujícího roku se propadla až pod 300 dolarů. Nebo lze připomenout rok 2011, kdy po dosažení vrcholu cena během čtyř měsíců spadla o 18 % a po následné stagnaci se propad do poloviny roku 2013 prohloubil na 35 %.

Analytik Jon Mills z Morningstaru si v březnu řekl o pozornost, když prohlásil, že by cena unce zlata mohla spadnout až k 1 800 dolarů, pokud by došlo k navýšení produkce kovu, posílení jeho druhotného získávání z recyklace a současně s tím k ochlazení zájmu centrálních bank.

Také Daan Struyven připouští, že vyřešení obchodních sporů nebo konec války na Ukrajině by mohly posílit zájem investorů o riziková aktiva, tedy vzít část peněz z trhu se zlatem ve prospěch akcií. Nicméně to by podle něj bylo jen dočasné, protože geopolitická rizika současnosti nesouvisejí jen s Ukrajinou a ani případné obchodní dohody zemí s USA nebudou zárukou zářné budoucnosti světového hospodářství v nejbližších letech.

Ani případná korekce zlatu lesk nevezme

Roman Pilíšek ze společnosti ZLATÉ REZERVY také vyzdvihuje rozhodnutí čínských úřadů, že tamní pojišťovny mohou až procento svých aktiv investovat do zlata. "Podle odhadů krok vytvoří roční dodatečnou poptávku okolo 255 tun. To odpovídá přibližně čtvrtině celosvětových nákupů centrálních bank," říká. Na druhou stranu i on varuje před "přepálenou rally".

"Nálada investorů je na hranici euforie. Většina jich aktuálně věří, že cena zlata může jít jen nahoru. Optimismus je měřen různými indikátory, například index šestiměsíčního sentimentu ke konci dubna signalizoval extrémní přehřátí trhu. Zkušenosti z minulosti přitom ukazují, že přehřáté fáze mohou vyvrcholit přestřelením ceny následovaným ostrou korekcí," upozorňuje Pilišek. Odhaduje, že by toto přestřelení mohlo znamenat dosažení cen mezi 3 600 a 3 800 dolary a následný pokles by mohl cenu na nějakou dobu vrátit na 3 200 až 3 000 dolarů.

"Ať už cena zlata vystřelí k rekordním hodnotám, zůstane stabilní, nebo trochu klesne, jedno je jisté - zlato je ve středu pozornosti a silnější než kdy dříve, protože svět je plný nejistoty a centrální banky mění svůj přístup k diverzifikaci rezerv," uzavírá Roman Pilíšek.

Zdroj: Světová rada pro zlato, MarketWatch, CNBC, BBC