Dramatický růst čínského dluhu ve třech grafech
Růst zadlužení byl v případě Číny v uplynulém desetiletí jedním z hlavních katalyzátorů hospodářské expanze. Peking si však uvědomuje, že vysoké tempo růstu dluhu není zdravé ani udržitelné, a tak se snaží zejména firmy v půjčování si mírnit.
V roce 2006 dosahoval dluh Číny v poměru k jejímu HDP necelých 145 %. Záhy ale začalo zadlužení v poměru k velikosti ekonomiky prudce růst. Dnes je na tom již Čína stejně jako Spojené státy nebo eurozóna, když se velikost jejího dluhu v poměru k HDP vyšplhala k 290 %. Také v jejím případě bylo impulzem k růstu zadlužení v loňském roce šíření nemoci covid-19 a jeho dopady na řadu podniků.
V případě Spojených států, Japonska i eurozóny je dominantní složkou celkového zadlužení státní dluh. V Číně je situace jiná. Nejvíce k celkovému dluhu přispívají podniky, vláda za nimi následuje s velkým odstupem. V době koronavirové krize Čína de facto rezignovala na snahy dostat zadlužení pod kontrolu, teď už však zase utahuje opratě. Firmy pod kontrolou státu si v letošním prvním čtvrtletí půjčily nejméně za minimálně deset let, kam sahají tyto statistiky. Podle banky Barclays letos dosáhne růst čínského dluhu 10-10,5 % proti 13,3 % na konci loňského roku.
Čína se ale nezadlužuje jen tak z rozmaru. Hospodářský boom hnaný z velké části právě růstem zadlužení pomohl Číně po roce 2008 vystřídat na pozici druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Ani to ale není vše, čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že ekonomika země by se mohla do roku 2035 zdvojnásobit. K tomu jsou ale někteří ekonomové skeptičtí právě s odkazem na tažení Pekingu proti zadlužení.
Zdroj: CNBC
