Toto je zřejmě hlavní důvod, proč se Fed nehrne do zvyšování sazeb
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla anualizovaným tempem 6,4 % a Fed očekává, že za celý letošní rok přidá sedm procent, nejvíce od roku 1984. Zároveň spotřebitelské ceny ve Spojených státech v červnu meziročně vzrostly o 5,4 %, nejvíce od srpna 2008. Takzvaná jádrová inflace, která nebere v úvahu kolísavější ceny energií a potravin, stoupla meziročně o 4,5 %, nejvíce od roku 1991. Je pravda, že čísla jsou ovlivněna loňskou nízkou srovnávací základnou, podle expertů však lze očekávat, že například inflace bude vlivem prudkého růstu cen nemovitostí i v dalších měsících na vyšších úrovních než v době před pandemií covidu-19.
"Vývoj hospodářství se předvídá obtížně, jsem nicméně názoru, že meziroční inflace by se mohla pohybovat kolem 2-3 % oproti předpandemické úrovni 1-2 % a HDP by mohl růst ročním tempem 3-4 % oproti předcovidovému posilování o 1-2 %," říká Ben Carlson z Ritholtz Wealth Management. "S tímto mým předpokladem ale nekoresponduje fakt, že úrokové sazby Fedu zůstávají de facto na nule."
Podle Carlsona je potřeba se ptát, proč investoři v současném prostředí akceptují velice nízké výnosy amerických vládních dluhopisů. Jednou z možných odpovědí je podle něj posilování dluhopisové složky v portfoliích stárnoucích investorů z generace takzvaných baby boomers. "Do konce této dekády bude každý den do důchodu odcházet v průměru deset tisíc lidí z generace baby boomers, jejíž majetek má kumulovanou hodnotu 70 bilionů dolarů," říká.
Současně je však potřeba mít na paměti, že největším kupujícím amerických státních dluhopisů zůstává centrální banka Spojených států. Loni se Fed postaral o více než polovinu objemu nákupů amerických vládních bondů. V současnosti je Fed druhým největším držitelem vládních obligací USA. V držení zahraničních investorů je necelých 30 % amerického vládního dluhu, měnová autorita se dostala na 22 % a v držení podílových fondů, které jsou třetí v pořadí, je asi 16 % dluhu veřejného sektoru Spojených států.
Otázkou zůstává, jaký bude zájem o dluhopisy poté, co Fed začne omezovat jejich nákupy. Z pohledu centrální banky není zvýšení úrokových sazeb problém a investoři (dluhopisoví) by takový krok přivítali s nadšením. Tím, kdo by s takovým rozhodnutím mohl mít problém, je však americká vláda. Její dluh totiž narostl na 28 bilionů dolarů, a každý bazický bod tak znamená citelný nárůst nákladů na obsluhu závazků. A byť je Fed apolitickou institucí, stále kope za Spojené státy.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
